1 As 64/2011 — Nejvyšší správní soud

59 A 36/2020- 483 - text  59 A 36/2020 - 483 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobců: a) X insolvenční správce X sídlem X b) X sídlem X zastoupena Ing. Davidem Jánošíkem, insolvenčním správcem proti žalovanému: Celní úřad pro Liberecký kraj sídlem České mládeže 1122, Liberec 3 o žalobách proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 10. 3. 2020, č. j. X, takto: I. Žaloba žalobců a) a b) proti rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 10. 3. 2020, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou zdejšímu krajskému soudu dne 7. 5. 2020 zaevidovanou pod sp. zn. 59 A 36/2020 se společnost X domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí ředitele žalovaného, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a) proti úřednímu záznamu o zadržení věci ze dne 11. 2. 2020, č. j. X, a vydání předběžného opatření. Žalobou podanou zdejšímu krajskému soudu téhož dne zaevidovanou pod sp. zn. 59 A 37/2020 se domáhali žalobci a) a b) zrušení shora uvedeného napadeného rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobce a) proti témuž úřednímu záznamu o zadržení věci a vydání předběžného opatření. Dle výroku napadeného rozhodnutí opatření stanovená v úředním záznamu o zadržení věci ze dne 11. 2. 2020, č. j. X, trvají, neboť je důvodné podezření, že v souvislosti s provozováním zadržených věcí dne 11. 2. 2020 v cca 13:15 hodin v provozovně X, na adrese X, dozorované osoby - žalobce b) došlo k porušení § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“). 2. Usnesením ze dne 15. 5. 2020, č. j. 59 A 36/2020-65, soud žaloby spojil ke společnému projednání. Usnesením ze dne 5. 6. 2020, č. j. 59 A 36/2020-103, soud žalobu společnosti X proti napadenému rozhodnutí odmítl a návrh žalobců a) a b) na vydání předběžného opatření zamítl. Pod sp. zn. 59 A 36/2020 bylo tedy nadále vedeno řízení o žalobním návrhu žalobce a) a b) na zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného. II. Žaloba 3. Žalobci vysvětlili, že žalobce a) je insolvenčním správcem žalobce b), a dovodili žalobní legitimaci žalobce a) s odkazem na judikaturu správních soudů z § 246 odst. 1 a § 249 odst. 1 zákona č. 182/2003 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Žalobce b) podal žalobou jakožto adresát napadeného rozhodnutí. 4. Nezákonnost zadržení věcí a následného rozhodnutí o námitkách proti uloženému opatření o zadržení věcí žalobci spatřovali v tom, že zařízení žalovaný zadržel, ačkoli neměl podloženo důvodné podezření, že se jednalo o provozování hazardní hry bez příslušného povolení. 5. Žalovanému byla doložena již v rámci předmětné kontroly rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 9. 2013, č. j. X („X“), ze dne 1. 10. 2013, č. j. X („X“), ze dne 22. 10. 2013, č. j. X („X“) a ze dne 4. 11. 2013, č. j. X/ X provozována na základě povolení. Následně bylo žalovanému předloženo změnové rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 25. 9. 2015, č. j. X, s vyznačenou doložkou právní moci ke dni 26. 9. 2015, z něhož vyplývá, že Ministerstvo financí vydalo předmětné rozhodnutí v souvislosti s prodejem závodu společnosti X a nabytím závodu žalobcem b) s účinností ke dni 1. 10. 2015. Společnost X byla řádným provozovatelem loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. l) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“), prostřednictvím centrálních loterijních systémů (sázkové hry), mj. dle rozhodnutí Ministerstva financí pro centrální loterijní systémy ze dne 6. 9. 2013, č. j. X („X“), ze dne 1. 10. 2013, č. j. X“), ze dne 22. 10. 2013, č. j. X („X“) a ze dne 4. 11. 2013, č. j. X („X“). Z rozhodnutí o změně vyplývá, že namísto dosavadního provozovatele MASOX a.s. se stává provozovatelem sázkových her mj. v rozsahu uvedených v rozhodnutí o povolení žalobce b). Rozhodnutí o změně, které bylo vydáno a bylo až do kontroly správními orgány respektováno, je platné a účinné, platí pro něj presumpce správnosti, tudíž je dle § 73 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, závazné i pro žalovaného. Žalovaný nezpochybňoval, že Ministerstvo financí vydalo rozhodnutí o změně na základě společné žádosti společností X a žalobce b), která se vztahovala ke všem sázkovým hrám dosud provozovaným na základě platných povolení. 