1 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

59 A 12/2019- 134 - text  28 59 A 12/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobců: a) město Janovice nad Úhlavou, sídlem Harantova 132, 340 21 Janovice nad Úhlavou b) město Nýrsko, sídlem Náměstí 122, 340 22 Nýrsko oba zastoupeni advokátem JUDr. Milošem Tuháčkem, sídlem Převrátilská 330, 390 01 Tábor proti žalovanému: Český báňský úřad, sídlem Kozí 4, P. O. BOX 140, 110 01 Praha 1 - Staré Město za účasti osoby zúčastněné na řízení: Klatovské štěrkopísky, s.r.o., sídlem Plzeňská 61, 322 00 Plzeň - Křimice zastoupena advokátem Mgr. Jaromírem Kalužíkem, LL.M., sídlem Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2019, č.j. SBS 19808/2019/ČBÚ-21, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2019, č.j. SBS 19808/2019/ČBÚ-21, se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 34 152 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců JUDr. Miloše Tuháčka, LL.M., advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce a) a b) (dále též jen „žalobci“) se společnou žalobou ze dne 24. 10. 2019, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2019, č.j. SBS 19808/2019/ČBÚ-21 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (dále též jen „prvoinstanční orgán“ či „OBÚ“) ze dne 18. 4. 2019, č.j. SBS 22783/2017/OBÚ-06/29 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byl k žádosti osoby zúčastněné na řízení na základě § 27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) stanoven dobývací prostor Bystřice nad Úhlavou pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou (ev. č. 3 016 000). 2. Žalobci požadovali též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 3. Žalobci žalobu odůvodnili osmi skupinami žalobních bodů. 4. V první skupině žalobních bodů, uvozené slovy „1. Nepřípustně zúžený předmět řízení o stanovení dobývacího prostoru“, žalobci namítali, že žalovaný nepřípustně zúžil předmět řízení o stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou. Dle § 27 odst. 6 horního zákona stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu. Právě z tohoto ustanovení vyplývají závažné požadavky na vypořádání argumentů týkajících se jiných veřejných zájmů právě v řízení o stanovení DP, a to v obdobném rozsahu jako v řízení o využití stavby na povrchu. Pokud by nebyly tyto veřejné zájmy v řízení o stanovení DP vypořádány obdobně jako v řízení územním, pak by šlo o závažný zásah do veřejného zájmu na ochraně životního prostředí i práv účastníků řízení. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by v řízení o stanovení DP, které nahrazuje řízení územní, neměly být tyto zájmy a práva posuzovány. Není také zřejmé, jaký smysl by při tak úzkém výkladu předmětu řízení o stanovení DP, který provedl OBÚ, mělo účastenství obcí a dalších účastníků dle § 28 odst. 2 horního zákona. 5. Ve druhé skupině žalobních bodů, uvozené slovy „2. Porušení práva žalobců na samosprávu a jejich vlastnického práva. Nevyřešení střetu zájmů. Neprovedení testu proporcionality“, žalobci namítali, že § 28 odst. 2 horního zákona upravuje okruh účastníků řízení o stanovení DP takto: „Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází.“ Žalobci byli na základě citovaného ustanovení účastníky řízení o stanovení DP z těchto dvou titulů: - coby vlastníci, jejichž vlastnická práva k pozemkům mohou být rozhodnutím o stanovení DP dotčena, neboť město Nýrsko je vlastníkem pozemků parc. č. 1072 a pozemku parc. č. 1078 v k.ú. Bystřice nad Úhlavou zahrnutých do dobývacího prostoru a vlastníkem pozemku parc. č. 1080 v k.ú. Bystřice nad Úhlavou, který přímo sousedí s DP, a město Janovice nad Úhlavou je vlastníkem pozemku parc. č. 1318/7 v k.