2 Ao 2/2008 — Nejvyšší správní soud

40 A 14/2016- 53 - text Pokračování 18 40A 14/2016 40A 14/2016-53 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelů: a) PASOIL s.r.o., IČO: 64051862, se sídlem Františka Halase 845, 434 01 Most, b) J. B., nar. „X“, bytem „X“, c) E. R., nar. „X“, bytem „X“, právně zastoupených Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem, se sídlem Příběnická 1908, 390 01 Tábor, proti odpůrci: město Dolní Poustevna, IČO: 00261289, se sídlem Vilémovská 77, 407 82 Dolní Poustevna, v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2016 – Územního plánu města Dolní Poustevna ze dne 10.8.2016, č.j. MDP-900/2016, t a k t o : I. V opatření obecné povahy č. 1/2016 – Územním plánu města Dolní Poustevna ze dne 10.8.2016, č.j. MDP-900/2016, se pro vady řízení dnem právní moci tohoto rozsudku v textové i grafické části zrušuje plocha přestavby P07. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 45.274,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelé se společně podaným návrhem domáhali zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2016 – Územního plánu města Dolní Poustevna, ze dne 10.8.2016, č.j. MDP-900/2016, schváleného zastupitelstvem města Dolní Poustevna dne 10.8.2016 usnesením č. 15/16 (dále jen „územní plán“), podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, (dále jen „stavební zákon“), a to v rozsahu plochy přestavby P07. Navrhovatelé opřeli svoji aktivní procesní legitimaci o vlastnická práva k pozemkům, jež se nacházejí v přímém sousedství plochy P07, u které byla opatřením obecné povahy schválena přestavba. Plocha P07 je jako jediná vedena jako plocha smíšených aktivit (A), na které má být umožněna výstavba a provoz čerpací stanice pohonných hmot (dále jen ,,ČSPH“). Možnost výstavby ČSPH zcela zásadně znehodnotí pozemky navrhovatelů, neboť dojde k narušení pohody bydlení, zhoršení životního prostředí, zvýšení hluku a plynných emisí a v neposlední řadě i vzniku rizika požáru a následného výbuchu. Navrhovatelé byli rovněž dotčeni na svých právech na spravedlivý proces, když povolení výstavby ČSPH bylo schváleno na základě soukromého záměru investora a procesní postup neprobíhal v souladu s právními předpisy. Schválený územní plán je dle navrhovatelů v rozporu s původním zadáním, když v prvé řadě dovoluje prolínání obytné, výrobní a komerční funkce ve střední části řešeného území. Dále pak umožňuje umístění komerčního záměru s velkým negativním vlivem na okolí v bezprostřední blízkosti obytné zástavby, i přesto, že z hlediska životního prostředí byl v zadání stanoven požadavek na snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. V předešlém územním plánu zahrnujícím lokality 30 a 31 (lokality umístěné na okraji města mimo obytnou zástavbu) bylo rozhodnuto, že v těchto lokalitách nebude umožněna výstavba ČSPH. Je proto zarážející, že nově schválený územní plán umožnil umístění ČSPH na plochu P07, která se nachází v přímém sousedství obytné zástavby. V samotném zadání územního plánu však není možné najít zmínku o nedostatečné síti čerpacích stanic, která by vyžadovala řešení, a to zvlášť když se na území města již nacházejí dvě ČSPH. Problematická plocha P07 byla do původního zadání územního plánu zařazena na základě pokynů pro úpravu územního plánu ze dne 18.12.2015. Podle § 51 odst. 3 stavebního zákona může být změna zadání územního plánu provedena pouze v případě schválení pokynů pro úpravu územního plánu zastupitelstvem města. Podle dostupných informací však zastupitelstvo pokyny neschválilo. Ve výše zmíněných pokynech bylo uvedeno, že důvodem pro jejich zpracování byla obdržená stanoviska dotčených orgánů. Žádný dotčený orgán ale úpravu původní plochy označované Z39 nepožadoval. Požadavek na zapracování změny plochy P07 do návrhu územního plánu byl poprvé zmíněn na společném jednání konaném dne 22.4.2015, kdy měl určený zastupitel uplatnit připomínky k návrhu územního plánu. Připomínky byly zastupitelstvem schváleny až na zasedání konaném dne 12.8.2015, kdy už zastupitel neměl oprávnění připomínky uplatnit a pořizovatel k nim neměl přihlížet. Společného jednání konaného dne 22.4.2015 se účastnili zástupci pořizovatele, projektanta, dotčených orgánů a dotčených obcí, včetně pana Petra Škody a paní Silvie