7 As 147/2012 — Nejvyšší správní soud

55 A 15/2023- 69 - text  17 55 A 15/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 proti žalované: obec Chotíkov, sídlem Chotíkov 118, 330 17 Chotíkov zastoupena advokátem JUDr. Zdeňkem Veberem, sídlem Purkyňova 593/10, 301 00 Plzeň o žalobě proti usnesení č. 3 Rady obce Chotíkov ze dne 1. 11. 2021, ve znění: „RO schvaluje smlouvu o právu k provedení stavby – Faltusův most dle návrhu Správy veřejného statku Magistrátu města Plzně.“, takto: I. Usnesení č. 3 Rady obce Chotíkov ze dne 1. 11. 2021 ve znění: „RO schvaluje smlouvu o právu k provedení stavby – Faltusův most dle návrhu Správy veřejného statku Magistrátu města Plzně.“ se z r u š u j e. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 3. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou dne 15. 3. 2023, domáhal zrušení usnesení č. 3 Rady obce Chotíkov ze dne 1. 11. 2021 ve znění: „RO schvaluje smlouvu o právu k provedení stavby – Faltusův most dle návrhu Správy veřejného statku Magistrátu města Plzně.“ (dále též jen „napadené usnesení“). II. Žaloba 2. Žalobce nejprve v rámci „Popisu skutkového stavu“ uvedl následující. 3. Žalobce obdržel dne 28. 3. 2022 podnět k prověření postupu orgánů žalované, součástí podnětu bylo mj. i oznámení o „rozhodování Rady obce Chotíkov, která na svém jednání dne 1. listopadu 2021 měla schválit smlouvu o právu stavby (stavba Faltusova mostu v katastru obce Chotíkov na pozemcích obce Chotíkov, kdy realizátorem stavby je statutární město Plzeň, jedná se o stavbu trvalou nikoli dočasnou, stavbu mostní konstrukce přes silnici I/20), ačkoliv se jedná o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce dle ust. § 85 písm. m) zákona o obcích. Nedošlo také ke zveřejnění záměru zřízení práva stavby dle ust. § 39 odst. 1 zákona o obcích. Takováto smlouva je tedy absolutně neplatná dle ust. § 41 odst. 2 zákona obcích.“. Na základě tohoto podnětu byla žalovaná vyzvána žalobcem (MV-61641-2/ODK-2022) k předložení relevantních podkladů a vyjádření k rozhodování a uzavření smlouvy o právu k provedení stavby. 4. Žalovaná ve svém vyjádření pod č.j. 401/2022 datovaném dnem 22. 4. 2022 (vedeno pod č.j. MV-61641-6/ODK-2022), ke stavbě Faltusova mostu v katastru a na pozemcích obce Chotíkov uvedla, že „obec Chotíkov uzavřela dne 26. ledna 2022 se statutárním městem Plzeň Smlouvu o právu k provedení stavby nebo opatření na pozemku vlastníka (dále jen Smlouva). Tato Smlouva byla uzavřena jako podklad pro správní řízení jako souhlas vlastníků s provedením stavby na dotčených pozemcích dle ust. §§ 66, 105 110 a 114 Stavebního zákona (viz čl. V. Smlouvy). Smlouvy uzavřené podle ust. §§ 66, 105, 110 a 114 Stavebního zákona nepodléhají povinnosti zveřejnění dle ust. 39 zákona o obcích a jejich schvalování je v pravomoci rady obce nikoliv zastupitelstva obce.“. 5. Z obsahu doručené Smlouvy o právu k provedení stavby nebo opatření na pozemku vlastníka (dále též jen „Smlouva“), bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi obcí Chotíkov a statutárním městem Plzeň, zastoupeným na základě plné moci ředitelem Správy veřejného statku města Plzeň, příspěvkové organizace, se sídlem Klatovská tř. 10 a 12, Plzeň, dne 26. 1. 2022. Smlouva byla dle jejího obsahu uzavřena podle § 1746 odst. 2 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“). Je-li ve smlouvě odkazováno na uvedené ustanovení občanského zákoníku, je zpravidla zřejmé, že se jedná o smlouvu, která v právních předpisech jako smluvní typ výslovně upravena není (nepojmenovaná smlouva, inominátní smlouva). Z uvedeného plyne, že obsah smlouvy si smluvní strany určují samy, přesto se však jistým pravidlům nevyhnou. Zejména nutno myslet na analogii. Nepojmenovaná smlouva se primárně řídí tím, co v ní bylo ujednáno (mj. právo k provedení stavby). Z obecných výkladových pravidel se smlouva řídí vždy obsahem. Je-li v názvu smlouvy odkazem na příslušné ustanovení občanského zákoníku odkazováno na skutečnost, že se jedná o smlouvu inominátní, kterou bude zároveň možné podřadit pod zákonem upravený smluvní typ (např. v daném případě smlouva o právu stavby dle § 1240 občanského zákoníku), pak se bude jednat o smlouvu s prvky této smlouvy, nikoli o smlouvu nepojmenovanou. Obdobná situace je i v případě, pokud smlouva tzv. „mlčí“. V takovém případě nutno použít analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový vztah obsahem a účelem nejbližší. 