9 As 329/2016 — Nejvyšší správní soud

11 A 73/2016- 59 - text 12 11 A 73/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: ICOM transport a.s., IČO 46346040 sídlem Jiráskova 1424/78, Jihlava zastoupen advokátem JUDr. Michalem Lorencem se sídlem Žerotínova 1132/34, Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Odborový svaz dopravy se sídlem nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2016, č. j. 2016/13330-52/51 takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 4. 4. 2016, č.j. 2016/13330-52/51 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo prohlášeno za nicotné usnesení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22.2.2016 č. j. 2016/2037-523, kterým bylo ministerstvem rozhodnuto s odkazem na § 28 odst. 1 správního řádu tak, že žalobce není účastníkem řízení a prohlášeno za nicotné rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8.3.2016 č.j. 2016/4608-52 o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně. Žaloba směřuje proti výroku rozhodnutí ze dne 4. 4. 2016, č.j. 2016/13330-52/51, kterým byla prohlášena nicotnost rozhodnutí ze dne 8. 3. 2016, č.j. 2016/4608-52. 2. Žalobce uvedl, že dne 15. 1. 2016 doručil žalovanému formou prostého emailu oznámení, že bude uplatňovat práva účastníka správního řízení v řízení o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013-2016 (dále jen „Dodatek“). Emailovou zprávu žalobce nedoplnil elektronickým podpisem ani ve lhůtě 5 dnů od jejího doručení, neboť se žalobce během této lhůty dozvěděl, že žádné řízení dosud zahájeno nebylo. Podání se tak stalo nulitním, přesto žalovaný usnesením ze dne 22. 2. 2016, č.j. 2016/2637-523 rozhodl tak, že žalobce není účastníkem řízení a řízení pro něho končí, proto toto rozhodnutí trpí vadou právní a faktické neuskutečnitelnosti ve smyslu § 77 odst. 2 zákona č. 500/2004 (dále jen „správní řád“). Má za to, že uvedené usnesení je nicotné, byť z jiných, než napadeným rozhodnutím tvrzených důvodů. 3. Dne 24. 2. 2016 žalobce již v kvalifikované formě podal oznámení o uplatnění práva na účastenství ve správním řízení o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení závaznosti Dodatku i na další zaměstnavatele, v důsledku kterého se žalobce stal účastníkem tohoto řízení. Účastenství žalobce od té doby neskončilo, jelikož o něm žalovaný nerozhodl. Z procesní opatrnosti ovšem žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o účastenství a následně také rozklad proti rozhodnutí žalovaného o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení rozšíření závaznosti Dodatku. Dále žalobce uvedl, že ačkoli byl účastníkem řízení, nikdy mu nijak oznámeno ani doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2016, č.j. 2016/4608-52. 4. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo prohlášeno, že rozhodnutí o účastenství a rozhodnutí o rozšíření jsou nicotná, neboť tato dvě rozhodnutí byla vydána věcně nepříslušným orgánem. Žalobce nesouhlasí s žalovaným, že řízení o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení závaznosti Dodatku není řízením správním. Žalovaný i v záležitosti vyhlášení závaznosti Dodatku ve Sbírce zákonů reálně správní řízení zahájilo a vedlo, ať již bylo či nebylo povinno jej vést, přičemž z textu zákona o kolektivním vyjednávání plyne, že žalovaný má pravomoc rozhodovat ve věci, zda podmínky splněny jsou či nejsou, ať již je konkrétní formulace zákona jakákoli. Rozhodnutí o splnění podmínek pro vyhlášení rozšíření závaznosti je tak přímým předpokladem pro založení nových povinností dalším zaměstnavatelům působícím v daném odvětví. 5. Vedení správního řízení ohledně splnění zákonných podmínek pro vyhlášení rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně bylo do doby vstupu žalobce do tohoto řízení přinejmenším desetiletou praxí žalovaného. Tím porušil základní zásady správního řádu, aby v obdobných věcech postupoval obdobně a předvídatelně, aniž by změnu v rozhodování zdůvodnil a vysvětlil. 6. I kdyby žalovaný posuzoval pouze, zda byly či nebyly splněny podmínky či formální náležitosti dané zákonem, pak už touto činností naplňuje znaky správního řízení dle ust. § 9 správního řádu, neboť rozhoduje o právech a povinnostech jak účastníků, resp. o jejich domnělém právu na rozšíření závaznosti Dodatku a vyhlášení Sdělní, tak fakticky také o právech a povinnostech zaměstnavatelů, na něž má být závaznost Dodatku rozšířena. 7. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že žalovaný činí pouze formální kroky a obsah Dodatku nepřezkoumává, neboť pokud by žalovaný obsahovou stránku Dodatku nepřezkoumalo, nemohlo by ani kvalifikovaně zjistit a určit, zda do práv žalobce mohlo být zasaženo či nikoli. Bez prověření kolektivní smlouvy vyššího stupně žalovaný nemůže přezkoumat, zda je požadavek na rozšíření na konkrétní odvětví oprávněný a legitimní. Navíc z pojmu návrh vyplývá, že by o něm mělo být daným orgánem rozhodnuto. 8. Nelze ani dávat rovnítko mezi postup správního orgánu zakončený vydáním rozhodnutí a pojem správní řízení. Znaky správního řízení je třeba vykládat z materiálního pohledu, tedy správním řízením je nejen takový postup, který zákon výslovně za správní řízení označuje, ale jakýkoli postup správního orgánu, který vede k založení, změně nebo zrušení práv či povinností anebo ke konstatování práv či povinností. 9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na žalobou napadené rozhodnutí a uvedl, že napadené usnesení je deklaratorní a procesní povahy, kterým byla navenek deklarována skutečnost, že žalobce že žalobce není účastníkem předmětného řízení. V minulosti byla v rámci procedury zkoumání, zda jsou splněny náležitosti návrhu na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy, vedena správní řízení, což byl nesprávný postup, kdy takto začalo být postupováno v souvislosti s nabytím účinnosti správního řádu a nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2003, publikovaný pod č. 199/2003 Sb. Postup při rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně je značně specifická problematika, neboť ačkoli se jedná o postup orgánů moci výkonné v oblasti veřejné správy, tak není takovým postupem ani konstitutivně, ani deklaratorně rozhodováno o právech a povinnostech jmenovitě určených osob. 10. Právo osoby zúčastněné na řízení uplatnil Odborový svaz dopravy, k žalobě se nevyjádřil. 11. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dne 20. 1. 2016 byl podán Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky návrh na vyhlášení sdělení žalovaného o závaznosti Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně. 12. Dne 15. 1. 2016 žalobce zaslal žalovanému oznámení o uplatnění práva na účastenství v řízení o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013-2016 uzavřené mezi Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky na další zaměstnavatele. Stejné oznámení žalobce zaslal dne 24. 2. 2016, tentokrát již s ověřovací doložkou konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě. 13. Usnesením ze dne 22. 2. 2016, č.j. 2016/2637-523 (dále též usnesení ze dne 2.2.2016“) rozhodl žalovaný tak, že žalobce není účastníkem řízení a oznámením usnesení v řízení končí. V odůvodnění uvedl, že předmět řízení o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně, popř. jejího dodatku, spočívá pouze v mechanickém posouzení toho, zda byly navrhovateli splněny formální náležitosti podle ustanovení § 7 odst. 2 až 6 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jinými slovy v řízení není rozhodováno o právech a povinnostech účastníků ani jiných osob. Výsledkem řízení je rozhodnutí procesního a deklaratorního charakteru, jímž je deklarováno, zda shora uvedené náležitosti byly splněny či nikoli. 14. Rozhodnutím ze dne 8. 3. 2016, č.j. 2016/4608-52 (dále též „rozhodnutí ze dne 8.2.2016“) žalovaný rozhodl tak že závaznost Dodatku č. 1 Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 – 2016, který byl uzavřen dne 17.12.2015 mezi účastníky Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky – sekce silniční dopravy, bude vyhlášena sdělením ministerstva ve Sbírce zákonů. V odůvodnění je konstatováno, že účastníci doložili náležitosti podle § 7 odst. 2 až 6 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. 15. Již dne 3.3.2015 podal žalobce z důvodu procesní opatrnosti rozklad proti rozhodnutí o splnění zákonných podmínek pro vyhlášení rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřené mezi Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky – sekce silniční dopravy. 16. Rozhodnutím žalovaného ze dne 4.