3 As 55/2014 — Nejvyšší správní soud

3 A 66/2015- 34 - text 7 pokračování 3A 66/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové v právní věci žalobce: Centrum pro efektivní dopravu, z.s., IČ 228 31 860, se sídlem Praha 3, nám. Winstona Churchilla 1800/2, zast. Mgr. Ludvíkem Matouškem, advokátem, se sídlem Praha 9, Kovářská 549/12, proti žalovanému: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČ 709 94 234, se sídlem Praha 1, Dlážděná 1003/7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2015 č.j. 13338/2015-025, t a k t o : I. Rozhodnutí generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty, státní organizace ze dne 26. 3. 2015 č.j. 13338/2015-025 a rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty, státní organizace ze dne 25. 2. 2015 č.j. 8680/2015-O27 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do rukou jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 9 800,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Předmět přezkumu Žalobce podal u žalovaného (dále též „SŽDC“) žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), v níž žádal o poskytnutí přípravné dokumentace stavby ETCS I. koridor Kolín – Břeclav – st. hr. Žalovaný žádost žalobce odmítl rozhodnutím ze dne 25. 2. 2015, č. j. 8680/2015-O27 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že poskytnutím požadované informace by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. c) informačního zákona, neboť zpracovatel požadované dokumentace, společnost SUDOP PRAHA a.s., se sídlem Praha 3, Žižkov, Olšanská 2643/1a, IČ 257 93 349, považuje všechna svá plnění ze smluv o dílo za díla autorská požívající ochrany podle ustanovení § 61 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“). Dne 13. 3. 2015 podal žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, ve kterém uvedl, že dokumentace, o jejíž poskytnutí žádal, byla součástí zadávací dokumentace v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na vyprojektování, realizaci, otestování, certifikaci a schválení stavby, pro kterou byla určena, a z tohoto důvodu se tato dokumentace stala v době pro podávání nabídek v zadávacím řízení veřejně přístupnou. Odvolání žalobce bylo rozhodnutím generálního ředitele SŽDC ze dne 26. 3. 2015 č.j. 13338/2015-025 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobou, včasně podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“ nebo „soud“), se žalobce domáhá, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, eventuálně také prvostupňové rozhodnutí, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, dále aby žalovanému uložil povinnost poskytnout požadovanou informaci a nahradit žalobci náklady řízení. II. Žalobní námitky a vyjádření k žalobě Podle názoru žalobce bylo odmítnutí jeho žádosti o informace nezákonné, neboť požadovaná přípravná dokumentace byla součástí zadávací dokumentace v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na vyprojektování, realizaci, otestování, certifikaci a schválení stavby, pro kterou byla určena. Z tohoto důvodu se podle žalobce požadovaná dokumentace stala v době pro podávání nabídek v předmětném zadávacím řízení veřejně přístupnou a jejím zveřejněním (resp. žalobce měl zřejmě na mysli „jejím poskytnutím podle informačního zákona“) nedojde ani potenciálně k zásahu do práv třetích osob k předmětu práva autorského. Žalobce podpůrně poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2012, č. j. 15 Ca 89/2009-55. Dále zdůrazňuje, že požadované informace byly vytvořeny za protiplnění z veřejných prostředků a jsou způsobilé informovat širokou veřejnost o efektivitě a modalitách rozvoje dopravních cest. Tyto varianty a předpoklady mohou být využívány k dalšímu vynakládání veřejných prostředků prostřednictvím veřejných zakázek. Znalost výchozích informací umožní účast na veřejně vedené diskuzi a debatě o variantách vývoje dopravních cest, které ovlivní řadu budoucích generací. Žalobce tvrdí, že u pouhého zpřístupnění informací žadateli na základě veřejného práva nedochází k užití díla, jehož obsahem může být příslušná informace, jak má na mysli autorské právo. Poskytnutím informace, která má žadateli (žalobci) podle jeho slov sloužit k hodnocení a porovnání údajů o vynaložení veřejných prostředků, nikdo autorskoprávní licenci (svolení) podle žalobce nepotřebuje, protože tím nedochází k užití díla ve smyslu práva autorského. Protože se nejedná o užití díla ve smyslu autorského zákona a protože není podle žalobce zapotřebí ani prosté svolení vykonavatele majetkových autorských práv, má žalobce za to, že informačním zákonem byla požadovaná informace apriorně vyloučena z předmětů subjektivního práva autorského z důvodu veřejného zájmu na jeho volném přístupu. Žalobce si dovede představit hypoteticky situaci, kdy žalovaný bude povinen poskytnout požadovanou informaci a dopustí se porušení smlouvy; jde k jeho tíži, jestliže nerespektuje veřejné právo. Závěrem žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalovaného. To totiž podle něho postrádá konkrétní odůvodnění v tom smyslu, aby bylo alespoň poukázáno na platná a účinná ustanovení příslušné smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem, nebo vysvětleno, z jaké konkrétní příčiny si dílo zasluhuje té ochrany, aby žádost o informaci byla odmítnuta. Pouhý odkaz na ustanovení informačního zákona postrádá možnost přezkumu subsumpce pod příslušné ustanovení zákona. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že zpracovatelem požadované dokumentace je společnost SUDOP Praha a.s., jež všechna svá plnění ze smluv považuje za díla autorská požívající ochrany podle ustanovení § 61 autorského zákona, které stanoví, že je-li dílo vytvořené autorem na základě smlouvy o dílo, platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li smluvně ujednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy. Žalovaný poukazuje na stanovisko společnosti SUDOP Praha a.s., ve kterém ho tato společnost žádá o odmítnutí žádostí třetích osob o poskytnutí plnění ze smluv o dílo uzavřených s žalovaným, a to právě s odkazem na § 11 odst. 2 písm. c) informačního zákona. Své stanovisko opírá společnost SUDOP Praha a.s. o rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 11. 12. 2014, č. j. 3 As 55/2014-33. Žalovaný je toho názoru, že neustálé opakované žádosti žalobce o informace svědčí spíše o účelovosti a snaze jejich využití ve svůj prospěch než o snaze realizovat kontrolu, jak žalovaný nakládá s veřejnými prostředky, a že se ze strany žalobce již jedná o zneužívání práva na informace. V této souvislosti odkazuje na judikaturu NSS, např. rozsudek ze dne 10. 11. 2005 č.j. 1 Afs 107/2004-48. III. Posouzení věci Městský soud v Praze rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím oba účastníci konkludentně souhlasili (§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Věc posoudil takto: V prvé řadě se městský soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. V projednávané věci přistoupil žalovaný k omezení poskytnutí informace s odkazem na ust. § 11 odst. 2 písm. c) informačního zákona, podle kterého povinný subjekt informaci neposkytne, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského. Nad rámec toho napadené rozhodnutí pouze uvádí, že Generální ředitel setrvává na právním názoru uvedeném v rozhodnutí o odmítnutí žádosti, dle kterého je nutné respektovat práva zpracovatele požadované dokumentace, kterým je společnost SUDOP PRAHA a.s., se sídlem Praha 3, Žižkov, Olšanská 2643/1a, PSČ 130 80, IČ 257 93 349, jež všechna svá plnění ze smluv o dílo považuje za díla autorská požívající ochrany dle ustanovení § 61 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, které stanoví, že je-li dílo vytvořené autorem na základě smlouvy o dílo, platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li smluvně sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy. Jak vyplývá ze správního spisu, generální ředitel SŽDC v podstatě doslovně převzal obsah prvostupňového rozhodnutí, aniž by zdůvodnil, proč požadovaná informace nebyla žalobci poskytnuta, anebo odůvodnění prvostupňového rozhodnutí jakkoli rozšířil. Již prvostupňové rozhodnu