6. Ze Smlouvy doručené žalovanou a uzavřené dle § 1746 odst. 2 a násl. občanského zákoníku bylo mimo jiné zjištěno následující. Dle bodu II. odst. 1 „předmětem této smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran při realizaci Stavby ve vztahu k pozemkům p. č. 617/1, 615/1, 612/1, 603/23, 603/51, 603/50, 603/47, 603/24, 603/21, 603/46, 603/20, 558/101, 612/2, 603/5, 603/6, 603/61, 558/221, 558/220 a 603/58, zapsaným na LV pro k. ú. Chotíkov a obec Chotíkov u Katastrálního úřadu Plzeň – sever, které budou dotčeny stavbou“. Dle bodu II. odst. 2 Smlouvy mj. „na dotčených pozemcích budou v rámci Stavby provedeny: terénní úpravy, zpevněné komunikace včetně odvodnění, inženýrské sítě, ocelová konstrukce lávky včetně základů“. Podle bodu IV. odst. 2 Smlouvy „za podmínek této smlouvy mj. vzniká investorovi oprávnění zřídit Stavbu“. 7. Smlouva byla uzavřena jako podklad pro správní řízení – souhlas vlastníka pozemků s provedením stavby na dotčených pozemcích dle § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona stavebník v případě, že není vlastník pozemků, na kterých má být stavba realizována, k žádosti o vydání stavebního povolení připojí souhlas vlastníka pozemků k provedení stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona. Žalovaná byla v souladu s § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona účastníkem společného územního a stavebního řízení. 8. Stavba mostu bude pevně spojená se zemí, žalobce dospěl k názoru, že minimálně na některých z dotčených pozemků obce by mělo být zřízeno právo stavby. Zřízení práva stavby je podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále též jen „zákon o obcích“) spojeno s povinným zveřejněním záměru obce učinit daný úkon s majetkem obce. Jedná se o povinný úkon, který musí být učiněn před rozhodnutím o zamýšlené majetkové dispozici (před rozhodnutím o uzavření smlouvy), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Povinné zveřejnění záměru je předepsáno při kumulativním splnění dvou podmínek – obcí zamýšlená dispozice se musí týkat hmotné nemovité věci nebo práva stavby a tato dispozice musí spočívat v prodeji, pronájmu, propachtování, darování, výpůjčce, výprose a směně hmotného nemovitého majetku obce a práva stavby nebo ve smluvním zřízení práva stavby k obecnímu pozemku. Nezveřejněním záměru dle § 39 odst. 1 zákona o obcích je právní jednání neplatné. K neplatnosti právního jednání z důvodu stanoveného v § 39 odst. 1 zákona o obcích přihlédne soud i bez návrhu (§ 41 odst. 3 téhož zákona). „Ustanovení § 39 odst. 1 se výslovně nevyjadřuje k povinnosti zveřejnit záměr i v případě právních jednání „obdobných“ (smlouvy nepojmenované), resp. jednání, která v sobě zahrnují prvky právních jednání uvedených v § 39 odst. 1, například nájmu, výpůjčky a směny (smíšené smlouvy). Přes mlčení zákona bude nutné i v těchto případech, tzn. v případech, ve kterých obec zamýšlí učinit právní jednání, jehož obsahem je některá z výše uvedených dispozic, záměr zveřejnit. Ostatně tento přístup lze podpořit i odkazem na § 1746 odst. 1 občanského zákoníku („Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.“). Jak již bylo výše uvedeno, zákon o obcích postihuje nezveřejnění záměru (porušení § 39 odst. 1) sankcí absolutní neplatnosti majetkoprávního jednání (smlouvy), které bylo obcí uskutečněno. O absolutní neplatnost se přitom jednalo jak do účinnosti nového občanského zákoníku, tak po nabytí jeho účinnosti, když zákon o obcích byl v § 41 doplněn o nový odstavec 3, který výslovně uvedl, že k porušení mimo jiné povinnosti podle § 39 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.“ Potěšil, L., Furek, A., Hejč, D., Chmelík, V, Rigel, F., Škop, J. Zákon o obcích. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 222 a násl. 9. V rámci nápravy zjištěné nezákonnosti byla žalované žalobcem nabídnuta metodická pomoc. Na den 13. 7. 2022 bylo na Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha, svoláno ústní jednání, jehož se za žalovanou zúčastnila starostka obce paní E. H. V rámci poskytnuté metodické pomoci byl statutární zástupkyni žalované podrobně vysvětlen rozsah zjištěné