— Nejvyšší správní soud

11 A 89/2012- 31 - text 7 pokračování 11A 89/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr.Jitky Hroudové a Mgr.Marka Bedřicha v právní věci žalobce: ZAPA beton a.s., IČ 25137026, se sídlem Praha 4, Vídeňská 495, zastoupeného: JUDr. Ludmilou Maškovou, advokátkou v Praze 10, Říčanská 7, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 5, Mariánské náměstí, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.3.2012, č.j. S – MHMP 53353/2012/DOP 04/Zz, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu hl.m.Prahy ze dne 19.3.2012, č.j. S – MHMP 53353/2012/DOP 04/Zz se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.808,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Ludmily Maškové, advokátky. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy, odboru dopravy ze dne 19. března 2012, č.j. S – MHMP 53353/2012/DOP 04/Zz, který jako odvolací orgán zamítnul odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje, ze dne 31.10.2011, č.j. P-10-1226386/2011, o uložení pokuty ve výši 10.000,- Kč podle ust. § 42b odst. 5 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, žalobci za spáchání správního deliktu podle ustanovení § 42b odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, čímž porušil ustanovení § 25 odst. 1 a odst. 6 písm. c) bod 3 téhož zákona. Výrokem II. byla uložena žalobci povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb.. Žalobce se měl správního deliktu dopustit dne 9.8.2011 nepovoleným zvláštním užíváním komunikace Šrobárova na části chodníku a zeleného dělicího pásu u objektu č. 16 v Praze 10 při provádění stavebních prací. Žalobce v žalobě uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně i napadené rozhodnuti žalovaného se v podstatě opírá o tvrzení, že při kontrole realizované dne 9.8.2011 v ulici Šrobárova v Praze 10 bylo zjištěno, že u objektu č. 1870/16 na novém mozaikovém povrchu a zeleném pásu chodníku stojí zapatkovaný nákladní automobil Mercedes Benz, RZ 2AF 9306 (autodomíchávač betonu s čerpadlem) a napříč zmíněnou vozovkou stál druhý domíchávač RZ 8S5 5027, který přesunoval beton do zapatkovaného vozu s čerpadlem, přičemž obě vozidla byla označena názvem obchodní firmy žalobce. Důvodem pro uložení pokuty pak podle napadených rozhodnutí měla být skutečnost, že tato vozidla neměla povolení zvláštního užívání komunikace. Žalobce však namítá, že jak prvoinstanční správní orgán, tak žalovaný se zcela nedostatečně zabývali skutečností, že žalobce není vlastníkem domíchávače RZ 8S5 5027, který měl porušit povinnost stanovenou mu ustanovením § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a tedy nelze ukládat pokutu osobě, která předmětný automobil nevlastnila ani neprovozovala. Nelze se ztotožnit se závěrem napadeného usnesení, že pro uložení pokuty za spáchání správního deliktu postačí, že na vozidlech se nacházelo logo žalobce. Dále žalobce namítá, že v daném případě nebyly dány skutečnosti zakládající důvod pro uložení pokuty, neboť předmětný automobil Mercedes Benz, RZ 2AF 9306, který vlastní a provozuje žalobce, je vybaven zvláštním oranžovým výstražným světlem, které bylo zapnuto (napadené rozhodnutí vychází z údaje, že toto světlo zapnuto nebylo, avšak podle zjištění žalobce v provozu bylo), a proto v souladu s ustanovením § 42 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích není řidič takového vozidla povinen dodržovat povinnosti stanovené mimo jiné i v ust. § 25 cit. zákona. Z tohoto důvodu není uložení pokuty, které se o ustanovení § 25 odst. 1 a 6c) cit. zákona opírá, po právu, neboť toto ustanovení na daný případ nedopadá. Z výše uvedeného dle žalobce tedy vyplývá, že napadeným rozhodnutím, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje, jakož řízením jemu předcházejícím, byl porušen zákon a žalobci nezbývá než se domáhat zrušení napadeného rozhodnutí soudní cestou. Žalovaný ve vyjádření k žalobě stručně rekapituloval průběh správního řízení a dále uvedl, že skutkový stav v rozhodnutích správních