40 A 1/2026 – Krajský soud v Ústí nad Labem

40 A 1/2026- 53 - text 14 40 A 1/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s. r. o., IČO: 11850400 sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zastoupená advokátem JUDr. Petrem Doležalem sídlem Mazovská 476/2, 181 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. KUUK/082791/2023/10, č. j. KUUK/098394/2024, takto: I. Opatření obecné povahy, kterým byla stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích v ulici Hakenova v Roudnici nad Labem navenek deklarovaná dopravní značkou č. B 28, se při posuzování skutků, které byly předmětem rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. KUUK/082791/2023/10, č. j. KUUK/098394/2024, nepoužije. II. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. KUUK/082791/2023/10, č. j. KUUK/098394/2024, a rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy, ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. 975/41629/2022/OD/MN, č. j. MURCE/53787/2023, se zrušují. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se včasnou žalobou podanou prostřednictvím právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. KUUK/082791/2023/10, č. j. KUUK/098394/2024, jímž bylo zamítnuto její odvolání a bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy, (dále jen „městský úřad“) ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. 975/41629/2022/OD/MN, č. j. MURCE/53787/2023, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) v části výroku II. tak, že text „(dle ust. § 125c odst. 5 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.)“ se nahradil textem „(dle ustanovení § 125f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. za použití ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) téhož zákona)“ s tím, že ve zbytku se prvostupňové rozhodnutí potvrzuje. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). Podle § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Současně byla žalobkyni podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Přestupku se žalobkyně dopustila tím, že jako provozovatelka vozidla nezajistila v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, aby při užití vozidla registrační značky X na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť dne 10. 9. 2022 v 13:37 hodin v obci Roudnice nad Labem v ulici Hakenova, u křižovatky s ul. Michálkova blíže nezjištěný řidič zastavil a stál s vozidlem v působnosti dopravní značky č. B 28 (zákaz zastavení), na chodníku pro chodce, a to ještě v protisměru. Tím porušil § 4 písm. c), § 25 odst. 1 písm. a) a § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu. Dále se žalobkyně tohoto přestupku dopustila tím, že jako provozovatelka vozidla nezajistila v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, aby při užití vozidla registrační značky X na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť ve dnech 29. 9. 2022 v 23:24 hodin, 11. 10. 2022 v 21:59 hodin, 15. 10. 2022 v 9:54 hodin, 17. 10. 2022 v 11:22 hodin, 18. 10. 2022 v 21:34 hodin, 22. 10. 2022 v 11:43 hodin, 23. 10. 2022 v 9:28 hodin, 26. 10. 2022 v 11:45 hodin a 27. 10. 2022 v 1:10 hodin v obci Roudnice nad Labem v ulici Hakenova, u křižovatky s ul. Michálkova blíže nezjištěný řidič zastavil a stál s vozidlem na chodníku pro chodce. Tím porušil § 4 písm. c) a § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu. 3. Současně se žalobkyně domáhala incidenčního přezkumu opatření obecné povahy, kterým byla stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích v ulici Hakenova v Roudnici nad Labem navenek deklarovaná dopravní značkou č. B 28. 4. Současně žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 5. Žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí. Uvedla, že ve svém doplnění odvolání ze dne 27. 5. 2023 uvedla rozsáhlé odvolací důvody týkající se nezákonného umístění dopravní značky č. B 28 „Zákaz zastavení“. Žalovaný ve svém předchozím zrušujícím rozhodnutí ze dne 21. 9. 