4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

17 A 14/2024- 24 - text  6 17 A 14/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: P. Č. proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, IČ 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2024, č. j. KK/1960/DS/24-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy, ze dne 30.05.2024, č. j. 20014/OD-P/24, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky X. v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, neboť bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy Policií ČR při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zjištěno, že dne 07.01.2024, v 14:17 hodin, mimo obec, v úseku Karlovy Vary - Olšová Vrata, silnice I/6 (km 112,3 - 108,04), ve směru jízdy na Prahu, nezjištěný řidič vozidla registrační značky X. jel průměrnou rychlostí 132 km/h (po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ve výši 5 km/h) v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena obecnou úpravou na 90 km/h, čímž v měřeném úseku překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec minimálně o 42 km/h. Uvedené jednání neznámého řidiče vykazuje znaky přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, spáchaného ve vazbě na porušení povinnosti řidiče stanovené v ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Uvedeným jednáním tak jmenovaný porušil právní povinnost danou mu ustanovením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 125f odst. 1 téhož zákona. Napadeným rozhodnutím byla uložena pokuta ve výši 4.400 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. 2. Žalobce v žalobě namítal, že ve správním řízení bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces a zásada ústnosti. Podle žalobce úřední osoba projednávající věc na 1. stupni nesplňuje požadavky dle § 18 zákona č. 312/2002 Sb., neboť osoba nemá dostatečnou kvalifikaci pro projednávání této agendy, nemá ukončené vstupní vzdělání a neprohlubuje si kvalifikaci v souladu s odstavcem b) § 18 zákona č. 312/2002 Sb. Podle žalobce správní orgán uložil pokutu podle neexistujícího ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu. Dále byla podle žalobce porušeno ust. § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016, podle něhož obviněný musí být poučen o právu žádat nařízení ústního jednání. Zásada ústnosti platí stejně jako ve věcech trestních, tak i ve věcech přestupkových, protože mají trestní povahu. Bez ústního jednání není možné projednat přestupek. Ústní jednání slouží právě k tomu, aby byly provedeny důkazy v přítomnosti obviněného, a ten se tak s nimi mohl seznámit, vyjádřit se k nim a navrhovat vlastní důkazy. Toto správní orgán podle žalobce zcela vynechal a nikde neuvedl, z jakých důkazů vycházel, a kdy a kde byly provedeny. 3. Žalobce v žalobě rovněž namítal, že nebyl ve výzvě ze dne 29.1.2024 poučen o tom, že je povinen označovat důkazy pro svoji obhajobu. Nebyl ani poučen před podáním vysvětlení v souladu se zákonem o přestupcích, o možnostech odepření podání vysvětlení, stejně jako o možných důsledcích nepodání takového vysvětlení. Ve výzvě taktéž nebylo dostatečně uvedeno místo ani čas přestupku, zároveň nebyla přiložena ani fotografie, ze které by mohl adresát vycházet. Výzva nebyla doručována do vlastních rukou obviněného, a z toho důvodu se dostala do jeho dispozice až dne 6.6.2024, když ji převzala jiná osoba mající oprávnění ke čtení zpráv, které nejsou určeny do vlastních rukou. Písemnostem, které nejsou určeny do vlastních rukou, žalobce podle svého vyjádření nevěnuje pozornost a přebírá je jiná osoba, mající přístup. 4. Žalobce v žalobě také nesouhlasil s výší uložené pokuty z důvodu nedostatečného odůvodnění. Z rozhodnutí není podle žalobce jasné, proč uložil orgán pokutu zrovna v této výši, k jakým přitěžujícím či polehčujícím faktorům přihlédl. Správní orgán ani neuvedl, zda měl být přestupek spáchán z nedbalosti nebo úmyslně. Forma zavinění je přitom zcela klíčovou pro výrok v rozhodnutí a stanovení samotné sankce. Forma zavinění je i jedním z údajů, které se budou zapisovat do evidence přestupků, kde bude využívána pro posuzování přestupkové bezúhonnosti, jelikož se v některých případech posuzování, přestupkové bezúhonnosti odlišuje mezi nedbalostí a úmyslem (např. § 23 odst. 1 písm. c) bod 8 zákona o zbraních). Podle žalobce v rozhodnutí zcela chybí specifikace toho, jakým konkrétním jednáním se měl dopustit ohrožení či omezení provozu na pozemních komunikacích, zda toto jednání bylo úmyslné či nedbalé a jaké důsledky mohlo toto jednání způsobit. 5. Žalobce v žalobě poukázal na to, že správní orgán uvedl, že porušení pravidel nemělo za následek dopravní nehodu. Toto tvrzení však podle žalobce ničím nepodložil. Ve spisové dokumentaci chybí výpis dopravních nehod v daném úseku v daný den či čas. Je tak možné, že vozidlo způsobilo nehodu, avšak provozovatel o tomto neví, protože mu to řidič vozidla nesdělil, nebo si toho například sám nebyl vědom. 6. Žalobce tvrdil, že mu také bylo odepřeno právo nahlížet do spisu, kdy správní orgán stanovil jen určitý termín, kdy je možné do spisu nahlédnout. Účastník řízení však má právo nahlížet do spisu kdykoliv v otevírací době úřadu, a nikoliv jen v termínu, který se hodí úřední osobě. Termín žalobci podle jeho tvrzení nevyhovoval, avšak nebyl schopen absolvovat zbytečnou cestu z místa jeho pobytu v SRN, pokud by mu to bylo mimo stanovený termín odepřeno, podle výzvy k seznámení se spisem 24046/OD-P/24. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s tím, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že v dané věci byla oprávněnou úřední osobou ve smyslu ustanovení § 15 správního řádu vedoucím oddělení přestupků, odboru dopravy Magistrátu města Karlovy Vary určena K. K. Z průvodního dopisu, jímž byla kompletní spisová dokumentace, po podané žalobě, postoupena žalovanému je zřejmé, že tato oprávněná úřední osoba vykonala dne 30.11.2022 zkoušku odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a dne 13.02.2023 zkoušku k ověření zvláštní odborné způsobilosti dle zákona o úřednících územních samosprávných celků při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a správních řízeních souvisejících. Nadto žalovaný provádí pravidelné kontroly výkonu přenesené působnosti obcí, v rámci nichž provádí i kontrolu zvláštní odborné způsobilosti úředníka pro výkon správních činností při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a správních řízení souvisejících dle vyhlášky č. 512/2002 Sb. o zvláštní odborné způsobilosti úředníků, ve znění pozdějších předpisů. 8. Podle žalovaného v části odůvodnění na str. 5 rozhodnutí správního orgánu prvého stupně je uvedeno, že správní orgán uložil podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu pokutu 4.400,- Kč, avšak jedná se o zřejmou nesprávnost, k níž došlo při písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí, když z výroku rozhodnutí správního orgánu prvého stupně vyplývá, že sankce pokuty byla ukládána v rozmezí stanoveném ustanovením § 125c odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu. 9. Žalovaný dále uvedl, že podle ustanovení § 125g odst. 4 zákona o silničním provozu bylo-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, v řízení o přestupku podle ustanovení § 125f odst. 1 se ústní jednání nenařídí. O této skutečnosti byl žalobce rovněž poučen v písemnosti nazvané Výzva k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí založené ve spisové dokumentaci na listu č. 28. Tato výzva byla žalobci doručena do datové schránky dne 15.04.2024. 10. Žalovaný ve svém vyjádření také uvedl, že dle ustanovení § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po oznámení přestupku provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky. Náležitosti výzvy upravuje ustanovení § 125h odst. 4 zákona o silničním provozu, dle něhož musí výzva obsahovat popis skutku s označením místa a času j