ú. Petrovice nad Úhlavou, který přímo sousedí s DP; - coby obce s právem na samosprávu, v jejichž územním obvodu se DP nachází; podle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení), přitom obce pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem; zájem obcí lze přitom kvalifikovat jako veřejný zájem na zachovalém přírodním prostředí obce a ochraně životního prostředí a zdraví jejich obyvatel; součástí samostatné působnosti obce je podle § 35 odst. 2 obecního zřízení také péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, a to souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi. Již před zahájením řízení o stanovení DP a také v průběhu samotného řízení vyšel najevo střet mezi žalobci coby obcemi a těžební organizací. Sama těžební organizace přiložila jako část 19 přílohy č. 3.4 návrhu na stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou ve výhradním ložisku štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou z června 2017 („Doklady o projednání střetů zájmů“) vyjádření města Janovice nad Úhlavou ze dne 14. 6. 2017, zn. 00731/17/MěÚJan/Jdu, v němž je uvedeno: „Město Janovice nad Úhlavou nesouhlasí se stanovením dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísků Petrovice nad Úhlavou ani s případným následným řízením ve věci povolení hornické činnosti.“ Svůj nesouhlas následně v řízení o stanovení DP nejen město Janovice nad Úhlavou, ale i město Nýrsko podrobně odůvodnilo. Žalovaný i OBÚ z důvodu existujícího střetu zájmu mezi zájmem obcí na jejich územním rozvoji a ochraně vlastnictví a zájmem těžební organizace byli povinni provést test proporcionality, v němž by poměřili zájem obcí na ochraně zdraví a životním prostředí obyvatel na straně jedné, a ekonomický zájem těžební organizace na exploataci ložiska na straně druhé. Podle názoru žalobců v daném případě zájem na ochraně zdraví a životního prostředí města Nýrsko a města Janovice nad Úhlavou převažuje nad zájmem těžební organizace na vydobytí ložiska, a OBÚ měl proto žádost o stanovení dobývacího prostoru zamítnout. Zároveň OBÚ porušil vlastnická práva žalobců. Ti jako vlastníci pozemků v dobývacím prostoru, resp. hned za jeho hranicí, zásadně nesouhlasí se stanovením DP. Vztah těžební organizace s vlastníky nebo držiteli oprávnění k pozemkům musí být vyřešen. Doklad o vyřešení takového vztahu má být součástí žádosti o stanovení dobývacího prostoru. Stanovením dobývacího prostoru je určena činnost, která má být na určitých pozemcích vykonávána. Je nepochybné, že určením této činnosti jsou práva vlastníků pozemků nebo držitelů oprávnění k pozemkům dotčena. Pokud v případě DP Bystřice nad Úhlavou došlo k ignorování vlastnických práv žalobců coby majitelů pozemků, je napadené rozhodnutí nezákonné. Tím, že se OBÚ a žalovaný fakticky nevypořádali s námitkami žalobců směřujícími do jejich práva na samosprávu a jejich vlastnického práva a zájmu na ochraně zdraví a životní prostředí jejich občanů, fakticky dali (aniž by provedli test proporcionality) před veřejným zájmem přednost ekonomickým zájmům těžební organizace na exploataci ložiska. Žalobci se domnívají, že odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého báňským úřadům nepřísluší hodnotit, jaký zájem je v daném území převažující, není správné. Pokud již byla báňským úřadům stanovena pravomoc rozhodovat o změně využití území formou vydání rozhodnutí o stanovení DP, jsou povinny tyto zájmy poměřovat. 6. Ve třetí skupině žalobních bodů, uvozené slovy „3. Nesprávné vyhodnocení námitek směřujících do podkladových závazných stanovisek a vyjádření“, žalobci namítali, že obsah četných závazných stanovisek, souhlasů a vyjádření dotčených orgánů byl napaden odvoláním žalobců. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o stanovení DP je podmíněno závaznými stanovisky, žalovaný v rámci odvolacího řízení požádal o potvrzení nebo změnu těchto závazných stanovisek nadřízené orgány orgánů, které tato závazná stanoviska vydaly. O obsahu těchto potvrzujících stanovisek se v napadeném rozhodnutí píše pouze, že původní závazná stanoviska byla nadřízenými orgány potvrzena. Takovéto „vypořádání“ námitek odvolatelů ze strany žalovaného považují žalobci za rozporné se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, sp.zn. 9 As 88/2008, „procesní práva žalobce v sobě zahrnují i právo na to, aby se správní orgány s