1 As 25/2012 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 9/2013- 50 - text 9 pokračování 5Ad 9/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobkyně: JUDr. A. H., advokátka, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní třída 16, zastoupena JUDr. Janem Sykou, se sídlem Praha 1, Školská 1736/12, v řízení o žalobě proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu České advokátní komory ze dne 13.11.2012, sp. zn. K 15/2009, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí kárného senátu kárné komise České advokátní komory (dále také „správní orgán I. stupně“) ze dne 21.11.2011, sp. zn. K 15/2009, jímž jí bylo uloženo kárné opatření podle § 32 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění rozhodném (dále jen „zákon o advokacii“) pokuta ve výši 25.000,-Kč, neboť se dopustila kárného provinění tím, že poté, co dne 14.9.2006 uzavřela s A.H. (dále jen „klientka“) smlouvu o poskytování právních služeb, jejímž předmětem bylo zastupování klientky ve věci rozvodu manželství, úpravy práv a povinnosti k nezletilému dítěti a ve věci uzavření dohody o vypořádání SJM a jako podklad pro zastupování převzala od klientky doklady vztahující se k jednotlivým věcem, a poté, co jí klientka dopisem ze dne 19.6.2007 odvolala plnou moc a současně ji požádala o vydání dokladů ve všech jejích věcech, na tuto žádost reagovala dopisem ze dne 25.6.2007, kterým odmítla klientce doklady vydat, dokud jí klientka neuhradí nedoplatek na odměně za poskytnuté právní služby, přičemž doklady vztahující se k věci rozvodu manželství a vypořádání SJM zaslala novému právnímu zástupci klientky dopisem ze dne 23.7.2007 a doklady vztahující se k věci úpravy poměrů k nezletilému dítěti předala klientce až dne 24.9.2008, tedy nechránila práva a oprávněné zájmy klienta a neřídila se jeho pokyny, při výkonu advokacie nejednala čestně a svědomitě, při výkonu advokacie nepostupovala tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, když za tím účelem nedodržovala pravidla profesionální etiky ukládající jí povinnost všeobecně poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu a povinnost při ukončení poskytování právní služby klientovi nebo jeho zástupci na jeho žádost vydat bez zbytečného odkladu všechny pro věc významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednání věci vznikly, přičemž splnění této povinnosti nesmí být podmiňováno zaplacením požadované odměny nebo výloh, čímž porušila § 16 odst. 1, 2 a § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 a čl. 9 odst. 4 Pravidel profesionální etiky. Rovněž jí byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3.000,-Kč. Žalobkyně v žalobě namítala, že kárné řízení bylo zahájeno v rozporu s § 33 odst. 1, § 46 odst. 3 zákona o advokacii, neboť kárná žaloba ze dne 16.2.2009, č.j. 1089/2008 nebyla podepsána kárným žalobcem, tj. předsedou kontrolní rady žalovaného. Dále namítala porušení § 46 odst. 3 advokátního zákona, neboť na ústním jednání dne 21.11.2011 nebyl přítomen kárný žalobce, nýbrž místo něj JUDr. I. S., které kárný žalobce udělil dne 18.11.2011 plnou moc k zastupování. S plnou mocí JUDr. S. se žalobkyně nemohla seznámit. Nesouhlasila s právním posouzením věci, neboť se vytýkaného jednání nedopustila. V této souvislosti odkázala na své vyjádření ze dne 27.4.2009 sp. zn. 114/Ha/09, na obsah protokolu z jednání kárného senátu ze dne 21.11.2011 a na odvolání ze dne 7.2.2012 sp. zn. 023/Ha/12. Odmítla žalobou napadeným rozhodnutím uloženou pokutu jako neadekvátní s ohledem na stav věci a vzhledem k závažnosti provinění u jiných kárně obviněných např. pod č.j. K 155/2008, K 5/2011, K 17/2009 atd. Žalobkyně navrhla soudu, aby žalobou napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalované povinnost vrátit jí částku ve výši 28.000,- do tří dnů od právní moci rozhodnutí a rovněž tak povinnost uhradit jí náhradu nákladů v řízení. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odmítla žalobkyní uplatněné námitky, neboť kárné řízené bylo zahájeno kárnou žalobou podepsanou místopředsedou kontrolní rady České advokátní komory, což umožňuje § 15 odst. 2 usnesení sněmu č. 3/1999 Věstníku ze dne 8.11.1999, kterým byl schválen Organizační řád ČAK. Dále vysvětlila, že JUDr. I. S. zastupovala předsedu kontrolní rady ČAK, v souladu s č.l. 18 odst. 1, 2 Organizačního řádu ČAK, na základě řádné plné moci, která je založena na list č. 49 kárného spisu. Žalovaná trvala na tom, že žalobkyně se kárného provinění uvedeného v žalobou napadeném rozhodnutí dopustila a plně odkázala na odůvodnění svých rozhodnutí a na kárný spis. Nesouhlasila s námitkou nepřiměřené výše uložené pokuty, neboť ta byla uložena v 1/32 zákonné sazby, tj. při samé dolní hranici. Žalovaná navrhla soudu, aby žalobu zamítla a poukázala na nepřípustnou část žalobního petitu, v němž žalobkyně požaduje, aby soud rozhodl výrokem na plnění. Žalobkyně v replice ze dne 24.7.2013 stručně zopakovala žalobní body a upřesnila, že na kárné žalobě je v rozporu s § 15 odst. 2 usnesení sněmu č. 3/1999 Věstníku pod jménem předsedy kontrolní komise ČAK nečitelný podpis, opatřený razítkem předsedy kontrolní rady. V souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci se ve stanovené lhůtě k výše uvedenému postupu soudu nevyjádřili. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně zastupovala klientku ode dne 14.9.2006 do dne 19.6.2007. Ve výpovědi plné moci klientka požádala žalobkyni o předložení vyúčtování zastupování a předání podkladů v projednávaných a ukončených věcech, což vyplývá z plné moci ze dne 14.9.2006 a z výpovědi plné moci ze dne 19.6.2007. Z dopisu ze dne 25.6.2007 vyplývá, že žalobkyně klientce sdělila, že výpověď plné moci považuje za čistě účelovou s cílem nesplnit finanční závazky vůči ní. K žádosti klientky ze dne 19.6.2007 o předání podkladů v projednávaných či ukončených věcech žalobkyně výslovně uvedla: „Pokud své závazky nesplníte, využiji svého práva a do doby Vašeho plnění nebudu plnit, i když jsem připravena.“. Z předávacího protokolu sepsaného dne 16.7.2007, s datem převzetí dne 24.9.2008, vyplývá, že žalobkyně klientce vydala dne 24.9.2008 poslední tři listiny v opatrovnické věci. Kárná žaloba ze dne 16.2.2009 sp.zn. 1089/2008 ve věci žalobkyně byla podepsána tak, že v zápatí žaloby bylo uvedeno tiskacími písmeny „JUDr. J. M., předseda kontrolní rady ČAK“ a níže byl připojen nečitelný ručně psaný podpis s dodatkem „v.z.“. V protokole o jednání kárného senátu ve věci žalobkyně pod sp. zn. K 15/09 bylo zaznamenáno ústní jednání konané dne 21.11.2011. Z protokolu vyplývá, že se jednání účastnili: žalobkyně, JUDr. S. R., předsedkyně senátu, dva členové senátu a JUDr. I. S. za kárného žalobce dle plné moci ze dne 18.11.2011. Ze zmocnění ze dne 18.11.2011 vyplývá, že předseda Kontrolní rady ČAK JUDr. J. M. pověřil dle článku 18 odst. 1, 2 organizačního řádu ČAK člena kontrolní rady JUDr. S., aby vystupovala jako kárný žalobce ve věci kárně obviněné žalobkyně pod sp. zn. K 15/2009. Správní orgán I. stupně ve věci rozhodl dne 21.11.2011 o kárném provinění žalobkyně. Rozhodnutí odůvodnil tak, že z obsahu korespondence mezi žalobkyní a klientkou zjistil, že žalobkyně po skončení právního zastoupení nepředala klientce spisovou dokumentaci, kterou získala v jejím zastoupení, dále žalobkyně k žádosti klientky odmítla spisový materiál vydat. Konkrétně poukázal na dopis žalobkyně ze dne 25.6.2007, z nějž dovodil, že žalobkyně se domáhala úhrady odměny od klientky, což podmínila splněním své povinnosti, tj. vydáním spisového materiálu. Nesouhlasil s obranou žalobkyně, že z výše uvedeného dopisu nelze učinit tento závěr, neboť dopis se týkal pouze jejího zúčtovacího vztahu s klientkou. Správní orgán I. stupně uvedl, že klientka se opakovaně dožadovala vydání svého spisového materiálu, který potřebovala pro další vedení svých sporů. Přičemž spisový materiál, který potřebovala k řízení v opatrovnické věci, jí byl žalobkyní předán až dne 24.9.2008. Tyto listiny byly zásadní pro dané řízení a náležely klientce jakožto účastníku řízení. Tudíž bylo povinností žalobkyně je klientce vydat. Správní orgán I. stupně přičetl žalobkyni k tíži, že se o doručení předmětných listin na adresu klientky nepokusila. Dospěl k závěru, že žalobkyně tím, že podmiňovala vydání spisového materiálu klientce zaplacením své pohledávky, která navíc v té době nebyla ani vyčíslena a specifikována, preferovala své vlastní zájmy před zájmy klientky. V tomto jednání spatřoval porušení § 17 zákona o advokacii ve spojení s článkem 6 odst. 1 pravidel. Při úvaze o formě kárného opatření a výši pokuty přihlédl ve prospěch žalobkyně k její dosavadní bezú