6 As 244/2015 — Nejvyšší správní soud

15 A 258/2017- 37 - text  8 15 A 258/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: L. M., narozený „X“, bytem „X“, zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem, sídlem Černého 517/13, 182 00 Praha 8, proti žalovanému: Městský úřad Kadaň, sídlem Mírové náměstí 1, 432 01 Kadaň, řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal, aby soud vyslovil, že zásah žalovaného spočívající ve vyznačení doložky právní moci na příkazu ze dne 3. 2. 2016, č. j. OVV-DOP/43/2016/Srb, byl nezákonný. Současně se žalobce domáhal náhrady nákladů soudního řízení. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že na předmětném příkaze byla žalovaným vyznačena doložka právní moci, přestože byl proti němu podán odpor. Předmětný příkaz byl vydán dne 3. 2. 2016. Žalobce trval na tom, že dne 11. 2. 2016 prostřednictvím svého zmocněnce, společnosti ODVOZ VOZU s. r. o., podal odpor z emailové adresy „X“ se zaručeným elektronickým podpisem. Přílohou tohoto emailu měl být samotný text odporu a podepsaná plná moc k zastupování. Toto podání bylo žalovaným potvrzeno následující den. Žalobce uvedl, že po potvrzení podání neobdržel žádný dokument. Až dne 29. 10. 2017 obdržel výzvu k zaplacení pokuty, ve které bylo uvedeno, že je žalobce v prodlení s úhradou pokuty uloženou vykonatelným příkazem ze dne 3. 2. 2016, č. j. OVV-DOP/43/2016/Srb. 3. Žalobce trval na tom, že z výzvy k zaplacení pokuty se dověděl, že na příkazu byla vyznačena doložka právní moci. Dle jeho názoru byla tato doložka vyznačena nezákonně, neboť příkaz byl podáním odporu zrušen a ze zákona tak nemůže být titulem k vymáhání pokuty. Žalobce namítal, že vyznačením doložky právní moci se žalovaný dopustil nezákonného zásahu. Tento svůj postoj žalobce opíral o závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. 6 As 244/2015-35, kde je uvedeno, že vyznačení právní moci je jiným úkonem správního orgánu, a o závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2014, č. j. 62 A 21/2014-132, kde je uvedeno, že prostředkem ochrany proti nesprávnému vyznačení data právní moci správního rozhodnutí je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný uvedl, že mu bylo dne 30. 8. 2015 Městskou policií Klášterec nad Ohří zasláno oznámení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Protože žalovaný nezjistil do 60 dnů ode dne, kdy k přestupku došlo, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě, byla věc přestupku vedená pod sp. zn. OVV-DOP/633/2015/Srb odložena. Následně bylo zahájeno řízení o správním deliktu provozovatele vozidla dle § 125f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o silničním provozu“) pod spisovou značkou OVV-DOP/43/2016/Srb. Správní delikt byl dle žalovaného projednáván pod samostatnou spisovou značkou, neboť se jedná o správní řízení odlišné od řízení o přestupku. Ve věci správního deliktu byl vydán příkaz. Žalovaný uvedl, že po doručení předmětného příkazu mu bylo doručeno podání žalobce, ve kterém bylo uvedeno, že „podává odpor proti příkazu, který byl vydán v řízení vedeném zdejším úřadem pod spisovou značkou OVV-DOP/633/2015/Srb“. Žalovaný zjistil, že pod touto spisovou značkou žádný příkaz vydán nebyl a přípisem ze dne 18. 2. 2016 zmocněnci žalobce (M. M.) tuto skutečnost sdělil. Přípisem ze dne 21. 6. 