6. Žalovaný založil důvodné podezření o domnělém porušování zákona, pro které zadržel věci, na zjištění, že ve spisech Ministerstva financí se mělo objevit jiné znění rozhodnutí o změně, když nesrovnalost má být pouze ve výčtu jednotlivých rozhodnutí o povolení. V rozhodnutí, jímž disponuje ministerstvo, má být uvedeno méně povolujících rozhodnutí než ve znění, kterým disponují žalobci. Žalobce b) ale informoval žalovaného, že v roce 2015 převzal rozhodnutí o změně ve znění, které bylo opakovaně předkládáno žalovanému v podobě úředně ověřené kopie originálu rozhodnutí. Originál rozhodnutí, kterým žalobce b) disponuje, nebyl z pochopitelných důvodů vydán, je-li zpochybňována jeho existence. Žalobcům evidence rozhodnutí ministerstvem v jiném znění není zřejmá, pokud tomu tak je, nelze tuto skutečnost přičítat k jejich tíži. 7. Žalobci poukázali na to, že rozhodnutí o změně bylo vydáno na základě společné žádosti ze dne 20. 8. 2015, která se týkala veškerých sázkových her provozovaných společností X ke dni převodu závodu, v žádosti jsou vyjmenována všechna žalovaným rozporovaná povolovací rozhodnutí. Žádosti ministerstvo v plném rozsahu vyhovělo, společnosti X ani žalobci b) nebylo nikdy doručeno žádné částečné zamítnutí žádosti. Žalovaný tedy měl dovodit, že ministerstvo muselo žadatelům vydat a doručit rozhodnutí o změně ve znění, které se týká všech povolovacích rozhodnutí uvedených ve společné žádosti, tedy včetně rozporovaných rozhodnutí o povolení, tj. ve znění, které bylo žalovanému předloženo. Žalovaný nemohl mít v době kontroly ani v současnosti z objektivního hlediska důvodné podezření, že ze strany žalobce b) docházelo v předmětné provozovně v souvislosti s provozováním zadržených technických herních zařízení k porušování zákona o hazardních hrách, tedy zadržení věcí bylo nedůvodné a nezákonné. 8. Z uvedených důvodů žalobce a) a žalobce b) navrhovali, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a přiznal jim náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný potvrdil zadržení věcí. Kontrolní orgán pojal podezření, že dozorovaná osoba žalobce b) provozuje hazardní hry prostřednictvím 15 technických herních zařízení v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách. K předmětným technickým herním zařízením byla předložena čtyři rozhodnutí o povolení provozování loterie nebo jiné podobné hry podle § 2 písm. l) zákona o loteriích, která ale byla vydána společnosti X, rozhodnutí o povolení, které by opravňovalo k této činnosti žalobce b), předloženo nebylo. Proti zadržení věcí podal žalobce b) námitky, které byly zamítnuty napadeným rozhodnutím. 10. Po odmítnutí námitek obdržel dne 15. 3. 2020 žalovaný od žalobce a) podnět ke zrušení opatření o zadržení věci, přílohou byla kopie rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 25. 9. 2015, č. j. X, s vyznačením právní moci dne 26. 9. 2015, dále společná žádost ze dne 20. 8. 2015 a předávací protokol ze dne 25. 9. 2015, č. j. X, stvrzující předání mj. rozhodnutí ze dne 25. 9. 2015, č. j.X. Podnět žalobce a) ve smyslu § 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách na zrušení opatření a požadavek na vrácení věci vyřídil ředitel žalovaného sdělením tak, že neshledal důvod pro zrušení opatření o zadržení věci. 11. Žalovaný uvedl, že žalobce a) předložil poprvé až s podnětem ke zrušení opatření o zadržení věci rozhodnutí o změně a společnou žádost, které se ale liší od rozhodnutí o změně a společné žádosti, jež měl k dispozici žalovaný, a to především v tom, že žalobcem a) předložené rozhodnutí o změně, které provádí změnu provozovatele loterie nebo jiné podobné hry ze společnosti X na žalobce b), provádí změnu též u specifikovaných dílčích rozhodnutí, na základě kterých bylo povoleno provozování zadržených věcí. Společná žádost předložená žalobcem a) obsahovala též výčet dílčích rozhodnutí, ovšem žalovaným evidovaná společná žádost poskytnutá ministerstvem žádost o změnu těchto dílčích rozhodnutí neobsahuje. Žalovaný vycházel z listin od ministerstva, které se nepodařilo zpochybnit. Tvrzení, že se jedná o ověřenou kopii originálu změnového rozhodnutí, se nepodařilo prokázat, neboť notářská tajemnice v rámci vidimace pouze ověřila, že opis, jenž byl žalovanému předložen, doslovně souhlasí s listinou jí předloženou dne 17. 2. 2020, nikoli, že se jedná o originál změnového rozhodnutí. Také časová prodleva, se kterou byly rozhodnutí o změně a společná žádost předloženy, vzbuzují pochybnosti, tudíž důvodné podezření, že žalobce b) provoz