4 Ads 61/2010 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 27/2025- 113 - text  10 33 Ad 27/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: A. O., Dis., nar. X, bytem M. Právně zast. JUDr. Ing. Pavel Cink, LL.M. se sídlem Veleslavínova 363/33, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 23. 7. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2025, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím č. j. X ze dne 3. 4. 2025 žalovaný odňal žalobkyni od 6. 5. 2025 invalidní důchod podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný při rozhodnutí vycházel z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 31. 3. 2025, z něhož vyplývá, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. 2. Rozhodnutím žalovaného č. j. X ze dne 28. 5. 2025 byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek o invaliditě ČSSZ Plzeň ze dne 27. 5. 2025, dle něhož se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění, žalobkyně není invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je chronický bolestivý syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn a stavu po operaci bederní páteře v roce 2013. Lékař námitkového řízení dospěl k závěru, že se jedná o postižení, jehož funkční dopad při zohlednění lehké anxiózně-depresivní poruchy a popsané subjektivní intenzitě potíží odpovídá posudkovým kritériím uvedeným v kapitole XIII., oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., funkční postižení hodnotí jako středně těžké. Míra poklesu pracovní schopnosti pro středně těžké funkční postižení činí dle platné právní úpravy 30-40 %. Lékař námitkového řízení volí při posouzení při výše popsaném stupni poruchy a plné pracovní adaptaci míru poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici možného procentního rozmezí, tj. 30 %. Při hodnocení dolní hranicí již proběhla komplexní posudková rozvaha a bylo přihlédnuto k závažnosti zdravotního postižení, jeho komplikacím, k dalším onemocněním i k charakteru profese. Při námitkovém řízení nebyl zjištěn výpadek pracovních a sociálních funkcí, žalobkyně pracuje v obvyklém plném pracovním úvazku, bez nutnosti častých a dlouhodobých pracovních neschopností. Nebyly při plné a uspokojivé pracovní adaptaci zjištěny důvody pro volbu vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Míra poklesu pracovní schopnosti 30 % nedosahuje hodnoty podmiňující uznání invalidity, žalobkyně proto není invalidní. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Datum zániku invalidity stanovil lékař námitkového řízení dnem posouzení v prvním stupni řízení, tj. dnem 27. 3. 2025, k němuž byly zjištěny posudkově rozhodné skutečnosti. Lékař v prvním stupni řízení vyhodnotil celkový zdravotní stav správně a použil správná posudková kritéria, hodnocení odpovídá funkčnímu dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní schopnost a je v souladu s platnou legislativou. Zdravotní stav žalobkyně neodpovídá invaliditě žádného stupně, odpovídá statusu „osoby zdravotně znevýhodněné“ podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U žalobkyně byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak funkční postižení není takového rozsahu a tíže, aby odůvodňovalo další uznání invalidity. Předchozí posudkové zhodnocení bylo nadhodnocené, zdravotní stav při plné pracovní adaptaci kritéria pro uznání invalidity nesplňoval. Posudkovým lékařem námitkového řízení nebyly zjištěny skutečnosti, jež by vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 23. 7. 2025 doručenou zdejšímu soudu téhož dne se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že byla zkrácena na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem žalovaného, jímž se mění její práva a povinnosti. Napadeným rozhodnutím jí žalovaný odňal invalidní důchod, když v rámci posuzování jejího zdravotního stavu, jehož výsledky jsou zachyceny v posudku o posuzování zdravotního stavu ze dne 27. 3. 2025, bylo shledáno, že dosahuje toliko míry poklesu pracovní schopnosti 30 %, a není tak invalidní. Žalobkyně shledává nesprávnými posudky o invaliditě i správní rozhodnutí, jež byla na jejich základě vydána. Napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný nedostatečně a nesprávně zjistil zdravotní stav žalobkyně, jeho závěry jsou v rozporu s objektivním stavem, lékařskými zprávami i schopnostmi žalobkyně, čímž došlo k porušení ust. § 3 správního řádu a neoprávněnému zásahu do práva žalobkyně na spravedlivý proces. Dle napadeného rozhodnutí je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E (dorzopatie a spondylopatie), položka 1c (středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30–40 %. Žalobkyně má zato, že bylo nesprávně vyhodnoceno posudkové hledisko, dle něhož je pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti nutno hodnotit rozsah a tíži postižení jednotlivých orgánů a systémů, zejm. ve vztahu k celkové výkonnosti pohyblivosti a schopnosti vykonávat denní aktivity. Stanovení středně těžké poruchy s mírou poklesu pracovní schopnosti o 30 % bez navýšení o 10 % vzhledem k dalším zdravotním postižením, jak bylo stanoveno napadeným rozhodnutím, by pak znamenalo, že je žalobkyně schopna ze 70 % vykonávat výdělečnou činnost, což je zcela v rozporu s jejím faktickým stavem. Tato považuje posouzení za nezákonné, neboť nebyl proveden komplexní funkční test pracovních schopností, chybí posouzení vlivu bolesti a omezení mobility v praxi, posudkový lékař však vycházel výhradně z jediné diagnózy, a u ní určil míru poklesu pracovní schopnosti, aniž by jakkoli reflektovat další diagnózy nebo jejich vliv na celkovou funkční kapacitu žalobkyně. Žalobkyně považuje posudek o invaliditě za nesprávný i z důvodu, že se z něj podává, že pro anxiózně depresivní poruchu je dáno hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti 35 %, avšak navzdory tomu byla jako rozhodující příčina poklesu pracovní schopnosti s nejvýznamnějším dopadem zvolena položka s hodnocením míry poklesu pracovní schopnosti 30 %. Z tohoto dovozuje, že došlo k určení položky, jež však dle posouzení zdravotního stavu není položkou mající nejvyšší dopad na pokles míry pracovní schopnosti, a jedná se tak o nesprávné vyhodnocení, jež zakládá nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí. 4. Žalovaný dle žalobkyně opomenul vliv dalších diagnóz, a to VAS páteře, anxiózně depresivní poruchy, únavového syndromu, stresové inkontinence, obezitu 2. st. a další, přičemž tyto ve svém souhrnu významně snižují schopnost výkonu výdělečné činnosti. Žalobkyně má zato, že má být posuzována minimálně dle kategorie XIII, oddíl E, položka 1d (těžké funkční postižení, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50-70 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu je dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity na místě přistoupit rovněž k zvýšení o 10 % bodů, ev. by připadalo v úvahu vycházet z položky XIII, oddíl. E, položka 1c se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 40 % s ohledem na charakter a závažnost zdravotního postižení. Zdravotní potíže žalobkyně jsou dlouhodobého charakteru, byl jí pro ně v minulosti přiznán I. stupeň invalidního důchodu, a dochází k jejich prohlubování, přičemž ani z lékařských zpráv se nepodává žádné zlepšení oproti předchozímu správnímu řízení 5. Ač je žalobkyně zaměstnána, podléhá s ohledem na své zdravotní postižení mnohým úlevám, avšak pro zaměstnavatele není tento stav trvale udržitelný, přičemž bez jeho vstřícnosti by žalobkyně nebyla schopna nalézt žádné zaměstnání. Tento stav není trvale udržitelný. 6. S ohledem na uvedené skutečnosti žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný dne 19. 8. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnul dosavadní průběh správních řízení s tím, že je přesvědčen, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobkyně byl vypracovanými posudky plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobkyně, při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a žalovaný posudky považuje za objektivní. Navrhl