orgánů obou stupňů je dostatečně popsán a veškeré podklady pro rozhodnutí, právní úvahy a další relevantní náležitosti jsou v odůvodnění rozhodnutí obsaženy. Na podkladě uvedených faktů žalovaný navrhl, aby příslušný soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez jednání, a vzhledem k tomu, že se žádníý z účastníků ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), bez nařízení jednání. Ze správního spisu předloženého žalovaným správní úřadem zjistil soud následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné sktuečnosti: Dne 9.8.2011 v 9:30 hod byla provedena kontrola dokončení rekonstrukce chodníku ve Šrobárové ulici. Stavbu zajišťovala TSK hl. m. Prahy z finančních prostředků MČ Praha 10. Při kontrole bylo zjištěno, že u objektu č. or. 16 částečně na vjezdu a částečně na novém mozaikovém povrchu a zeleném pásu chodníku stojí zapatkovaný nákladní automobil (domíchávač betonu s čerpadlem) a provádí přesun materiálu do objektu. Napříč vozovkou stál druhý domíchávač, který přivezl a přesunoval beton do vozu s čerpadlem. Obě vozidla byla označena názvem společnosti ZAPA beton a.s., Vídeňská 495, 142 00, Praha 4, IČ: 251 37 026. Popisované činnosti, kterými docházelo k poškozování obnoveného chodníku, probíhaly za běžného provozu, bez povolení zvláštního užívání komunikace, přestože se zjevně jedná o užití místní komunikace pro provádění stavebních prací ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c) bod 3. zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Kontrolu provedl pracovník OŽD ÚMČ Praha 10. Dne 26.8.2011 zahájil Úřad městské části Praha 10, odbor životního prostředí, dopravy a rozvoje (dále též jen „správní orgán I. stupně“), proti žalobci, společnosti ZAPA beton a.s., správní řízení o projednání správního deliktu podle § 42b odst. 1 písm. b) a uložení pokuty podle § 42b odst. 5 písm. a) téhož zákona. Dne 31.10.2011, č. j. P-10-1226386/2011 uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 10.000,- Kč podle ust. § 42b odst. 5 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť se žalobce dopustil správního deliktu podle ustanovení § 42b odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, čímž porušil ustanovení § 25 odst. 1 a odst. 6 písm. c) bod 3 téhož zákona. Výrokem II. byla uložena žalobci povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Správní orgán I. stupně v rozhodnutí popsal skutkový stav totožně jako žalovaný ve vyjádření k žalobě a shodně jako v záznamu z kontroly a v odůvodnění dále uvedl, že společnost ZAPA beton a.s. nevyužila možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přestože k tomu byla vyzvána v Oznámení o zahájení správního řízení, které jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 5.9.2011 prostřednictvím datové schránky a ve kterém byla informována o všech podkladech pro rozhodnutí. Proti shora uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal ve správním řízení žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že dne 26.8.2011 obdržela ZAPA beton a.s. oznámení o zahájení správního řízení z důvodu údajného spáchání přestupku dle ustanovení § 25 odst. 1 a odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb. K předmětnému oznámení se ZAPA beton a.s. nevyjádřila, protože se nezakládalo jak po právní, tak po věcné stránce na řádně zjištěné skutkové podstatě. Dále je odvolání žalobce totožné s obsahem žaloby. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí prvostupňové. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že z obsahu správního spisu zjistil právní skutečnosti, které odvolací orgán přesvědčily o ztotožnění se s prvoinstančním rozhodnutím, tedy se správným zjištěním a posouzením skutkového stavu. Městský soud v Praze přezkoumal dle ustanovení § 75 s.ř.s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Přitom vycházel z následující právní úpravy: Podle § 25 odst. 1 zákona č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, k užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlas