6 Afs 270/2015 — Nejvyšší správní soud

10 A 145/2014- 42 - text 9 pokračování 10A 145/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobkyně: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, sídlem 17. listopadu 15/2172, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, sídlem Karmelitská 7, Praha 1, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 4. 2014 - oznámení č. S-0282/13/01 o snížení dotace a oznámení č. S-0279/13/01 o snížení dotace, a proti rozhodnutím náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 7. 7. 2014, č. j. MSMT-23894/2014-1, a č. j. MSMT-23911/2014-1, a o žalobách proti nezákonným zásahům spočívajícím v nevyplacení částky 54 267,97 Kč ve veřejné zakázce č. 004 Akumulační soustava v rámci projektu Pre-seed aktivity VŠB-TUO Energetické zdroje, CZ.1.05/3.1.00/13.0282, a v nevyplacení částky 41 858,85 Kč ve veřejné zakázce č. 002 Laserové skenery na triangulačním základě – 6 ks v rámci projektu Pre-seed aktivity VŠB-TUO Strojírenství, takto: I. Řízení vedená Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 A 145/2014 a 10 A 146/2014, se spojují ke společnému projednání a nadále budou vedena pod sp. zn. 10 A 145/2014. II. Rozhodnutí náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 7. 7. 2014, č. j. MSMT-23894/2014-1, a ze dne 7. 7. 2014, č. j. MSMT-23911/2014-1, jsou nicotná. III. Oznámení č. S-0282/13/01 o snížení dotace ze dne 29. 4. 2014 a oznámení č. S-0279/13/01 o snížení dotace ze dne 29. 4. 2014 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. IV. Žaloby proti nezákonným zásahům žalovaného spočívajícím v nevyplacení částky 54 267,97 Kč ve veřejné zakázce č. 004 Akumulační soustava v rámci projektu Pre-seed aktivity VŠB-TUO Energetické zdroje, a v nevyplacení částky 41 858,85 Kč ve veřejné zakázce č. 002 Laserové skenery na triangulačním základě – 6 ks v rámci projektu Pre-seed aktivity VŠB-TUO Strojírenství, se odmítají. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 6 000 Kč. Odůvodnění: I. Písemná podání účastníků řízení Žalobkyně se dvěma samostatnými žalobami o obdobném obsahu domáhal za prvé zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „náměstkyně ministra“), jimiž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti dvěma oznámením žalovaného o snížení dotace, a též zrušení těchto oznámení. Pro případ, že by soud uvedené akty nepovažoval za rozhodnutí, žalobkyně podala též žalobu proti nezákonným zásahům, jimiž se domáhala vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému přikázáno, aby jí vyplatil částky, o něž jí byly dotace sníženy. Předně žalobkyně tvrdila, že oznámení o snížení dotace je rozhodnutí v materiálním smyslu dle § 65 s. ř. s., proti němuž bezúspěšně vyčerpala jediný dostupný řádný opravný prostředek, jímž byly námitky. Ohledně věci samé žaloba tvrdila, že ke snížení dotace došlo na základě nezákonné aplikace § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Žalovaný žalobkyni vytýkal, že nepředložila ke kontrole doklady prokazující splnění kvalifikace dodavatelů, avšak dle názoru žalobkyně žádná taková povinnost neexistuje. Žalobkyně jako zadavatelka totiž měla povinnost se s těmito doklady jen seznámit, nikoliv je uchovávat. Žalobkyně o předložených dokladech sepsala protokol, který žalovanému předložila. Tento protokol je podle jejího názoru pro zpětnou kontrolu zadávacího řízení dostatečný. Dále žalobkyně upozornila na čl. 12 přílohy č. 2 příruček pro žadatele a příjemce operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, pravidla pro výběr dodavatelů v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen „pravidla“), z nějž jasně vyplývá, které dokumenty je nutné archivovat, přičemž doklady o kvalifikaci uchazeče zde uvedeny nejsou. Žalobkyně též tvrdila, že žalovaný v napadených rozhodnutích chybně vyložil pojem „kvalifikační dokumentace“, neboť podle § 17 písm. f) zákona o veřejných zakázkách se nejedná o doklady předkládané uchazečem, ale naopak o dokumentaci požadavků zadavatele. Žalobkyně též měla za to, že žalovaný nedostatečně posoudil závažnost porušení a jejich dopad na cíle dotace, k čemuž byl podle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“) povinen. Žalovaný uplatňuje pouze formální požadavek na předložení originálů či ověřených kopií dokladů prokazujících kvalifikaci, aniž by však měl jakoukoliv pochybnost o tom, že vybraní uchazeči skutečně požadovanou kvalifikací