1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

33 A 21/2024- 36 - text  6 33 A 21/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: L. T. proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, IČO: 70891168, sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, v řízení o žalobě ze dne 27. 5. 2024 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2024, č. j. KK/4070/DS/23-9, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2024, č. j. KK/4070/DS/23-9, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 228 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Rozhodnutím Magistrátu města Karlovy Vary, odbor dopravy ze dne 9. 10. 2023, č. j. 38194/OD-P/23 (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně) byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen zákon o silničním provozu), kterého se dopustila tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky X. v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistila, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu stanovená zákonem o silničním provozu, neboť bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy Policií ČR při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zjištěno, že dne 3. 4. 2023, v 09:34 hodin, mimo obec, v úseku Karlovy Vary - Olšová Vrata, silnice 1/6 (km 112,3 - 108,04), ve směru jízdy na Prahu, nezjištěný řidič vozidla registrační značky X. jel průměrnou rychlostí 99 km/h (po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ve výši 4 km/h) v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena obecnou úpravou na 90 km/h, čímž v měřeném úseku překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec minimálně o 9 km/h. Uvedené jednání neznámého řidiče vykazuje znaky přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, spáchaného ve vazbě na porušení povinnosti řidiče stanovené v ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Výše uvedeným jednáním žalobkyně porušila právní povinnost danou jí ustanovením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu a dopustila se tak přestupku dle ustanovení § 125f odst. 1 téhož zákona. Uvedeným rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a dále jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně se žalobkyně bránila odvoláním, o němž bylo rozhodnuto žalobou naříkaným rozhodnutím tak, že se odvolání žalobkyně dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítá a rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje. II. Žaloba 3. Hlavní námitka uplatněná v žalobě se týkala nesplnění podmínky zveřejnění informace o měření rychlosti automatizovaným prostředkem v daném místě měření. Žalobkyně vytýkala správnímu orgánu I. stupně neprokázání splnění této podmínky, přičemž dle žalobkyně tato podmínka splněna nebyla. Zejména žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného v napadeném rozhodnutí o zveřejnění takové informace na webových stránkách magistrátu, neboť tato tvrzení nebyla prokázána. Stejně tak nebylo prokázáno, že by se v daném místě měření nacházela dopravní značka IP 31. Současně žalobkyně namítla, že existenci dopravní značky v místě měření i zveřejnění informace na webových stránkách žalovaný neprokázal ke dni spáchání předmětného přestupku (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2023, č. j. 34 A 30/2022 – 26 či ze dne 21. 11. 2023, č. j. 33 A 8/2022 - 40). Z výše uvedených důvodů žalobkyně soudu navrhla, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Ve vyjádření k žalobě ze dne 24. 6. 2024 žalovaný k námitce žalobkyně uvedl, že na webových stránkách Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy, se v odkazu související informace - úsekové měření rychlosti - nachází dokument nazvaný „ Úsekové měření rychlosti na silnici 1/6 v dopravně rizikovém úseku Karlovy Vary - Olšová Vrata, v úseku km 108,04 - 112,30 obousměrně“. Předmětný dokument byl na webových stránkách zveřejněn dne 19. 4. 2022. Tedy informace o úsekovém měření je veřejně přístupná a žalovaný je toho názoru, že umístění tohoto dokumentu na webových stránkách Magistrátu města Karlovy Vary je v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zcela jasně specifikováno, a tím pádem je tento dokument snadno dohledatelný. Dále žalovaný odkázal na veřejně přístupné webové stránky Policie ČR, kde se nachází seznam míst osazených automatizovanými technickými prostředky pro měření úsekové rychlosti, kde je pozemní komunikace 1/6, Karlovy Vary – Olšová Vrata, 108-112,3 km uvedena. Dále žalovaný pokračoval tím, že měřený úsek je v obou směrech před příjezdem označen informativními značkami IP 31a a na konci měřeného úseku jsou umístěny dopravní značky IP 31b. Dle žalovaného tedy nelze pochybovat o tom, že by řidiči přijíždějící k měřenému úseku nebyli obeznámeni o probíhajícím měření rychlosti. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobkyně existenci předmětných dopravních značek zpochybnila až v podané žalobě. Závěrem žalovaný dodal, že Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství vydal dne 7. 2. 2022 pod č. j. 3208/DS/21-8 opatření obecné povahy ve věci stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci 1/6 v úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata v okrese Karlovy Vary (doplnění DZ ve směru od K. Varů a doplnění DZ ve směru od Prahy – DZ IP 31 a IP 31 b). Na základě výše uvedeného byl žalovaný toho názoru, že povinnost daná ustanovením § 62 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v platném znění (dále jen zákon o PČR), byla splněna. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný souhlasili s projednáním věci bez jednání, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. o věci samé bez jednání. 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je důvodná. 8. Podle § 62 odst. 2 zákona o PČR „Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, policie informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní.“ 9. Hlavní a jediná skupina žalobních námitek žalobkyně spočívala v tvrzeném neprokázání splnění povinnosti Policie ČR stanovené v ustanovení § 62 odst. 2 zákona o PČR. Tato povinnost spočívá v uveřejnění informace o pořizování záznamu automatickými systémy. V tomto směru žalobkyně sporovala rovněž způsob, jakým se žalovaný pokoušel splnění této povinnosti prokázat pouhým odkazem na webové stránky. 10. Obecně platí, že součástí správního spisu musí být vše, co se vztahuje k projednávané věci. Jde zejména o podání účastníků řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení procesních a meritorních rozhodnutí. Jak k obsahu správního spisu uvedl i NSS: „správní spis tvoří všechny dokumenty týkající se téže věci. Toto pravidlo se neuplatní pouze tehdy, stanoví–li zákon jinak.“ (rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009–541). V případě, že by správní orgán ve svém rozhodnutí vycházel z některé skutečnosti, která není obsahem spisového materiálu, bude jeho rozhodnutí nezákonné z toho důvodu, že nemá oporu ve spise [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. 11. K povaze internetových stránek jako důkazního prostředku a zachycení jejich obsahu se ve své rozhodovací praxi v minulosti opakovaně vyjádřil NSS. Je potřeba vycházet z předpokladu, že obsah jedné a té samé internetové stránky vzhledem k povaze internetu může být a obvykle též je1 proměnlivý v čase. Proto je třeba podobu webové stránky aktuální v době rozhodování správních orgánů zaznamenat ve správním spisu (srov. zde rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2009, č. j. 1 As 30/2009–70). Pokud by správní orgán nezachytil stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování (ať už tiskem nebo uložením na elektronickém nosiči dat), znemožnil by tak v podstatě správnímu soudu úkol vycházet při přezkumu rozhodnutí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Není totiž žádná záruka, že informace na určité internetové stránce budou v okamžik soudního přezkumu odpovídat informacím, které na určité stránce byly v okamžiku správního rozhodnutí (viz rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011–58). 12. Z citované judikatury se jednoznačně podává, že využijí-li správní orgány při svém rozhodování informace obsažené na internetových stránkách, jsou povinny sv té době aktuální stav příslušné webové stránky odpovídajícím způsobem