1 As 46/2006 — Nejvyšší správní soud

11 A 45/2010- 54 - text 10 pokračování 11 A 45/2010 11A 45/2010 - 54 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobců a) Mgr.Ing.M. H., Ph.D., b) Mgr.H. H., obou bytem v P. 5, K L. 772/1, obou zastoupených JUDr.Jitkou Stržínkovou Kvěchovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Žerotínova 32, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, za účasti J. K., bytem v P. 5, N. D. 797/53, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 9.12.2009, č.j.: S-MHMP 621524/2009/OST/Čv/Pd t a k t o : I. Žaloba žalobce Mgr.Ing.M. H., PhD., s e o d m í t á . II. Žalobce Mgr.Ing.M. H., PhD., n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9.12.2009, č.j.: S-MHMP 621524/2009/OST/Čv/Pd, s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni Mgr.H. H. náklady řízení v částce 6.800,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr.Jitky Stržínkové Kvěchové, advokátky. Odůvodnění Žalobci se žalobou, podanou u Městskému soudu v Praze, domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále též žalovaného správního úřadu), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně Mgr.H. H. proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 13, stavebního odboru ze dne 3.6.2009, o dodatečném povolení „Stavby, plnící doplňkovou funkci k rodinnému bydlení – skladu zahradního nářadí na pozemku parc. č. 1948/2 v katastrálním území Stodůlky.“ Žalobci v podané žalobě namítli, že oznámením stavebního úřadu ze dne 30.12.2003 bylo zahájeno stavební řízení o vydání stavebního povolení pro „Drobnou stavbu skladu zahradního nářadí u rodinného domu č.p. 797 na pozemku parc.č. 1948/2 v katastr.území Stodůlky“. Stavebníci - manželé K. - požádali o vydání stavebního povolení pro drobnou stavbu skladu o jednom nadzemním podlaží a půdorysném rozměru čtyři krát čtyři metry. Stavební úřad vydal dne 26.1.2004 bez provedení místního šetření stavební povolení s odůvodněním, že v dané lokalitě běžně existují stavby, plnící doplňkovou funkci k rodinnému bydlení na hranicích pozemku rodinných domů a jedná se o charakteristickou zástavbu v dané lokalitě. Podle názoru žalobců by při provedení místního šetření a skutečným zabýváním se charakterem současné zástavby musel stavební úřad nutně dojít k závěru, že navrhovaná stavba okolnímu charakteru současné stavby neodpovídá vůbec, když v současné zástavbě jsou převážně umístěny drobnější objekty bez trvalého charakteru a menší výšky. V důsledku žalobci podaného odvolání proti stavebnímu povolení rozhodl Magistrát hlavního města Prahy dne 9.6.2004 o jeho zrušení a o vrácení věci zpět s tím, že stavební úřad opomenul posoudit objem stavby vzhledem k charakteru okolní zástavby a že rozloha pozemku stavebníků plně umožňuje umístění stavby při dodržení stanovené odstupové vzdálenosti a že se nejedná o stísněné územní podmínky s nutností přizpůsobit stavbu okolnímu charakteru. Dále Magistrát poukázal na to, že je třeba předložit souhlas vlastníka sousedního pozemku parc.č. 1946 jako nezbytný předpoklad k udělení výjimky ze stanovené odstupové vzdálenosti. Žalobci v podané žalobě dále poukázali na to, že stavební úřad zahájil dne 12.10.2005 řízení o odstranění stavby a zamítl žádost stavebníků o vydání kolaudačního rozhodnutí s odůvodněním, že došlo ke změně rozměrů stavby, která v důsledku zvětšení zcela ztratila charakter drobné stavby. Bez ohledu na již jednou zamítnutou výjimku a dřívější odůvodnění stavebního úřadu, že snížením odstupové vzdálenosti na méně než jeden a půl metru by byla zhoršena dobrá pohoda bydlení a rovněž bez ohledu na závazný právní názor magistrátu ohledně nemožnosti udělení výjimky a jeho výslovnou deklaraci, že se nejedná o stísněné územní podmínky, zahájil stavební úřad dne 28.4.2006 (za současného vedení řízení o odstranění stavby) řízení o povolení výjimky z ustanovení článku 8 odst.5 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy o snížení vzdálenosti stavby od společných hranic pozemků rodinných domů. Pokud stavební úřad konstatoval, že snížení odstupové vzdálenosti v případě drobné stavby naruší dobrou pohodu bydlení, je podle názoru žalobců evidentní, že tím spíše ke zhoršení dobré pohody bydlení dojde v případě stavby větší a ještě k tomu využívané jako králíkárna. Žalobci totiž již dne 22.5.2006 stavební úřad opakovaně upozornili na skutečnost, že předmětná neoprávněná stavba je ve skutečnosti užívána jako králíkárna a jako kurník, přímo k pozemku žalobců byl ze stavby zřízen výběh slepic, převažující proudění větru v Praze zanáší zápach, veškeré exkrementy a další odpad na pozemek žalobců, což zcela evidentně deklarovanou dobrou pohodu bydlení narušuje a zcela jistě to není v souladu s veřejným zájmem ani charakterem současné zástavby. Navíc se – podle názoru žalobců - jedná o nekontrolovaný chov zvířectva. Stavební úřad rozhodl dne 11.8.2006 o povolení výjimky a o dodatečném povolení stavby a vydal souhlas s užíváním stavby. Proti uvedenému rozhodnutí podali žalobci opět odvolání, v němž namítali, že stavební úřad opomenul, že k dodatečnému povolení stavby musí stavebníci prokázat soulad s veřejným zájmem a není možné, aby se po výše uvedených událostech stavební úřad nijak nezabýval otázkou veřejného zájmu a mohl dojít k závěru, že stavebníci dostatečně prokázali, že stavbu není nutné odstranit. Na základě tohoto podaného odvolání magistrát rozhodnutím ze dne 9.2.2007 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil s odůvodněním, že stavebník neunesl důkazní břemeno podle ustanovení § 88 odst.1 písm.b) tehdy platného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. o splnění podmínek k dodatečnému povolení stavby. Magistrát uvedl, že žádost byla neúplná, chybí odůvodnění požadované výjimky a pokud by se mělo jednat o doplňkovou stavbu pro chovatelství, bylo by toto další využití stavby přípustné jen výjimečně. Nedošlo tak k prokázání souladu stavby s veřejným zájmem, stavební úřad vedl řízení nezákonným způsobem a nedostatečně odůvodnil udělení výjimky z odstupových vzdáleností, přičemž poměry v dané lokalitě se nijak nezměnily. Žalobci poukázali v podané žalobě na skutečnost, že stavební úřad pokračoval v řízení o dodatečném povolení stavby, stavebníci zopakovali svůj záměr užívat stavbu k chovu domácího zvířectva a dne 3.6.2009 stavební úřad svým rozhodnutím dodatečně povolil stavbu, plnící doplňkovou funkci k rodinnému bydlení jako sklad zahradního nářadí, bez ohledu na faktický stav věci. V popisu stavby stavební úřad uvedl, že se nebude jednat o stavbu pro chovatelství. Žalobci i toto rozhodnutí napadli odvoláním, v němž namítli, že dodatečné povolení stavby není v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona, neboť stavba je v rozporu s veřejným zájmem a rovněž udělení výjimky z obecných požadavků na výstavbu není v souladu se zákonem. Žalobou napadeným rozhodnutím Magistrát hlavního města Prahy zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby. Žalobci namítají, že odůvodnění rozhodnutí magistrátu je velmi obecné a de facto pouze bez dalšího přebírá závěry stavebního úřadu, aniž by odvolací orgán řádně prověřil skutkovou podstatu věci a zohlednil žalobci tvrzené nesrovnalosti v dokumentaci s porovnáním s faktickým stavem. Ve velmi omezeném rozsahu se odvolací správní úřad vypořádal s námitkami odvolatelů a ignoroval obsah svých předchozích rozhodnutí ve věci za situace, kdy poměry se nijak nezměnily, naopak ve srovnání s původní drobnou stavbou skladu zahradního nářadí se zásadně zhoršily. Žalobci mají za to, že rozhodnutím magistrátu a rozhodnutí stavebního úřadu byli zkráceni na svých právech a byla porušena zásada rovnosti účastníků řízení, správní úřady de facto legalizovaly svým postupem nezákonné jednání stavebníků a přiznaly jim v řízení lepší postavení a výraznější ochranu než žalobcům, což není v souladu s veřejným zájmem. Správní úřady dostatečně nechránily zájmy a práva účastníků řízení, magistrát navíc dostatečně v rámci odvolacího řízení neodstranil existující pochybení stavebního úřadu. Z obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu k podané žalobě vyplývá, že žalobní tvrzení žalobců žalovaný zásadně odmítá, jejich argumenty považuje za irelevantní. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že stavebník realizoval jinou stavbu, než která byla povolena pravomocným rozhodnutím, oznámil stavební úřad dne 12.10.2005 zahájení řízení o odstranění stavby a současně byli stavebníci poučeni v souladu s ustanovením § 88 odst.1 písm.b) tehdy platného stavebního zákona o tom, že jím byla stanovena lhůta pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby a její rozsah. Stavebníci podáním ze dne 31.