Štenglové, kteří jsou provázáni se společností TOP TANK s.r.o., IČ 26403226, se sídlem Janáčkovo nábřeží 1153/13, 150 00 Praha 5, která je jediným společníkem společnosti TLM s.r.o., IČ 26317273, se sídlem Janáčkovo nábřeží 1153/13, 150 00 Praha 5, jenž vlastní ½ pozemků nacházejících se na ploše P07. Vlastníci pozemků dotčených územním plánem však nejsou oprávněni účastnit se společného jednání. V daném případě tak pořizovatel postupoval v rozporu s § 50 odst. 2 stavebního zákona. Svým jednáním současně porušil povinnost rovného zacházení s dotčenými osobami dle § 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Záznam ze společného jednání o účasti dotčených osob mlčí, a neodráží tak skutečný průběh jednání. Zástupce města Dolní Poustevna podal během společného jednání písemné připomínky, o kterých však není nikde žádná zmínka. O společném jednání byl pořízen záznam, nikoli protokol, a navíc s časovým odstupem jednoho měsíce od jeho konání. O ústním jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se dle § 18 odst. 1 správního řádu, pořizuje protokol, který v písemném znění obsahuje náležitosti stanovené § 18 odst. 2 a 3 správního řádu. Naproti tomu záznam zmíněné náležitosti postrádá. Podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o posuzování vlivů“), je orgán kraje povinen při pořizování územního plánu nebo jeho změny na základě kritérií obsažených v příloze č. 8 k tomuto zákonu učinit požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Krajský úřad Ústeckého kraje, jakožto věcně a místně příslušný orgán na úseku vlivů na životní prostředí, k návrhu zadání územního plánu vydal stanovisko dne 25.5.2014, č.j. 1979/ZPZ/2014/SEA, ve kterém dospěl k závěru, že návrh zadání územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení. Přitom výstavba ČSPH, je ve smyslu zmíněné přílohy (bod 10.4 – skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků) záměrem podléhajícím posouzení. Ve stanovisku SEA bylo dále uvedeno, že záměry neuvedené v návrhu zadání územně plánovací dokumentace je nutno projednat s Krajským úřadem Ústeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství. K projednání krajským úřadem z pohledu posouzení SEA došlo dne 7.3.2016, č.j. 245/ZPZ/2016/UP-008, kde bylo v části týkající se posuzování vlivů na životní prostředí uvedeno, že návrh územního plánu nestanoví rámce pro umístění záměrů podléhajících posouzení a po jeho důkladném prostudování nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko krajského úřadu je tak dle názoru navrhovatelů v rozporu s podklady a nezákonné stejně jako stanovisko SEA. V souvislosti s posouzením vlivů na životní prostředí se navrhovatelé rovněž domnívají, že by se k územnímu plánu měla vyjádřit Spolková republika Německo, poněvadž nebližší zástavba na německé straně se nachází ve vzdálenosti 140 metrů vzdušnou čarou od plochy P07. Další procesní pochybení spatřují navrhovatelé v absenci stanoviska krajské hygienické stanice, která se měla vyjádřit ke změnám, ke kterým došlo od počátku jednání. Pokud krajská hygienická stanice upravený návrh územního plánu obdržela a nevyjádřila se k němu, jde z její strany o porušení ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je stanoveno, že dotčené orgány uplatní v zákonné lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Podle § 53 odst. 5 písm. f) stavebního zákona musí odůvodnění územního plánu obsahovat vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Odůvodnění schváleného územního plánu částečně obsahuje stručné zdůvodnění potřeby vymezení plochy P07, ale s ohledem na blíže neidentifikovatelný záměr konkrétního investora, je nelze považovat za dostatečné. Cílem územního plánování má být koordinace a zajištění souladu soukromých a veřejných zájmů, nikoli realizace konkrétního záměru soukromého investora. I přesto, že je možné plochu P07 využít v širším kontextu, byla do návrhu územního plánu zařazena pouze za účelem výstavby ČSPH, čímž zcela postrádá jakýkoliv veřejný zájem. Všichni navrhovatelé uplatnili vůči změně návrhu územního plánu námitky, ve kterých shodně namítali, že by vystavěním ČSPH na ploše P07 došlo ke snížení hodnoty vlastních nemovitostí, zvýšení množství hluku a prachu a okamžitému a trvalému zhoršení životního prostředí. Navrhovatel a)