7 As 187/2012 — Nejvyšší správní soud

59 A 27/2025- 58 - text  59 A 27/2025 - 58 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X bytem X proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci sídlem Rumjancevova 10, Liberec za účasti: M. N. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jakubem Blažkem sídlem Na Březince 1232/16, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2025, č. j. ZKI LI-O-2/119/2025-9 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo dílčím způsobem změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 18. 11. 2024, č. j. OR-471/2024-505-24, tak, že: „Nesouhlasu X, nar. X, ze dne 30. 5. 2024, s neprovedením výmazu věcného břemene chůze a jízdy k tíži pozemků parcelní čísla XA a XB ve prospěch vlastníků pozemků parcelní čísla XC a XD v katastrálním území X se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona.“ 2. Z předloženého správního spisu plyne, že žalobkyně se u správního orgánu I. stupně domáhala opravy chyby v katastrálním operátu, čemuž správní orgán nevyhověl, a vyrozuměl o tom žalobkyni oznámením ze dne 23. 5. 2024. V návaznosti na to vyjádřila žalobkyně nesouhlas s takovým výsledkem, a proto správní orgán I. stupně oznámil zahájení řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu. Podstata výhrad žalobkyně spočívala v tom, že pozemky žalobkyně p. č. XA a XB v k. ú. X byly již od roku 1999 zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy mj. ve prospěch pozemků p. č. XE a XF v témže k. ú. Tyto panující pozemky však byly v roce 2022 rozděleny tak, že pozemek p. č. XE se rozčlenil na dva menší pozemky p. č. XE a XC a pozemek p. č. XF se rozdělil na dva menší pozemky p. č. XF a XD. V katastru nemovitostí bylo toto rozdělení promítnuto tak, že všechny čtyři uvedené nově vzniklé menší pozemky mají zapsáno oprávnění z věcného břemene, a jsou tedy panujícími pozemky ve vztahu ke shora označeným pozemkům žalobkyně. 3. Správní orgán I. stupně po seznámení účastníků řízení s podklady vydal rozhodnutí, jímž nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu nevyhověl. S odkazem zejména na § 1264 odst. 2 a § 1151 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vysvětlil, že služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci. Oprávnění z věcného břemene zůstává zachováno v rozsahu původní pozemkové plochy oprávněných pozemků, které se pouze rozdělily na menší. Změny v zápisu věcného břemene provádí katastrální úřad z úřední povinnosti při změnách rozsahu nemovitostí, jichž se tato práva týkají. Děje se tak v rámci probíhajících vkladových řízení. Katastrální úřad není orgánem oprávněným hodnotit prospěšnost, neprospěšnost či důvodnost trvání věcných břemen, a na základě takové úvahy měnit rozsah věcného břemene. 4. K odvolání žalobkyně vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí. V jeho odůvodnění zdůraznil, že katastrální úřad je oprávněn a povinen opravovat pouze takové chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení či obnově katastru. Řízení o opravě chyby podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, žalovaný vymezil jako nástroj k uvedení údajů katastru do souladu s listinami ve sbírce listin, nikoli jako řízení, v němž by se autoritativně rozhodovalo o existenci či rozsahu věcných práv. Právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy bylo zřízeno smluvně a do katastru bylo zapsáno na základě návrhu na vklad ze dne 22. 7. 1999, doloženého kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene z téhož dne, přičemž rozsah věcného břemene byl vymezen geometrickým plánem č. 263770/98. Při pozdějším oddělení částí původních panujících pozemků (vznik parcel XC a XD) byla podle žalovaného navázaná práva včetně podkladových listin v evidenci zkopírována na nově vzniklé parcely, protože služebnost je vázána na panující věc a její rozsah se změnou v rozsahu služebné či panující věci nemění. Rozdělení panujícího pozemku samo o sobě nevede k zániku oprávnění, a případné spory o existenci, rozsah či důvodnost trvání služebnosti náleží k rozhodnutí civilnímu soudu. Nejde o chybu v údajích katastru způsobenou zřejmým omylem a výmaz nelze provést postupem dle § 36 zákona o katastru nemovitostí. Změna výroku prvostupňového rozhodnutí byla pouze formulační. II. Žaloba 5. Ve včasné žalobě proti shora označenému rozhodnutí žalobkyně uvedla, že není možný zápis práv z věcného břemene k nově vzniklým parcelám p. č. XC a XD v k. ú. X zkopírováním dokladů připojených k návrhu na vklad, který byl podán před více než 25 lety. Tyto pozemky přitom vznikly až v roce 2022. Zápis je neurčitý a neplatný. Žalovaný si přisvojuje pravomoc soudu, když řeší otázky věcných práv. Dochází zde k rozšíření služebnosti na další osoby. Služebnost přitom má být spíš menší než větší. Prodejem nově odděleného pozemku, který je odlišný od pozemku původně panujícího, nepřechází práva z věcného břemene na nového vlastníka. Žalobkyně k tomu odkazuje na rozhodnutí NS ČSR (Vážný 10.830) z roku 1931. 6. Argumentaci žalovaného vyvrací, že pozemek p. č. XD je na základě smlouvy ze dne 20. 3. 2023 povinným pozemkem k panujícímu pozemku p. č. XF. Má-li být pozemek p. č. XD panujícím, tedy stejným s pozemkem p. č. XF , vylučuje to, aby byl pozemkem povinným, jak tvrdí správní orgány. Je sporné, který pozemek je panující a který povinný. Zápis věcného břemene v katastru je chybný, představuje rozšíření věcného břemene, s nímž žalobkyně nebyla seznámena a nedala k němu souhlas. Byl proveden bez návrhu a vkladového řízení. Žalobkyně podala proti vlastníkům pozemků p. č. XC a XD také civilní žaloby, jimiž se domáhá určení neexistence věcného břemene z důvodu neexistence vkladové listiny. III. Vyjádření žalovaného a osoby na řízení zúčastněné 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na své rozhodnutí a spisový materiál. Uvedl, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona o katastru nemovitostí. K podnětu žalobkyně se věcí zabýval také Český úřad zeměměřický a katastrální, který neshledal důvod pro zahájení přezkumného řízení. Žalovaný proto navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. 8. Osoba zúčastněná na řízení, vlastník pozemku p. č. XD X, ve svém písemném vyjádření uvedl, že odkazuje na své stanovisko uplatněné ve správním řízení. Žaloba by měla být jako nedůvodná zamítnuta. Námitky žalobkyně se míjí s podstatou institutu opravy chyby v katastrálním operátu, jehož využitím nelze vymazávat existující práva. Žalobkyní zmíněná civilní žaloba byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 6. 2025, č. j. 13 C 14/2024-103, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 30 Co 291/2025. IV. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích žalobních bodů, kterými je v duchu dispoziční zásady, jíž je správní soudnictví ovládáno, vázán. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. 10. Podle § 36 odst. 1 zákona o katastru nemovitostí, [n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem. 11. Citovaná právní úprava navazuje na institut oprav chyb v katastrálním operátu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, účinného do 31. 12. 2013. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastru nemovitostí [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 7. 8. 2006, č. j 2 As 58/2005-125, publ. ve Sb. NSS 986/2006; či ze dne 31. 5. 2006, č. j. 5 As 16/2005-88]. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Oprava chyby nemůže zakládat, měnit či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Provedením opravy zápisu se tak skutečný právní vztah k nemovitosti nemění; ten lze změnit jen na základě příslušné listiny (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134). Výčet chyb katastr