— Nejvyšší správní soud

5 A 184/2012- 43 - text 10 pokračování 5A 184/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: Bc. P. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 936/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.8.2012, č.j. MV-82372-5/VS-2012, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal k soudu žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví rozsudku, jímž byla podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „zákon“), odmítnuta registrace občanského sdružení s názvem Artem Vita o.s. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že podání označené jako návrh na registraci uvedeného občanského sdružení obdrželo ministerstvo dne 23.7.2012. Při posuzování náležitostí návrhu po formální stránce dle § 7 odst. 2 zákona podle kritérií dle § 6 odst. 2 a odst. 4 zákona ministerstvo shledalo, že návrh je neúplný. Přípisem ze dne 27.7.2012 tedy upozornilo zmocněnce přípravného výboru na vady návrhu s odkazem na neúplný údaj o počtu členů přípravného výboru a chybějící specifikaci některých orgánů zamýšleného sdružení. Dne 17.8.2012 bylo ministerstvu doručeno vyjádření JUDr. Jiřího Černého, advokáta, zmocněného jednat za přípravný výbor ve věci registrace, který výtky odmítl s tím, že návrh nemá žádné vady, má všechny náležitosti podle § 6 odst. 2 zákona, veškeré údaje v něm jsou úplné a přesné; řízení o registraci tedy podle něj bylo zahájeno dnem podání návrhu. Žalovaný uvedl, že s tím se sice neztotožňuje a má za to, že vytýkané vady odstraněny nebyly, avšak považuje řízení o registraci za zahájené dnem 23.7.2012, a to z těchto důvodů: Podle § 6 odst. 2 zákona návrh na registraci mohou podat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden je starší 18 let. V daném případě je třetím členem výboru P. H., zastoupený rodiči jako zákonnými zástupci, kteří jsou zbývajícími členy přípravného výboru. Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (§ 9 občanského zákoníku – obč.z.). Nelze předpokládat, že by si nezletilý pětiletý P. H. vytvořil vlastní názor na takový úkon jako je založení právnické osoby, projevil jej a byl schopen posoudit dosah vlastního jednání. Sdružovací právo jako jedno ze základních práv ve smyslu čl. 20 Listiny je svobodou osobní a jeho realizace je vázána a podmíněna osobním projevem vůle dotčeného jednotlivce. Z tohoto hlediska je třeba odlišit zastupování nezletilého rodiči jako zákonnými zástupci ve smyslu § 27 odst. 1 obč.z. v kontextu § 36 zákona o rodině v občanskoprávních vztazích od výkonu sdružovacího práva, kdy je zastupování nezletilého s ohledem na podstatu sdružovacího práva zjevně vyloučeno. Postoj rodičů v dané otázce nasvědčuje obcházení ustanovení § 6 odst. 2 zákona, pokud jde o požadavek, aby návrh na registraci podali nejméně tři občané. S věkem nezletilého P. H. nekorespondují ani oprávnění, která stanovy občanského sdružení přiznávají členům přípravného výboru (podle čl. II bodu 6 se členové přípravného výboru stávají prvními řádnými členy sdružení a získávají postavení zakladatelů sdružení, přičemž podle čl. IV bodu 3 stanov zakladatelé sdružení mohou každý samostatně uplatnit právo veta vůči jakémukoli rozhodnutí orgánů sdružení a rozhodnutí pak lze znovu přijmout jen rozhodnutím valné hromady schváleným kvalifikovanou většinou). Upozornění na vady návrhu a výzva k jejich odstranění tak bylo plně v intencích § 7 odst. 2 zákona o sdružování občanů. Podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona je povinnou náležitostí stanov údaj o orgánech sdružení a způsobu a jejich ustavování. Toto ustanovení podle ministerstva nelze vykládat jinak, než že se týká všech ustavovaných orgánů, které jsou vnitřními orgány sdružení. Podle bodu II. 4 stanov je přiznáno starostovi spolku oprávnění ustavovat (jmenovat a odvolávat) další vnitřní orgány, stanovit jejich náplň práce a dobu, na kterou jsou jmenováni. Takovéto právo má i valná hromada, pokud si je vyhradí. Starosta spolku je povinen o jím jmenovaných orgánech informovat valnou hromadu. Podle ministerstva uvedená úprava „dalších vnitřních orgánů“ ve stanovách obsahuje toliko způsob ustavování orgánů, chybí však jejich názvy (označení) a tudíž je vyloučena jejich identifikace z hlediska třetích osob. Upozornění na vady návrhu a výzva k jejich odstranění tak bylo plně v intencích § 7 odst. 2 zákona o sdružování občanů. Vzhledem k postoji přípravného výboru ale v řízení vznikla situace, jejíž řešení zákon o sdružování výslovně nepředpokládá, a to na rozdíl od zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, podle jehož § 7 odst. 4 se může přípravný výbor, nesouhlasí-li s upozorněním ministerstva, domáhat žalobou ve správním soudnictví určení, že návrh nemá vady a v takovém případě je řízení o registraci zahájeno dnem, kdy rozhodnutí soudu, jímž bylo určeno, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo právní moci. Obdobný institut však v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, chybí. Se zřetelem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že otázky související s věkem členů přípravného výboru a ustavováním orgánů sdružení považované ministerstvem za vady návrhu na registraci bránící zahájení řízení o registraci, jakož i s přihlédnutím k možnosti členů přípravného výboru podat žalobu proti nečinnosti ministerstva v dané věci, ministerstvo zohlednilo ve spojitosti se dnem zahájení řízení o registraci občanského sdružení Artem Vita o.s. závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku sp.zn. 1Ans 3/2007 ze dne 1.8.2007, v němž soud uvedl, že registrační řízení „je zahájeno dnem doručení bezvadného návrhu na registraci žalovanému (ministerstvu) a to bez ohledu na to, zda jej za bezvadný považuje žalovaný, a dále doručením podání, jímž přípravný výbor k upozornění žalovaného dle § 7 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb. odstranil vady návrhu“. Ministerstvo tak vychází z toho, že řízení o registraci občanského sdružení Artem Vita o.s. bylo zahájeno dnem doručení návrhu registrace, tedy dnem 23.7.2012. Ministerstvo pak v rámci věcného posouzení stanov hodnotilo stanovy připojené k návrhu na registraci z hledisek stanovených § 8 odst. 1 zákona. V této souvislostí ministerstvo poznamenalo, že byť spatřuje v chování členů přípravného výboru ve spojitosti s určením nezletilého syna za člena tohoto výboru, ať jsou jejich důvody jakékoli, záměr, kdy využívají sdružovacího práva podle zákona č. 83/1990 Sb. k tomu, aby dosáhli výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího (srov. např. IV. ÚS 319/05), neumožňuje mu dikce ustanovení § 8 odst. 1 zákona tuto vadu návrhu na registraci v rámci řízení o registraci kvalifikovat jako věcnou vadu stanov. Z předmětných stanov ministerstvo zjistilo, že cíl činnosti občanského sdružení je vyjádřen v bodu I. stanov, dle něhož si „zakládané občanské sdružení, v jehož počátku je záměrně nejpřirozenější lidské společenství - rodina - společenství dospělých a dětí, klade za cíl, učit se znovu rozpoznávat, respektovat, rozvíjet a ochraňovat všechny hodnoty tvořící místa našeho žití, zejména pak rozvíjet a podporovat aktivity všech společenských vrstev směrem k udržitelnému rozvoji společnosti a ochraně přírody. K tomu i zakládat a rozvíjet vzdělávací, poradenské, organizační a propagační činnosti a to jak se zaměřením na dospělé, tak i na děti a mládež.“ V souvislosti s tímto věcným vymezením činnosti předmětného občanského sdružení je třeba vzít v úvahu úpravu zdrojů jeho příjmů obsaženou v bodě III.1 stanov, dle kterého tvoří zdroj příjmů zejména „příspěvky členu, majetkové dotace a dary fyzických a právnických osob, granty a výtěžky z vlastních akcí pořádaných sdružením, jakož i výtěžky z případně povolených živnostenských činnosti sdružení a další“. V případě „výtěžků z vlastních akcí pořádaných sdružením“ tak jde nepochybně o příjmy z aktivit vymezených v bodě I. stanov. Zamýšlená vedlejší (výdělečná) činnost vykonávaná na základě živnostenských oprávnění není ve stanovách konkretizována. Předpokládají-li stanovy ve spojitosti s cílem činnosti občanského sdružení jeho realizaci na bázi zpoplatněné účasti na jeho akcích, tak jako tomu je dle předložených stanov, umožňují stanovy výklad, že jeho veškerá činnost je fakticky postavena na roveň činnosti výdělečné. Uvedený záměr je proto třeba považovat za neslučitelný s ustanovením § 1 odst. 3 písm. b) zákona, dle něhož se tento zákon nevztahuje na sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání. Negativní vymezení působnosti zákona znamená, že jakákoli výdělečná činnost, ať již obecně výdělečná anebo podnikatelská, může mít v případě občanského sdružení pouze charakter činnosti vedlejší (doplňkové), jejímž účelem je získávání finančních prostředků pro uskutečnění různor