2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

16 A 6/2021- 36 - text  12 16 A 6/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Honební společenstvo Liběšice - Líčkov, IČO: 66125324, sídlem Liběšice 89, 439 63 Liběšice, zastoupen Mgr. Janem Křivánkem, advokátem, sídlem Kyjevská 1228/77, 326 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupen JUDr. Danielem Volákem, advokátem, sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2020, č. j. KUUK/185220/2020/ZPZ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 21. 12. 2020, č. j. KUUK/185220/2020/ZPZ, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec, Stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 14. 7. 2020, zn. MUZA 26109/2020, sp. zn. MUZAS 27495/2019, kterým správní orgán prvního stupně výrokem I. povolil dle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) snížení stavů zvěře v honitbě Liběšice – Líčkov lovem nenormované spárkaté zvěře bez omezení věku, konkrétně pak jelena evropského, jelena siky, daňka evropského, muflona a prasete divokého, a to za splnění podmínky, že v případě daňka skvrnitého, jelena evropského a muflona smí být v konkrétním mysliveckém roce uloven nejvýše takový počet samců starších 2 let, který nepřesahuje ¼ součtu počtů ulovených samic a jedinců mladších 2 let příslušného druhu zvěře, tj. odlov každého 1 samce staršího 2 let je možný teprve po předchozím odlovu nejméně 4 kusů dané zvěře samičího pohlaví v součtu s jedinci mladšími 2 let. Výrokem II. správní orgán prvního stupně udělil výjimku z ustanovení § 45 odst. 2 zákona o myslivosti, a to že při úpravě stavů zvěře dle výroku I. neplatí § 45 odst. 2 písm. u) a g) zákona o myslivosti (zákaz lovit na společných lovech zvěř spárkatou, a to zvěř prasete divokého bez omezení pohlaví, starší dvou let a samce jelena siky starší dvou let – bez omezení počtu, a zákaz lovit zvěř pomocí zařízení pro osvětlení terče a zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizoru). Výrokem III. správní orgán prvního stupně stanovil podmínky lovu s tím, že povolení úpravy stavů zvěře a povolené výjimky z ustanovení § 45 odst. 2 zákona o myslivosti se udělují na dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, lov bude prováděn v řádných dobách lovu dle vyhlášky č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů, veškerá ulovená zvěř bude uvedena v hlášeních o lovu zvěře a také ve statistickém výkazu, přednostně bude lovena zvěř samičí a mláďata s ohledem na snižování stavů nenormované spárkaté zvěře. Žaloba 2. Žalobce uvedl v žalobě, že je přesvědčen o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného, jelikož ve věci bylo správním orgánem prvního stupně rozhodnuto dvakrát o tomtéž v rozporu s § 48 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „správní řád“). Dle žalobce se jedná o část prvostupňového rozhodnutí, kdy bylo rozhodnuto o odlovu prasete divokého a jelena siky, jakož i o výrok týkající se výjimek ze zakázaných způsobů lovu prasete divokého a jelena siky. V uvedeném rozsahu bylo rozhodnuto správním orgánem prvního stupně již předchozím rozhodnutím ze dne 16. 12. 2019, zn. MUZA 27495/2019, ve výrocích I. a III., které nabyly právní moci, jelikož žalobce podal odvolání jen do výroku II., přičemž žalovaný k odvolání žalobce zrušil zmíněné rozhodnutí jen ve výroku II. a pouze v tomto rozsahu byla věc vrácena k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně, který následně rozhodl o žádosti žalobce v celém rozsahu, aniž by zohlednil, že o části žádosti již bylo pravomocně rozhodnuto. Dle žalobce tak správní orgán prvního stupně nerespektoval překážku věci pravomocně rozhodnuté, přičemž žalovaný měl postupovat dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, tedy zrušit prvostupňové rozhodnutí a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, což neučinil. 3. Žalobce dále namítal, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s částečným zpětvzetím žádosti ze strany žalobce v rámci podaného odvolání, učiněným společně s odvoláním dne 10. 8. 2020 a následně ještě samostatným podáním ze dne 13. 8. 