9 As 28/2007 — Nejvyšší správní soud

7 A 59/2010- 47 - text 6 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce : Mgr. T.B., zast. JUDr. Miloušem Krásou, CSc., advokátem, sídlem Praha 9, Mladoboleslavská 297, proti žalovanému: Ústav pro studium totalitních režimů, sídlem Praha 3, Siwiecova 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.1.2010, č.j. UST-5/2010, t a k t o : I. Výrok I rozhodnutí Ústavu pro studium totalitních režimů ze dne 19.1.2010, č.j. UST-5/2010, je nicotný. II. Žaloba proti výroku II rozhodnutí Ústavu pro studium totalitních režimů ze dne 19.1.2010, č.j. UST-5/2010, se odmítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,- Kč a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce, JUDr. Milouše Krásy, CSc., advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek (dále jen Archiv) č.j. ABS-3087/2009, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o zpřístupnění spisu č.j. ÚDV-289/VvK-95 dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím nebo jen zákon), neboť rozhodnutí považuje za nezákonné. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na odůvodnění rozhodnutí. Ze správního spisu plynou tyto rozhodné skutečnosti: Podáním ze dne 7.10.2009 žalobce požádal Archiv bezpečnostních složek o zpřístupnění spisu č.j. ÚDV-289/VvK-95 dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Sdělením č.j. ABS 2078/2009 R Archiv sdělil žalobci, že svazek byl vytvořen Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu služby kriminální policie a vyšetřování PČR a obsahuje úřední záznamy policejních orgánů, které nelze zpřístupnit dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Stížnost žalobce ze dne 3.11.2009 žalovaný uznal za důvodnou a přikázal Archivu, aby žádost vyřídil nebo oznámil žalobci výši úhrady dle § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Rozhodnutím Archivu ze dne 2.12.2009, č.j. ABS-3087/2007 R, bylo žádosti vyhověno pouze z části, s výjimkou specifikovaných listin ve výroku rozhodnutí. Zároveň byla žalobci v odůvodnění uložena úhrada nákladů dle § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím ve výši 14.166,- Kč. O stížnosti a odvolání žalobce rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 19.1.2010, č.j. UST-5/2010, takto : "I. odvolání žadatele se dle § 90 odst. 5 zamítá a rozhodnutí Archivu se potvrzuje.; II. O stížnosti žadatele proti výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se rozhoduje tak, že se výše úhrady dle § 16a odst. 7 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. potvrzuje". Žalobou napadeným rozhodnutím tak žalovaný rozhodl o odmítnutí informace, resp. části požadované informace, a zároveň o výši úhrady nákladů dle § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Dle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 76/2001-96, je nicotný správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí ani považovat nelze. Takovými vadami jsou např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí. K nicotnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Jakkoli žalobce nenamítl nedostatek pravomoci žalovaného, soud z úřední povinnosti posoudil, zda nejsou dány podmínky pro nicotnost rozhodnutí žalovaného. Podle § 20 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona pro odvolací řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije“. Podle § 20 odst. 5 zákona nelze-li podle § 178 s.ř. nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ten, kdo stojí v čele povinného subjektu. Ustanovení § 20 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím se tedy použije toliko v případě, že není možné určit nadřízený orgán podle § 178 odst. 1 a 2 s.ř. Podle § 178 odst. 1 s.ř. nadřízeným správním orgánem je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon. Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor.“. Podle § 178 odst. 2 s.ř. nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu. Dle § 12 odst. 2 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek (dále jen zákon o Ústavu a Archivu) je Archiv správní úřad, který je přímo řízený Ústavem. Dle odst. 3 v čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou Ústavu ředitel Ústavu. Dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 181/2007 Sb. Archiv kontroluje výkon spisové služby Ústavu. Dle § 16 odst. 1 zákona je Archiv na vyžádání Rady povinen předkládat jí zprávy a poskytovat vysvětlení umožňující jí sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím a nahlížení do archiválií uložených v Archivu. Rada je oprávněna seznamovat se s případy odepření nahlížení do archiválií Archivem podle § 15; přitom je Archiv povinen poskytnout Radě potřebnou součinnost. Dle § 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě se archivnictvím rozumí pro účely tohoto zákona obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní, informační, vědecké a kulturní. Dle § 44 písm. c) ministerstvo vnitra na úseku archivnictví a výkonu spisové služby přezkoumává rozhodnutí Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů vydaná těmito archivy ve správním řízení. Dle § 16 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Dle odst. 3 nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. Dle rozsudku Nejvyššího správní soudu č.j. 9 As 28/2007- 1 pozitivní právo (český právní řád) na žádném místě nedefinuje samotný pojem subordinace, nadřízenosti a podřízenosti. Pro odpověď je třeba se obrátit na teorii správního práva. Dle ní je postavení dané instituce vyjádřeno rozsahem pravomoci a působnosti jak externí (vůči adresátům norem správního práva), tak interní (uvnitř soustavy veřejné správy). Obsahem interních oprávnění je právo udílet příkazy podřízeným osobám či útvarům, právo kontroly plnění služebních povinností a případně právo disciplinárního postihu podřízených osob, jsou-li v rámci dozoru zjištěny nedostatky a pochybení (k tomu srov. Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 5. vydání. C. H. Beck, Praha, 2003). Podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se na řízení podle § 16 téhož zákona (řízení o odvolání) použije správní řád. Subordinační vztah mezi Archivem a Ústavem je prvotně upraven v zákonem o Ústavu a Archivu, kterým byl zřízen Archiv i Ústav. Zákon obecně stanoví, že Ústav přímo řídí Archiv (§ 12 odst. 2), ředitele Archivu jmenuje ředitel Ústavu (§ 12 odst. 3), dále Archiv předkládá Radě Ústavu zprávy a vysvětlení. Z dané úpravy plyne, že Archiv je podřízen Ústavu. Ust. § 13 odst. 1 písm. c) zákona však v rozporu s podřízeností Archivu zakládá pravomoc Archivu kontrolovat č