1 As 28/2016 — Nejvyšší správní soud

3 A 20/2014- 53 - text 12 pokračování 3A 20/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Ivety Postulkové v právní věci žalobce: Město Ralsko, se sídlem Kuřívody 701, Ralsko, IČ 00831514, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, za účasti: Město Stráž pod Ralskem, se sídlem Revoluční 164, Stráž pod Ralskem, IČ 00260967, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 16. 1. 2014, č. j. MV-11685-26/VS-2013, t a k t o : I. V řízení se pokračuje. II. Žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Základ sporu Ministr vnitra rozhodnutím ze dne 16. 1. 2014, č. j. MV-11685-26/VS-2013, zamítl rozklady žalobce a osoby zúčastněné na řízení proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2013, č. j. MV-131855-32/VEG-2011, kterým byla zrušena dle § 165 odst. 2 ve spojení s § 97 odst. 3 postupem dle § 165 odst. 7 ve spojení s § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve zkráceném přezkumném řízení veřejnoprávní smlouva mezi městy Stráž pod Ralskem a Ralsko (dále též „předmětná veřejnoprávní smlouva“). Veřejnoprávní smlouva mezi uvedenými městy byla uzavřena dne 23. 6. 2011 ve věci změny místní příslušnosti stavebního úřadu dle § 190 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), přičemž s jejím uzavřením souhlasil Krajský úřad Libereckého kraje rozhodnutím ze dne 9. 12. 2012. Žalovaný veřejnoprávní smlouvu zrušil z důvodu jejího uzavření v rozporu s právními předpisy. Ministr považoval ze spisového materiálu za zřejmé, že město Mimoň s pověřeným obecním úřadem vykonávalo ve správním obvodu působnost stavebního úřadu pro město Ralsko. Tato působnost byla bez náležitého právního podkladu převedena se souhlasem krajského úřadu veřejnoprávní smlouvou účinnou od 1. 7. 2011 mezi městy Stráží pod Ralskem a Ralsko na město se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti – Stráž pod Ralskem. Při uzavírání předmětné veřejnoprávní smlouvy města ale vůbec nejednala s městem Mimoň. Rovněž krajský úřad v řízení o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nejednal s městem Mimoň jako s účastníkem řízení dle § 27 správního řádu, což samo o sobě založilo nezákonnost jeho rozhodnutí. Ministr shodně s žalovaným konstatoval, že § 190 odst. 2 stavebního zákona neobsahuje samostatnou procesní úpravu ani samostatný smluvní typ veřejnoprávní smlouvy, a proto tyto smlouvy musí být uzavírány jedině podle generální klauzule zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „obecní zřízení“), a tedy splňovat veškeré požadavky kladené tímto zákonem na uvedený typ smluv, neboť se jedná o výkon státní správy obcemi – přenesenou působnost. Nelze proto použít z obecního zřízení výběrově § 63 o souhlasu krajského úřadu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy a další ustanovení zákona pomíjet. Navíc § 190 odst. 2 stavebního zákona na obecní zřízení výslovně neodkazuje; odkazuje pouze na použití správního řádu. Pokud by § 190 odst. 2 stavebního zákona obsahoval samostatnou právní úpravu, použilo by se pouze toto ustanovení a správní řád. V takovém případě však absentuje v daném ustanovení základní procesní ustanovení o udělení souhlasu krajským úřadem, které se vyskytuje pouze v obecním zřízení. Ministr přitom svůj závěr podpořil i odkazem na přípis ředitelky odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 26. 8. 2013 a stanovisko náměstka ministra pro místní rozvoj ze dne 30. 9. 2013. Ministr poukázal i na skutečnost, že město Mimoň je přirozeným správním střediskem pro území města Ralsko. Ohledně aplikace § 94 odst. 4 správního řádu uvedl, že ustanovení o přezkumném řízení se použijí dle § 165 odst. 7 správního řádu pouze obdobně a město Mimoň je poškozeným účastníkem řízení, se kterým nebylo vůbec jednáno. Městu Mimoň vznikla značná újma a podle ministra lze považovat rozhodnutí krajského úřadu o souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy za vydané v rozporu s veřejným zájmem na jednotném rozhodování při výkonu přenesené působnosti. K námitce města Mimoň ohledně podjatosti JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D., člena rozkladové komise, ministr uvedl, že námitka byla vyřešena tím, že věc byla přidělena k projednání II. senátu rozkladové komise, kterého jmenovaný není členem, a proto nebyly naplněny podmínky pro vyslovení podjatosti dle § 14 odst. 1 správního řádu. Ministr dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí a předcházející řízení bylo v souladu s právními předpisy. Uvedl, že za 13 let, co vykonával Městský úřad Mimoň pro správní obvod města Ralsko působnost stavebního úřadu, nebyla zaznamenána ze strany města Ralsko žádná stížnost na nekvalitní či neodbornou práci tohoto stavebního úřadu, jež by mohla být důvodem pro změnu místně příslušného stavebního úřadu ze strany města Ralsko. Rovněž nebyl vznesen požadavek na zřízení detašovaného pracoviště v budově Městského úřadu Ralsko. Ministr neshledal jediný rozumný důvod tříštit ucelený správní obvod stavebního úřadu města Mimoň s pověřeným obecným úřadem. II. Obsah žaloby a související vyjádření Žalobou podanou dne 10. 2. 2014 napadl žalobce nadepsané rozhodnutí. Předně uvádí, že argumentace žalovaného ohledně rozhodnutí krajského úřadu je nepřípadná, protože žalovaný rozhodoval v přezkumném řízení o neplatnosti veřejnoprávní smlouvy. Důležitý je pouze souhlas krajského úřadu, který byl nepochybně udělen, o čemž není mezi stranami sporu. Zákonnost souhlasu nebyla zpochybněna a udělený souhlas je pravomocný a zákonný, a to i ve vztahu k argumentu žalovaného, že krajský úřad nejednal s městem Mimoň jako účastníkem řízení. Náležitým právním podkladem pro změnu místní příslušnosti stavebního úřadu byla právě uzavřená veřejnoprávní smlouva. Žalobce považuje zásadní argument žalovaného ohledně výkladu § 190 odst. 2 stavebního zákona, pro který byla zrušena veřejnoprávní smlouva, za mylný. Žalovaný uvádí v rozhodnutí I. stupně rozsáhlý výklad, včetně ústavněprávních konotací, většinou se však jedná o argumenty, které na daný případ nedopadají. Výklad § 190 odst. 2 stavebního řádu je podle žalobce zcela jednoznačný. Podmínka obecného stavebního úřadu platí pro obec, která má pro druhou obec působnost stavebního úřadu vykonávat, tedy pověřenou obec, zatímco v druhé části věty podmínka obecného stavebního úřadu uvedena není a tudíž pověřující obec nemusí být obecným stavebním úřadem. Podmínku, že by obě strany veřejnoprávní smlouvy musely vykonávat stejnou působnost v oblasti veřejné správy nelze dovodit ani z obecného ustanovení § 160 odst. 1 správního řádu, v čemž žalobce odkazuje na komentář ke správnímu řádu. Z něho dovozuje, že uvedené ustanovení nelze vykládat tak, že by umožňovalo uzavírání veřejnoprávních jen mezi takovými subjekty veřejné správy, které vykonávají stejnou působnost v oblasti veřejné správy. Jde o obecné ustanovení, které předpokládá uzavírání koordinačních smluv mezi subjekty veřejné správy, ale pokud má jít o smlouvy o výkonu státní správy, musí se vycházet z ustanovení zvláštního zákona. Z § 160 odst. 1 správního řádu ani z § 190 odst. 2 stavebního zákona nevyplývá podmínka, že by dané subjekty musely vykonávat stejnou působnost. V případě smlouvy dle § 190 odst. 2 stavebního zákona nejde o žádné přenesení působnosti z jednoho stavebního úřadu na jiný, ale o změnu správního obvodu stavebního úřadu, tedy změnu územní působnosti. Městský úřad Stráž pod Ralskem působnost stavebního úřadu vykonával už před uzavřením dané smlouvy, tudíž se na něj žádná nová působnost nepřenáší; pouze se mu smlouvou rozšiřuje okruh územní působnosti i o území města Ralsko. Ohledně teleologického výkladu § 190 odst. 2 stavebního zákona žalobce uvádí, že ani důvodová zpráva nemůže poskytnout jednoznačnou odpověď na otázku ohledně účelu tohoto ustanovení. Žalobce se domnívá, že se jedná o ponechání možnosti obcím, která byla dříve upravena v § 118 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. Účelem ustanovení, nehledě na jeho systematické zařazení, je dát obcím možnost, aby působnost stavebního úřadu byla vykonávána tam, kde to obci, potažmo jejím zvoleným zástupcům, nejlépe vyhovuje. Volení zástupci města Ralsko usoudili, že pro jejich obec a její občany je vhodnější, aby působnost stavebního úřadu pro území obce vykonával stavební úřad ve Stráži pod Ralskem, nikoli jinak příslušný stavební úřad v Mimoni, a proto uzavřeli veřejnoprávní smlouvu. Nepatřičně působí úvahy žalovaného například ohledně roztříštěnosti úřadů příslušných pro území města Ralsko. Důvodem pro zrušení veřejnoprávní smlouvy je totiž pouze rozpor s právními předpisy. Žalobce dále popisuje úpravu veřejnoprávních smluv. Ve vztahu k § 160 odst. 5 správního řádu žalobce uvádí, že souhlas krajského úřadu byl pravomocně udělen a zmocnění zvláštním zákonem je dáno § 190 odst. 2 stavebního zákona. Není proto žádný důvod k aplikaci § 63 obecního zřízení