2020. Dle žalobce žalovaný zcela ignoroval částečné zpětvzetí žádosti, o tomto nejenže nerozhodl, ale ani se s ním nijak nevypořádal, např. tak, že o částečném zpětvzetí měl nechat rozhodnout správní orgán prvního stupně. Žalobce má tedy za to, že do současné doby nebylo rozhodnuto o podané žádosti v celém jejím, zpětvzetím upraveném rozsahu. 4. Žalobce dále namítal, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s odvolací námitkou o nezákonnosti uložené podmínky lovu zvěře daňka skvrnitého, jelena evropského a muflona v poměru 1/4 ve prospěch samičí zvěře a jedinců mladších dvou let, kdy podmínka uložená napadeným rozhodnutím odporuje § 3 odst. 1 zákona o myslivosti, jde naprosto nad rámec zákonem ukládané povinnosti evidence ulovené, resp. povolené zvěře k lovu. Takovouto povinnost správní orgán žalobci uložil nezákonně. Žalobce má za to, že zákon o myslivosti neukládá uživateli honitby žádné podmínky, které by měly být splněny pro možnost lovu jiného (samčího) druhu zvěře. Takovouto povinnost proto správní orgán nemůže uložit uživateli honitby, neboť v praxi je taková povinnost nesplnitelná. Za nezákonné považuje žalobce uložení povinnosti vedení evidence ulovených samic a kusů mladších 2 let, když možnost lovu samčí zvěře starší dvou let je podmíněna splněním povinnosti lovu samic a mláďat. Tímto správní orgán ukládá žalobci nesplnitelnou povinnost. Žalobce upozornil, že obdobná podmínka není ukládána žádným z ustanovení zákona o myslivosti, mimo jiné jednak proto, že je ve svém praktickém důsledku nesmyslná, a jednak proto, že naplnění takovéto podmínky není možné, tedy jedná se o podmínku nesplnitelnou. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 753/2004, který se zabýval následky nemožnosti podmínky na platnost právního úkonu. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, přičemž k žalobní námitce ohledně nerespektování překážky věci pravomocně rozhodnuté konstatoval, že z faktického hlediska není pravdivé tvrzení žalobce o tom, že by bylo o téže věci rozhodnuto dvakrát. V daném případě došlo pouze k převzetí již vydaného výroku I. z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 16. 12. 2019, zn. 27495/2019, do rozhodnutí ze dne 14. 7. 2020, zn. MUZA 26109/2020, v témže správním řízení. Opsání již pravomocného výroku rozhodnutí do jeho nového vyhotovení nelze dle žalovaného považovat za druhé rozhodnutí v téže věci především proto, že oba výroky jsou naprosto totožné. Po formální stránce dle žalovaného lze přijmout tvrzení, že správní orgán prvního stupně měl v rozhodnutí ze dne 14. 7. 2020 již obsáhnout pouze konkrétní výroky, ale vydáním rozhodnutí v plném znění nedošlo k porušení zákona v takové intenzitě, která by ovlivňovala práva a povinnosti žalobce. 6. Žalovaný upozornil, že meritem věci je celospolečenský zájem na zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím. Orgán státní správy myslivosti v naprostém souladu se závaznými stanovisky orgánů ochrany přírody proto vydal opatření k omezení nežádoucího vysokého stavu nenormované spárkaté zvěře v honitbě Liběšice – Líčkov, proti čemuž stojí zájem uživatelů předmětné honitby na odlovu pouze trofejních kusů spárkaté zvěře. 7. K žalobní námitce, že se žalovaný nevypořádal s částečným zpětvzetím žádosti, žalovaný uvedl, že vzal na vědomí, že žalobce vzal částečně zpět svou žádost na odlov nenormované spárkaté zvěře bez rozlišení věku v honitbě Liběšice – Líčkov. 8. K žalobou namítanému nevypořádání se s odvolací námitkou ohledně nezákonnosti uložené podmínky lovu daňka skvrnitého, jelena evropského a muflona v poměru 1/4 ve prospěch samičí zvěře a jedinců mladších 2 let, žalovaný předeslal, že honitby jsou podle charakteristiky přírodních podmínek zařazeny do jakostních tříd s ohledem na jejich celkovou rozlohu. Podíl lesních pozemků se stanovuje na normovaný druh zvěře a její normované stavy v konkrétní honitbě. Nenormovaná zvěř v honitbě škodí a snižuje její úživnost pro normovanou zvěř. Proto má být nenormovaná zvěř v honitbě redukována. Nic nebránilo a nebrání žalobci, aby odlovem nenormované zvěře mladší dvou let a zvěře samičí výrazně zredukoval nenormovanou zvěř. Pro uživ