3 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

8 Ca 343/2008- 36 - text  8Ca 343/2008-36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Shenko´s s.r.o., se sídlem Olomouc, Litovelská 117/6, zastoupen Mgr. Petrem Konečným, advokátem se sídlem Sokolská 11, Olomouc, proti žalované: Česká obchodní inspekce, Štěpánská 15, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce č.j. ČOI 7250/2008/0100/1000/2007/2008/Tu/Št ze dne 15. 7. 2008, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí, kterým ústřední ředitelka České obchodní inspekce zamítla jeho odvolání proti rozhodnutí inspektorátu ČOI Středočeského a Hl. m. Prahy č.j. 3094-10-08 ze dne 16. 4. 2008, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 20 000,- Kč pro porušení § 8 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. a) a § 13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací orgán uvedl, že porušení ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele se žalobce dopustil tím, že v postavení prodávajícího klamal spotřebitele uvedením písemné informace v info-letáku LAST MINUTE ŘÍJEN POSLEDNÍ VOLNÁ MÍSTA!!! EGYPT HURGHADA, kde bylo vízum a cestovní pojištění označeno jako povinný příplatek k ceně zájezdu, ačkoliv tato informace nebyla pravdivá, dále se porušení ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele se žalobce dopustil tím, že poskytl spotřebiteli neúplné informace o ceně, když cena zájezdu do Egypta – Hurghady v termínu od 25. 10. – 1. 11. 2007 byla uvedena způsobem, „Kč 9390 + PP“, byla tedy neúplná a vzbuzovala zdání, že je nižší než ve skutečnosti, protože nezahrnovala povinné příplatky, které byly na letáku uvedeny zvlášť – letištní a bezpečnostní taxy, palivový příplatek, vízum včetně manipulačního příplatku a komplexní program pojištění. Porušení ust. § 13 zákona o ochraně spotřebitele se pak žalobce dopustil tím, že řádně neinformoval o podmínkách uplatnění reklamace zájezdu, když ve svých všeobecných podmínkách uvedl, že zákazník je povinen reklamovat vady služeb u zástupce CK nebo jejího partnera v místě pobytu či u průvodce během zájezdu – ihned a písemně. Tato reklamace musí být také písemně potvrzena odpovědnou osobou přímo na místě, jinak na ni nebude brán zřetel. Reklamace musí být doručena do cestovní kanceláře v ČR doporučenou poštou, jiné způsoby nejsou přípustné. Odvolací orgán konstatoval, že všechna porušení zákona o ochraně spotřebitele byla ve správním řízení prokázána a správní orgán I. stupně rovněž správně stanovil výši ukládané sankce. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce namítl nesprávný výklad ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ze strany žalované. Pokud jde o porušení § 13 zákona o ochraně spotřebitele, způsob reklamace stanovený žalobcem byl v souladu s touto normou. K porušení ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele pak žalobce uvedl, že šlo o ojedinělé pochybení, což mělo být zohledněno ve výši uložené pokuty. Vzhledem k tomu, že k porušení ust. § 12 odst. 2 písm. a) § 13 zákona o ochraně spotřebitele nedošlo, měl správní orgán od potrestání upustit. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl žalobní námitky a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce především argumentoval tím, že ohledně tvrzeného porušení ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele nejde o záměrné neuvedení údajů, ale o nezbytnost vyplývající ze specifik podnikání v cestovním ruchu. Z citované normy podle názoru žalobce nevyplývá, že zákon požaduje uvedení konečné ceny celého spektra poskytovaných služeb, jak se nesprávně domnívá žalovaný, ale pouze nesmí vzbuzovat zdání, že cena je nižší , než ve skutečnosti, v ceně jsou zahrnuty platby, za které se ve skutečnosti platí zvlášť, stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí. Podle názoru žalobce jím stanovený způsob ceny je v souladu se zákonem, z odkazovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 11Ca 203/2005-30 vyplývá, že informace o ceně musí být přístupná okamžitě bez toho, že by zákazník byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující ke zjištění ceny zcela konkrétního výrobku. Nabídkové letáky žalobce to jednoznačně splňují, neboť obsahují celkovou cenu zájezdu a na stejném letáku také cenu souvisejících služeb. Spotřebitel tedy nebyl nucen cenu zájezdu a souviseních služeb nijak vyhledávat, neboť byly uvedeny na jednom místě. Tuto námitku soud neakceptoval. Z nabídkového letáku LAST MINUTE ŘÍJEN POSLEDNÍ VOLNÁ MÍSTA!!! EGYPT HURGHADA, jenž je založen ve správním spise, je zřejmé, že ceny jednotlivých zájezdů byly uvedeny výslovně s označením „bez povinných příplatků“. Na letáku je výslovně uvedeno, že ceny zahrnují „leteckou dopravu, ubytování ve dvoulůžkových pokojích, stravu dle výběru, služby delegáta, pojištění cestovní kanceláře a transfery v cílové destinaci. Rovněž výslovně je v letáku uvedeno, že v cenách nejsou zahrnuty povinné příplatky, tedy letištní a bezpečnostní taxy, včetně pozemních služeb, palivový příplatek, vízum včetně manipulačního příplatku, komplexní program pojištění a transferu z letiště do místa ubytování a zpět. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že inzerované ceny zájezdů obsahovaly jen údaj o části nákladů, jež musel potenciální zákazník vynaložit na pořízení zájezdu, avšak údaj o výši povinných příplatků nebyl integrální součástí údaje o ceně zájezdu, ale potenciální zákazník si musel tyto údaje na letáku sám vyhledat a příslušné sumy připočítat k ceně zájezdu. Z pohledu spotřebitele jsou přitom tyto platby imanentní součástí ceny zájezdu, a spotřebitel tedy musí tyto poplatky v ceně zájezdu v každém případě zaplatit, neboť bez nich nelze službu (zájezd) realizovat. K tomu, aby si mohl učinit názor na výši ceny nabízené služby, je proto nutné, aby mu byla zřetelně sdělena celá, kompletní a konečná cena, a to bez ohledu na to, kolik dílčích a relativně samostatných položek ji tvoří. Tomuto požadavku žalobce v projednávané věci nedostál, neboť jím inzerovaná cena sestávala jen z části nutných položek, zatímco další, rovněž povinné položky, byly uvedeny odděleně, navíc v takové grafické podobě, že mohly být potenciálními spotřebiteli přehlédnuty. Tato skutečnost je v rozporu s ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, podle něhož informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Pro úplnost soud v projednávané věci poukazuje na to, že ve skutkově a právně obdobné věci rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. prosince 2010, č.j. 1 As 101/2010 – 82, (www.nssoud.cz), v němž konstatoval, že „předmětný katalog stěžovatele představoval porušení § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, neboť informace o ceně v něm uvedená vzbuzovala zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Stěžovatel v katalogu Egypt 2007, na straně 52 uváděl v tabulce cenu, která však nezahrnovala letištní a bezpečnostní taxy včetně pozemních služeb (2190 Kč na osobu), vízum (15 USD na osobu), cestovní pojištění BlueComfort a palivový příplatek dle aktuální situace. Informace o tom, že k deklarovaným cenám je nutno připočíst ještě uvedené poplatky, byla uvedena pod tabulkou. Spotřebitel tuto poznámku v mnoha případech vůbec nemusel zaregistrovat, případně by byl nucen provádět další výpočty, kterými by se teprve dobral konečné ceny zájezdu. Některé z těchto položek je přitom nezbytně nutné uhradit, bez jejich uhrazení se zájezdu nelze zúčastnit. Nejedná se tak o žádný nadstandard, u nějž by se zákazník mohl rozhodnout, zda si jej zaplatí, či ne. Zároveň je výše těchto položek dopředu vyčíslitelná (to zřejmě neplatí pro palivový příplatek, pro ostatní příplatky však ano). Není tak žádný rozumný důvod k tomu, aby uvedené položky byly uváděny odděleně od ceny zájezdu, tedy v rozporu se závěry výše citované judikatury.“ Městský soud v Praze tedy konstatoval, že výklad a aplikace ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, tak jak je provedla Česká obchodní inspekce, byly provedeny správně a žaloba je v této části nedůvodná. Žalobce dále v žalobě namítal, že úprava reklamace je specifikována v souladu se zákonem a nijak nezkracuje právo spotřebitele na reklamaci na území ČR tím, když hovoří o možnosti jejího písemného uplatnění v ČR, neboť zákon výlučnou úpravu (stanov