5Afs 123/2005 — Nejvyšší správní soud

11 Af 7/2014- 39 - text 7 pokračování 11Af 7/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudkyň JUDr. Jitky Hroudové a JUDr. Evy Rybářové v právní věci žalobce: J.H., zast. Ing. Josefem Ježkem, daňovým poradcem, se sídlem Na Pankráci 1618/30, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2014, č.j. 825/14/5000-14401-705264, t a k t o : I.Rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2014, č.j. 825/14/5000-14401-705264, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342,-Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ze dne 13.1.2014, č.j. 825/14/5000-14401-705264, kterým Odvolací Finanční ředitelství zamítlo odvolání žalobce proti platebnímu výměru na daň z darování vydaného Finančním úřadem pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 7 (dále jen „správce daně") ze dne 4.7.2013, č.j. 3405663/13/2007-24400-104296 na částku 66.472,-Kč. Správce daně odůvodnil platební výměr tím, že žalobce dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví převedl svůj spoluvlastnický podíl (id.1/2) k bytové jednotce, ke společným částem bytového domu a pozemku v k.ú. Holešovice na N.J., která se dle dohody bezúplatně stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a zavázala se předčasně splatit bance z vlastních prostředků uvěrový dluh, který vázne na těchto předmětných nemovitostech. Správce daně vyměřil darovací daň nabyvatelce nemovitostí N.J., přičemž základem daně je cena majetku, která je předmětem této daně, snížená o prokázané dluhy, které se váží k předmětu daně. Správce daně vyměřil darovací daň také žalobci s tím, že nabyl majetek na základě předmětné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví; majetkem pro účely daně jsou nejen nemovitosti a movité věci, ale i jiný majetkový prospěch. Správce daně považuje za jiný majetkový prospěch situaci, kdy dle předmětné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce bezúplatně převedl na N.J. svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech a N.J. převzala dluh váznoucí na předmětných nemovitostech s tím, že se žalobce nadále na tomto dluhu již podílet nebude. Žalobce tímto nabyl jiný majetkový prospěch, který podléhá zdanění daní darovací, přičemž základ daně stanovil z poloviny zůstatku hypotečního úvěru, tj. z poloviny částky, kterou uhradila bance N.J. jako předčasné splacení celého úvěru. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, a to pro jeho nezákonnost a také z důvodu formálních vad řízení. Současně se žalobce domáhá také zrušení platebního výměru správce daně I. stupně. Žalobce namítal, že předmět daně darovací v daném případě nevznikl. Správce daně nebyl oprávněn stanovit předmět daně darovací podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani darovací"). Žalobce na základě dohody nezískal vyšší hodnotu na společném majetku, než měl před uzavřením dohody, nezískal jiný majetkový prospěch. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že došlo k převzetí dluhu podle § 531 obč.zák., neboť N.J. byla k úhradě závazku povinna jako solidární dlužník po dobu platnosti úvěrové smlouvy. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K výše uvedeným žalobním námitkám žalovaný nejprve podotýká, že má za to, že jak postup správce daně, tak jeho byl v souladu s právními předpisy a rovněž daň darovací byla žalobci zákonně vyměřena a ve správné výši. S námitkou žalobce, že k převzetí dluhu N.J. nemohlo dojít, jelikož ta byla k úhradě závazku povinna jako solidární dlužník, nelze souhlasit. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že pokud solidární dlužník splní dluh sám, je oprávněn podle § 511 odst. 3 obč.zák. požadovat od ostatních solidárních spoludlužníků náhradu podle výše jejich podílů, jelikož za ně plnil to, co připadalo na jejich podíl nebo co by byli povinni plnit sami. Tím tedy žalobci vznikl majetkový prospěch. Žalovaný vychází z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j 5Afs 123/2005-44 ze dne 28.2.2007, z jehož závěrů vyplývá, že majetkový prospěch má i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Předmět daně v daném případě tedy vznikl, a to ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o dani darovací, jelikož žalobci vznikl majetkový prospěch z převzetí dluhu N.J. Tento majetkový prospěch žalobce se přitom rovná celkové výši neuhrazeného úvěrového dluhu snížené o částku dosud neuhrazeného dluhu, a to ve výši podílu, který na dárce připadá, tj. o polovinu z částky 1.899.196,39 Kč. Základ daně byl na základě výše uvedeného stanoven ve výši 949.600,-Kč. Žalovaný zastává názor, že dohoda podle § 141 obč.zák. vždy obsahuje dva relativně samostatné právní úkony, tj. samotné zrušení podílového spoluvlastnictví a vzájemné vypořádání. Oba z těchto právních úkonů jsou přitom způsobilé založit vznik předmětu daně darovací. Zrušením podílového spoluvlastnictví, jehož obsahem bylo darování ideální poloviny předmětných nemovitostí N.J., vznikl předmět daně darovací podle § 6 odst. 5 zákona o dani darovací. Vzájemným vypořádáním, jehož obsahem bylo převzetí dluhu žalobce N.J., vznikl předmět daně darovací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o dani darovací, jelikož žalobci tím vznikl majetkový prospěch. Ze správního spisu vyplývá, že dne 11.1.2012 uzavřeli žalobce a N.J., bytem X, dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a o vypořádání vzájemných majetkových poměrů. Obsahem této dohody bylo zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. X na pozemku p.č. 743, souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti 610/33230 na společných částech budovy X a souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti 630/33230 na pozemku X, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 2035 a LV č. 1061, katastrální území Holešovice, obec Praha (dále jen „předmětné nemovitosti"). V dohodě je uvedeno, že žalobce bezúplatně převádí svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 k bytu a příslušným spoluvlastnickým podílům na společných prostorách budovy a pozemků na N.J. Současně bylo ujednáno, že N.J. předčasně splatí zůstatek úvěrového dluhu ve výši 1.899.196,39 Kč, který vázl na předmětných nemovitostech. Úvěrová smlouva o poskytnutí úvěru do výše 2.009.880,-Kč byla uzavřena dne 21.12.2006 mezi Raiffeisenbank a.s. na jedné straně a N.J. a J.H. na straně druhé. Podle čl. IV dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a vypořádání vzájemných majetkových poměrů vyplývá, že N.J. dne 27.12.2011 u banky podala žádost o úhradu celého zůstatku úvěru. Banka ve svém sdělení ze dne 27.12.2011 informovala žadatelku o předčasném splácení hypotečního úvěru, ve kterém uvedla podmínky pro předčasné splacení úvěru a zánik pohledávky. Výše pohledávky pro realizaci předčasné splacení úvěru k datu 18.1.2012 činí 1.899.196,-Kč, částku je nutné složit do 13.1.2012, poté banka do 30 pracovních dnů vystaví potvrzení o zániku pohledávky. V čl. IV odst. 2 dohody je prohlášení N.J., že předčasné splácení úvěru zajistí zčásti ze svých vlastních finančních prostředků a dále ve výši 1.500.000,-Kč prostřednictvím nového úvěru na základě nové úvěrové smlouvy se spol. Česká spořitelna, a.s. Nová úvěrová smlouva bude uzavřena mezi Českou spořitelnou, a.s. a N.J. V odst. 3 tohoto článku účastníci dohody konstatují, že N.J. uhradí-li celý zůstatek úvěru a banka na základě toho vystaví potvrzení o zániku pohledávky a o zániku zástavního práva zřízeného k zajištění úvěru bude tím realizováno vyvázání žalobce z úvěrové smlouvy, a ten nebude mít vůči bance z titulu úvěrové smlouvy žádných závazků, resp. zaniknou závazky vůči bance z titulu úvěrové smlouvy jak žalobci, tak N.J. Vklad práva do katastru nemovitostí byl na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu sp. zn. V 5561/2012-101 a v katastru nemovitostí zapsán dne 19.3.2012. Právní účinky vkladu vznikly dnem 10.2. 2012. Žalobce v zákonem stanovené lhůtě nepodal daňové přiznání k dani darovací, a to ani po výzvě správce daně ze dne 2.11.2012, č.j. 206749/12/007960104296, která byla žalobci doručena dne 30.11.2012. Žalobce se dne 12.12.2012 dostavil ke správci daně, kde mu bylo podáno vysvětlení k povinnosti podat daňové přiznání k dani darovací, zejména mu bylo sděleno, že na základě dohody mu vznikl jiný majetkový prospěch, který podléhá zdanění daní darovací. V reakci na toto sdělení bylo správci daně doručeno podání ze dne 16.3.2013, ve kterém žalobce uvedl, že názor správce daně není ve vztahu k dané věci správný a dále uvedl argumenty, ze kterých dovozuje, že předmět daně darovací v dané věci nevznikl. Správce daně následně vyměřil žalobci daň darovací, př