disponovali. Žalovaný navrhl zamítnutí žalob. Uvedl, že žalobkyně byla povinna požadované doklady archivovat především na základě § 155 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, podle nějž je zadavatel povinen archivovat dokumentaci o veřejné zakázce, kterou se podle § 17 písm. v) zákona o veřejných zakázkách rozumí souhrn všech dokumentů, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení vyžaduje zákon. Přitom odkázal na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který trvá na tom, aby zadavatelé doklady o kvalifikaci předložené uchazečem podle § 62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách archivovali jako součást dokumentace o veřejné zakázce. Jen tak je možno zabezpečit transparentnost zadávacího řízení. Dále žalovaný uvedl, že dosud neví o tom, že by v daných věcech bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně v replikách k vyjádřením žalovaného ze dne 30. 10. 2017 zrekapitulovala svou argumentaci a odkázala na aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu. Nad rámec žalobních bodů uplatněných již v žalobě též uvedla, že žalovaný nebyl oprávněn postupem podle § 14e rozpočtových pravidlech rozhodnout o definitivním snížení dotace. Jeho rozhodnutí mělo být pouze dočasné do doby, než příslušný orgán finanční správy rozhodne o tom, zda porušením pravidel pro zadávání veřejné zakázky došlo k porušení rozpočtové kázně. Tyto závěry se opírají o nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14. II. Obsah správního spisu Oznámeními žalovaného ze dne 29. 4. 2014, č. j. MSMT-68/2014-4, a ze dne 29. 4. 2014, č. j. MSMT-4804/2014-3, bylo žalobci podle § 14e zákona o veřejných zakázkách sděleno, že byla snížena dotace v rámci projektu Pre-seed aktivity VŠB-TUO Energetické zdroje a Pre-seed aktivity VŠB-TUO Strojírenství. Důvodem v obou případech bylo porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Konkrétně se měla žalobkyně porušení dopustit tím, že nearchivovala originály či ověřené kopie dokladů o kvalifikaci úspěšných uchazečů, což je v rozporu s § 62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách a přílohou č. 1 pravidel. V oznámeních o snížení dotací byla žalobkyně poučena, že jejich soudní přezkum je vyloučen. Žalobkyně proti oznámením o snížení dotace podala námitky, a to podle informací uvedených v příručkách pro žadatele a příjemce operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Náměstkyně ministra školství o těchto námitkách meritorně rozhodla rozhodnutími ze dne 7. 7. 2014, č. j. MSMT-23894/2014-1, a ze dne 7. 7. 2014, č. j. MSMT-23911/2014-1, tak, že je zamítla. V odůvodnění svých rozhodnutí uvedla, že se s argumentací žalobkyně neztotožňuje a že se žalobkyně skutečně vytýkaného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek dopustila. III. Procesní otázky Vzhledem k tomu, že obě podané žaloby jsou v zásadě totožné a týkají se stejných právních otázek, soud řízení o nich prvním výrokem tohoto rozsudku v souladu s § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil ke společnému projednání. Žalobkyně navrhuje v žalobách jak zrušení oznámení o snížení dotací, tak rozhodnutí náměstkyně ministra školství o námitkách. Soud se nejprve zabýval přípustností těchto žalob. Za prvé je třeba se vypořádat s výlukou soudního přezkumu, která byla v době podání žaloby zakotvena v § 14e odst. 4 rozpočtových pravidlech, dle nějž jsou opatření podle předchozích odstavců téhož paragrafu ze soudního přezkumu vyloučena. Oznámení o snížení dotací byla přitom vydána právě podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidlech, a tedy se na něj výluka ze soudního přezkumu vztahovala. Ústavní soud však po podání žaloby nálezem ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14, rozhodl, že výluka soudního přezkumu obsažená v ustanovení § 14e odst. 4 rozpočtových pravidel byla v rozporu s ústavním pořádkem. Vzhledem k tomu, že se jednalo o protiústavní zákonné ustanovení procesního charakteru upravující pouze vertikální vztah mezi státními orgány na straně jedné a jednotlivcem na straně druhé, je třeba uvedený nález Ústavního soudu aplikovat retroaktivně i na nyní projednávanou žalobu, která byla podána ještě před rozhodnutím Ústavního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 7 As 28/2012-16, a nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. IV. ÚS 131/2000). Ustanovení § 14e odst. 4 rozpoč