1 As 24/2016 — Nejvyšší správní soud

16 A 45/2023- 60 - text 24 16 A 45/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobkyně: Penzion Severka s.r.o., IČO 06116469 sídlem U Kamýku 284/11, 142 00 Praha 4 - Kamýk zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Ožďanem sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem za účasti osoby zúčastněné na řízení: Lesy České republiky, s. p., IČO: 42196451 sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2023, č. j. KUUK/110192/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2023, č. j. KUUK/110192/2023, jímž bylo částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň, odboru životního prostředí, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 4. 2023, č. j. MUKK-17546/2023, sp. zn.221.6.2.V/5, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Změna spočívala toliko v právním posouzení, když namísto § 95 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) uvedeného ve výroku IV. prvostupňového rozhodnutí, byl žalovaným aplikován odst. 3 téhož zákonného ustanovení. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (dále jen „lesní zákon“), kterého se dopustila tím, že od 2. čtvrtletí roku 2019 do 19. 4. 2021 na pozemku parc. č. XA v k. ú. X o výměře 1821 m2 (dále též jen „předmětný pozemek“) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa na ploše 635 m2 provedla terénní úpravy a plochu povezla štěrkem, na ploše 406 m2 provedla násep zemin, na ploše 9 m2 provedla stavbu vodní plochy (jezírka), na ploše 75 m2 provedla terénní úpravy a plochu povezla pískem a umístila stavbu skleníku, na ploše 20 m2 provedla stavbu sauny, na ploše 535 m2 provedla terénní úpravy a stavbu kamenných teras a na ploše 141 m2 provedla terénní úpravy nezpevněné lesní cesty. Za tento přestupek jí byla uložena pokuta ve výši 250 000 Kč; byla jí uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč, dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit poškozenému Lesy České republiky, s.p. (dále jen „osoba zúčastněná na řízení“ nebo „poškozený“) škodu způsobenou mu spáchaným přestupkem ve výši 526 918 Kč, bezdůvodné obohacení ve výši 61 575 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním nároku poškozeného na náhradu škody ve výši 22 000 Kč. 3. Žalobkyně dále navrhla, aby soud zrušil také prvostupňové rozhodnutí, a požadovala, aby uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 4. Žalobkyně v podané žalobě nejprve zrekapitulovala průběh řízení před správními orgány. Uplatněné žalobní námitky pak soustředila do třech argumentačních okruhů (žalobních bodů). V prvním žalobním bodě žalobkyně správním orgánům vytýkala, že svá rozhodnutí zatížily vadou, neboť přestupkové řízení nepřerušily a nevyčkaly výsledku sporu o určení vlastnického práva k části pozemku dotčeného jednáním žalobkyně. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítala, že rozhodnutí správních orgánů jsou založena na neúplně a nesprávně zjištěném skutkovém stavu, neboť nebyl zjištěn stav „dotčených pozemků“ před jejich „údajným záborem“, nebyl zjištěn rozsah „domnělého záboru“ a časové období, kdy mělo k „záboru“ dojít; správní orgány ignorovaly návrh žalobkyně na provedení výslechu „tehdejších revírníků“; nevypořádaly se s jejím tvrzením o hrozbě sesuvu svahu na pozemku parc. č. XB v k. ú. X (dále též jen „nedotčený pozemek“)a s existencí historické opěrné zdi. V třetím žalobním bodě žalobkyně namítala, že správní orgány věc nesprávně právně posoudily, protože na její straně nedošlo k žádnému bezdůvodnému obohacení a byla jí uložena pokuta v nepřiměřené výši. 5. V rámci prvního žalobního bodu žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že přestupkové řízení mělo být přerušeno podle § 64 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“), a to z důvodu, že současně probíhalo jiné řízení o předběžné otázce ve smyslu § 57 správního řádu. Je tomu tak proto, že dne 26. 1. 2018 uzavřela společnost Crawford Business, a.s. kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla mimo jiné vlastnické právo k nedotčenému pozemku, který společně s dalším pozemkem, jehož součástí byla stavba, pronajala žalobkyni. Ode dne 12. 8. 2021 se přitom tato společnost v řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8 C 251/2021 domáhá určení, že je vlastníkem také části parc. č. XC v k. ú. X, na kterém se žalobkyně měla dopustit jednání, které jí kladou správní orgány za vinu. Žalobkyně je přesvědčena, že společnosti Crawford Business, a.s. vlastnické právo k této části pozemku parc. č. XC v k. ú. X také skutečně náleží. 6. Pokud by tato společnost v řízení před soudem se svým nárokem uspěla, měl by dle názoru žalobkyně předmětný pozemek „(z právního hlediska) následovat způsob využití a určení druhu pozemku shodně s pozemkem parc. č. XB, tj. způsob využití: sportoviště a rekreační plocha a druh pozemku: ostatní plocha.“ V takovém případě by bylo podle žalobkyně přestupkové řízení, které s ní bylo vedeno bezpředmětné, neboť přestupek, jehož se žalobkyně měla dopustit „je závislý na skutečnosti, že došlo k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa.“ 7. V rámci druhého žalobního bodu žalobkyně namítala, že vyčíslení škody na předmětném pozemku, které poškozený uplatnil v průběhu přestupkového řízení, je založeno na nepřesných a nepravdivých skutečnostech. Z porovnání předchozího vyčíslení škody ze dne 14. 7. 2021 s novým vyčíslením škody ze dne 6. 1. 2022 je zřejmé, že i nové vyčíslení je založeno na nepřesných a nepravdivých skutečnostech (např. plochy C a D byly prokazatelně pokryty štěrkem již za předchozího vlastníka nemovitostí; cesta v jihovýchodní části existovala historicky a pokud byla nějakým způsobem dotčena, tak těžební činností ze strany poškozeného; provedení rekultivace s použitím 490 ks sadebního materiálu je nereálné atd). 8. Dále žalobkyně poukázala na to, že správní orgán I. stupně v oznámení o zahájení řízení uvedl, že žalobkyně zasáhla do předmětného pozemku v rozsahu přibližně 1 000 m2. Při ohledání na místě však tento správní orgán stanovil rozsah dotčené plochy na 2 385,72 m2. Žalobkyně je přesvědčena, že se jedná o nesprávnou hodnotu, a to z následujících důvodů. Při ohledání na místě správní orgán I. stupně provedl měření v nakloněné rovině, a nutně tak dosáhl podstatně vyšších hodnot. Pro získání přesného výsledku mělo být dle žalobkyně měření provedeno ve vodorovné rovině. Správní orgán I. stupně při měření a výpočtu ploch jakýmkoliv způsobem nezohledňoval úhly, ve kterých bylo měření prováděno. Správní orgán I. stupně provedl měření jak na předmětném pozemku, tak na nedotčeném pozemku, přestože řízení o přestupku bylo vedeno pro zásah do pozemků určených k plnění funkcí lesa, což je dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí pouze předmětný pozemek. 9. Při zjišťování velikosti dotčené plochy nebyly podle žalobkyně při měření prováděném správním orgánem I. stupně ani při měření prováděném poškozeným vzaty v potaz zásahy, které žalobkyně neprovedla samoúčelně, nýbrž byly provedeny případně vynuceny přímo (ne)činností poškozeného. Mezi takové zásahy dle žalobkyně patřilo skácení jakýchkoliv stromů, které bylo vždy provedeno v návaznosti na odsouhlasení revírníků, a to ať již po vichřici v roce 2019, anebo z důvodu kůrovcové kalamity, a dotčení ploch označených v geodetickém zaměření stavu ke dni 20. 10. 2021 jako cesta (o výměře 142 m2), stromky (o výměře 45 m2) a jedna část terasy se zahradou (o výměře 332 m2), jež byly zasaženy činností poškozeného, který přes ně těžkou lesní technikou dopravoval skácené stromy. 10. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že v oznámení o zahájení řízení správní orgán I. stupně také uvedl, že ke spáchaní přestupku mělo dojít v dosud nezjištěnou dobu v letech 2020-2021 a v této souvislosti dodala, že nesouhlasí s vymezením doby, kdy mělo z její strany dojít k údajnému záboru tak, jak jej učinily správní orgány ve svých rozhodnutích. Podle žalobkyně jej nelze považovat za věrohodné a nevyvratitelné, je-li z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, s nímž se žalovaný ve svém rozhodnutí ztotožnil, zřejmé, že při něm správní orgán I. stupně vycházel z leteckých snímků a fotografií volně dostupných na internetu a z terénního šetření v rámci zpracování lesních hospodářských pl