2016 tuto skutečnost sdělil žalovaný i společnosti ODVOZ VOZU s. r. o. 5. Žalovaný s ohledem na výše uvedené trval na tom, že doložka právní moci byla na příkazu vydaném pod sp. zn. OVV-DOP/43/2016/Srb vyznačena správně, a žalovaný se tak nedopustil nezákonného zásahu. Replika žalobce 6. Žalobce v replice uvedl, že úkony vedoucí ke zjištění řidiče, stejně jako výzvy k uhrazení určené částky jsou tzv. úkony před zahájením řízení o správním deliktu, na které navazuje řízení o správním deliktu v případě, že totožnost řidiče není zjištěna. Žalobce tedy nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že „výzva k úhradě určené částky“ je úkonem v řízení o přestupku, kdežto „příkazem“ bylo zahájeno řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. Odkázal rovněž na systematiku zákona o silničním provozu, kde výzva k úhradě určené částky je upravena v § 125h zákona o silničním provozu, který spadá pod nadpis „Správní delikt provozovatele vozidla“, který je společný pro § 125f až § 125j zákona o silničním provozu. 7. Dále žalobce odkázal na § 12 odst. 6 písm. a) a b) zákona č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, kde je uvedeno, že spisovou značkou je číslo jednací, které je uvedeno na prvním dokumentu ve věci, tedy nikoli na prvém dokumentu v řízení, ale ve věci jako takové. Žalobce trval na tom, že prvním dokumentem ve věci správního deliktu byla výzva k uhrazení určené částky, která byla vedena pod spisovou značkou OVV-DOP/633/2015/Srb. Proto žalobce pod touto spisovou značkou podal i odpor proti předmětnému příkazu vydanému ve věci správního deliktu provozovatele vozidla. 8. Dále žalobce trval na tom, že i v případě, kdy byl správnímu orgánu doručen odpor s nesprávnou spisovou značkou, měl správní orgán povinnost vyzvat žalobce k odstranění vad podání podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“), stejně jako v případě, kdy by v odporu absentovala jakákoliv spisová značka. Do doby odstranění vad podání pak nebyl dle žalobce správní orgán oprávněn vyznačit na příkazu doložku právní moci. Poukázal současně na skutečnost, že žalovaný jednoznačně věděl, k jaké právní věci odpor náleží, což dokládá jeho založení v příslušném spise. Za takové situace se žalobci jeví jako výraz přepjatého formalizmu vyznačení doložky právní moci na předmětném příkazu. 9. Dále žalobce namítl, že žalovaný nesprávně užívá označení a zaměňuje číslo jednací se spisovou značkou. Žalobce si tedy nemohl být jist, zda označení příkazu číslem jednacím OVV-DOP/43/2016/Srb skutečně znamená změnu spisové značky řízení. Žalobce uvedl, že číslo jednací na příkazu je číslem jednacím pouze uvedeného příkazu, kdežto číslo jednací výzvy k úhradě určené částky, jakožto prvého dokumentu ve správním spise, je nejen číslem jednacím tohoto dokumentu, ale též spisovou značkou celého spisu. 10. Žalobce zdůraznil, že o změně spisové značky se dozvěděl poprvé až z vyjádření žalovaného k podané žalobě. Žalobce uvedl, že ve sdělení ze dne 21. 6. 2016, č. j. OVV-DOP/633/2015/Srb, mu bylo pouze sděleno, že označený řidič byl předvolán k podání vysvětlení, ovšem byl nekontaktní, k podání vysvětlení se nedostavil a následně bylo řízení odloženo a ve věci nebyl vydán příkaz. Žalobce trval na tom, že z uvedeného nijak nevyplývá, že by byla změněna spisová značka, ani to, že nebyl akceptován podaný odpor nebo že příkaz nabyl právní moci. Žalobce namítal, že ze sdělení, že příkaz v dané věci nebyl vydán, nemohl dovodit, že na předmětném příkazu byla vyznačena doložka právní moci. Žalobce poznamenal, že M. M. zastoupen v daných řízeních nikdy nebyl, nadto jde v dané věci o irelevantní skutečnost. Posouzení věci soudem 11. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný a následně i sám žalobce ve své replice se výslovně vyjádřili, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 12. Předmětnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného soud posoudil podle části třetí třetího dílu hlavy druhé s. ř. s. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se podle § 82 odst. 1 s. ř. s. může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Dle § 83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. V § 87 odst. 2 s. ř. s. je pak zakotveno, že soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí–li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva