— Nejvyšší správní soud

8 A 124/2012- 42 - text  8 A 124/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: TRUST INVEST s.r.o., „v likvidaci“, IČ: 26698510, se sídlem Praha 2, Legerova 616/78, zastoupen Mgr. Erikem Zemanem, advokátem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, proti žalované: Česká obchodní inspekce, Ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ústředního inspektorátu žalované ze dne 11. 7. 2012, č. j.: ČOI 79561/O100/1000/08/12/Če/Št, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí ústředního inspektorátu České obchodní inspekce, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce kraje Středočeského a Hl. města Prahy ze dne 11. 6. 2012, č. j.: 3368-10-08/II, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 80. 000,- Kč pro porušení: - ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), a naplnění skutkové podstaty ustanovení § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších zákonů, kterého se společnost v postavení prodávajícího (smlouva o převodu nemovitosti ze dne 27. 10. 2005 uzavřená se spotřebiteli M. F. a D. M.) dopustila tím, že nevyřídila reklamaci vad rodinného domu č.p. H., P., týkající se vysoké vlhkosti v garáži a opakovaného výskytu plísně, uplatněnou spotřebitelem písemně dne 27. 3. 2007. Společnost na reklamaci nijak nereagovala, tj. v zákonné lhůtě ji nevyřídila. Spotřebiteli byl pouze zaslán dopis ze dne 27. 3. 2007, ve kterém mu žalobce sdělil, aby se s uplatněním reklamace obracel na společnost MP engineering s. r. o.. Uvedená zjištění se opírají o kontrolní protokol ze dne 14. 2. 2008 a o dodatek k tomuto protokolu ze dne 10. 3. 2008. V napadeném rozhodnutí se žalovaná vypořádala se všemi námitkami žalobce, přičemž se ztotožnila s odůvodněním, které užila ČOI, inspektorát Středočeského kraje a Hl. města Prahy ve svém rozhodnutí. Nad rámec tohoto rozhodnutí pouze doplnila argumentaci týkající se odůvodnění výše pokuty. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce nejprve popsal dosavadní průběh celého řízení. Následně napadené rozhodnutí označil za nepřezkoumatelné z důvodu rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále konstatoval, že žalovaná v inkriminované věci nesprávně právně posoudila věc, čímž porušila ustanovení § 2 odst. 1 a ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Žalobce následně poukazuje na skutečnost, že pokuta, která byla žalovanou potvrzena, je velmi vysoká, což odporuje ust. § 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele a je pouze důsledkem nesprávné aplikace ustanovení § 24 odst. 10 zákona o ochraně spotřebitele. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě odmítla veškeré žalobní námitky s tím, že trvá na zákonnosti a přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a část odůvodnění napadeného rozhodnutí sama rozvedla, ve zbytku pouze přesně odkázala na určitou část odůvodnění napadeného rozsudku. Závěrem žalovaná soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních námitek, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Ze správního spisu soud považuje za důležité zmínit, že dne 27. 3. 2007 odpovídal žalobce dle svých slov na reklamaci, která se týkala závady vlhkosti garáže, kterou obdržel od pana Ing. F. (dále také „spotřebitel“). Žalobce v tomto dopise ing. F. ubezpečil, že již velmi důrazně požádal zhotovitele (společnost MP engineering), který má odpovídat za veškeré reklamace týkající se závad na domě, aby tuto ohlášenou závadu odstranil. Žalobce v této písemnosti také připomněl ing. F., že svým podpisem na předávacím protokole potvrdil, že bere na vědomí, že zhotovitel společnost MP engineering má řešit veškeré reklamace týkající se závad na domě. Správní spis obsahuje i písemnost ze dne 27. 3. 2007, kterou žalobce „kárá“ zhotovitele a žádá ho o aktivitu směřující ke kladnému vyřízení reklamace. Žalobce dokonce analyzuje problém a navrhuje zhotoviteli řešení. Spis obsahuje též zmíněný předávací protokol ze dne 21. 10. 2005, v němž je explicitně uvedeno, že „veškeré reklamační nároky, vyplývající ze Smlouvy o převodu bytové jednotky, spojené s předmětem předání dle tohoto předávajícího protokolu, bude řešit právě zhotovitel stavby“. Protokol je podepsán zhotovitelem, prodávajícím i kupujícím panem Ing. F. Dne 27. 6. 2007 poslal žalobce další přípis zhotoviteli, společnosti MP engineering, v němž zhotovitele urgoval k vyřízení reklamovaných závad v domě Ing. F., který reklamaci zaslal již po několikáté, navzdory tomu se žádné aktivity stran zhotovitele nedočkal. Ve správním spise je založena také ona Dohoda o převzetí záruk o kvalitu díla ze dne 14. 3. 2005. Dohoda dokládá, že v případech „kdy bude kupující souhlasit, bude prodávající oprávněn převést své závazky vyplývající z poskytnutých záruk na prodávané části díla na zhotovitele, který z těchto závazků bude zavázán výlučně, a to v plném rozsahu“. Dne 10. 12. 2007 podal Ing. F. podnět České obchodní inspekci ve věci neplnění zákonem stanovené povinnosti odpovědnosti za vady. Podání obsahuje velké množství příloh, které dokazují nečinnost žalobce i zhotovitele. Příloha č. 5 dokládá, že zhotovitel (společnost MP engineering) neřeší uplatněné reklamace ve smluvně ani v zákonem stanoveném termínu, při osobních jednáních zpravidla nepořizuje zákonem stanovené písemné zápisy o reklamačním řízení a v případě dohody o konkrétním odstranění závady tyto neplní. Soud následně považuje za zásadní Přílohu č. 6 a č. 7, jež poskytují důkaz o tom, že i přesto, že žalobce znal skutečnost a věděl tedy o nečinnosti zhotovitele (MP engineering), sám neustále Ing. F. na zhotovitele odkazoval a nic jiného v této věci nepodnikal. O jednotlivých žalobních námitkách soud uvážil takto: Žalobce především namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v důsledku čehož je nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost spatřuje žalobce zejména v tom, že žalovaná se řádně nevypořádala s odvolací námitkou, která se týkala ignorace prvoinstančního orgánu k argumentaci žalobce uvedené pod body a) až e): a) na veškeré reklamace reagovala vždy včasně společnost MP engineering s.r.o. (mimo jiné osoba pověřená vyřizováním reklamací), která v tomto směru jednala i za žalobce; b) sám žalobce s manželi F. i o možnostech řešení odstranění vlhkosti garáže jednal, a to na základě již dříve reklamované vady, která je obsahem předmětného dopisu ze dne 27. 3. 2007; c) dopis ze dne 27. 3. 2007 již není reklamací, neboť tato vada byla (jak je mimo jiné citováno v samotném dopise), již reklamována dříve v roce 2006 a mezi stranami docházelo pouze ke sporu jakým způsobem tuto vadu odstranit; d) dle § 625 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a ve spojení s ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, není žalobce osobou pověřenou k přijetí reklamace; e) výše udělené pokuty je nepřiměřená ve vztahu k vytýkanému jednání žalobce. Zde žalovaná odkázala na stranu 3 odůvodnění rozhodnutí ze dne 11. 6. 2012, avšak tam se žádná argumentace k těmto námitkám nenachází. Pouze částečně osvětlila svou argumentaci k námitce pod bodem c), když dopis ing. F. z 26. 3. 2008 posoudila jako reklamaci, aniž by se vypořádala s reálným skutkovým stavem. K námitce d) žalovaná uvedla, že ust. § 625 občanského zákoníku nebylo možno v tomto případě aplikovat, neboť ujednání v předávacím protokolu o určení osoby oprávněné k vyřizování reklamací je neplatné, avšak tento svůj závěr nijak neodůvodnila. Pokutu pak určila s tím, že posoudila vytýkané vady jako závažné, aniž by však zkoumala příčinnou souvislost těchto vad, jejich závažnosti a tvrzeného jednání žalobce. Výše pokuty není určena závažností vady, ale způsobem a rozsahem porušování povinností podle zákona o ochraně spotřebitele. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí tak spočívá v tom, že žalovaná, ačkoliv na odvolací námitky reagovala, přesto v odůvodnění řádně neosvětlila postup, kterým se při vypořádání s námitkami uvedenými v napadeném rozhodnutí ubírala, neodkázala na žádné relevantní důkazy a podle žalobce pouze účelově potvrzuje stanoviska prvostupňového orgánu, bez jakéhokoliv ověření si skutkového stavu. Žalobce tedy namítal, že není vůbec zřejmé, jak se žalovaná s odvolacími důvody vypořádala a z jakého důvodu je shleda