2023, sp. zn. KUUK/082791/2023/6, č. j. KUUK/128530/2023, k těmto námitkám uvedl, že vzhledem k tomu, že prvostupňové rozhodnutí se ruší a věc vrací správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení, považuje jejich vypořádání za nadbytečné. Tyto námitky žalobkyně však nebyly dle jejího názoru vypořádány ani v následném prvostupňovém rozhodnutí ani v žalobou napadeném rozhodnutí. Žalobkyně zdůraznila s odkazem na judikaturu správních soudů a Ústavního soudu, že opomenutí vypořádání námitek účastníků vede k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. 6. Dále žalobkyně namítala, že k tvrzenému skutku „stání na chodníku“ nemohlo dojít, neboť se o chodník v dané lokalitě nejedná. Ve vztahu k definici chodníku odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2018, č. j 6 As 333/2017-31. Podle Nejvyššího správního sudu není chodník definován v žádném právním předpise, a proto je nutné vycházet z jeho obecného významu v běžné řeči. To znamená, že pro určení, zda se jedná o chodník, nemůže být rozhodující například údaj o způsobu využití pozemku v katastru nemovitostí nebo obsah pasportu místních komunikací obce. Rozhodující je faktický stav na místě. Pokud tedy vedle vozovky existuje zvýšená plocha, která je odlišně dlážděná a po níž běžně chodí chodci, jde o chodník, i když to není výslovně uvedeno v dokumentaci. Na předmětném místě není dle žalobkyně zvýšená plocha, která je odlišně dlážděná a po níž běžně chodí chodci, nýbrž se dle žalobkyně jedná o technickou komunikaci, kde jsou umístěny nádoby s odpadem. Chodník je v dané lokalitě dle žalobkyně na protější straně ulice. Dle žalobkyně nemají správní orgány nijak prokázáno, že se v daném místě jedná o chodník. I z tohoto důvodu je dle žalobkyně žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 7. Dále žalobkyně namítala nezákonnost rozhodnutí z důvodu nezákonného správního uvážení ve vztahu k výši pokuty. Dle jejího názoru došlo k nezákonnému zohledňování polehčujících a přitěžujících okolností, kdy správní orgány jsou povinny při ukládání pokut zohlednit veškeré relevantní okolnosti případu a musí přitěžující i polehčující okolnosti přesně a jednoznačně formulovat. K tomu dle žalobkyně nedošlo. Důvody, které správní orgány uvedly jako přitěžující okolnosti jsou dle jejího názoru nezákonné, a tudíž mohly ovlivnit výši udělené pokuty. 8. Dále žalobkyně poukazovala na nezákonnost dopravního značení, jehož porušení jí bylo kladeno za vinu. Žalobkyně namítala nezákonnost opatření obecné povahy, kterým byla umístěna dopravní značka č. B 28, jejíž porušení jí bylo kladeno za vinu, a to pro absenci odůvodnění. Žalobkyně trvala na tom, že nezákonnost tohoto opatření obecné povahy měla vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť absentovala-li zákonně stanovená hmotněprávní úprava, nemohla se žalobkyně dopustit jejím porušením přestupku. 9. Žalobkyně dále konstatovala, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 4. 2024, č. j. 40 A 9/202354, již bylo předmětné opatření obecné povahy, na základě něhož byla předmětná dopravní značka č. B 28 umístěna, zrušeno, a to dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku, tj. dnem 25. 4. 2024. Dále žalobkyně odkázala na rozsudek zdejšího soudu ze dne 22. 8. 2024, č. j. 42 A 18/2023-42, ve kterém byly řešeny důsledky zrušení opatření obecné povahy, které bylo užito jako podkladový akt pro vydání rozhodnutí o přestupku. S poukazem na tento rozsudek žalobkyně dovozovala, že zrušení podkladového opatření obecné povahy je důvodem pro zrušení následného rozhodnutí o přestupku. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Žalovaný trval na tom, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo přezkoumáno prvostupňové rozhodnutí plně v souladu s § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). 11. K žalobní námitce, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné z důvodu, že nebylo v přestupkovém řízení prokázáno, že v místě, kde mělo dojít ke spáchání přestupků se nenachází chodník, žalovaný uvedl, že v dané věci byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu provozovatelem vozidla. Samotné řízení o přestupku řidiče