§ 23 zákoník práce – Kolektivní smlouva a smluvní strany
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákoníku práce stanovuje, že kolektivní smlouva může upravovat práva zaměstnanců a povinnosti smluvních stran, přičemž nesmí zaměstnancům ukládat povinnosti ani zkracovat jejich práva daná zákonem, a definuje, kdo a jaké typy kolektivních smluv může uzavřít. Kolektivní smlouva může zlepšit podmínky pro zaměstnance nad rámec zákona, například vyšší mzdy, delší dovolenou nebo lepší benefity. (§ 23 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 23 odkazuje 22 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží.
(2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.
(3) Kolektivní smlouva je
a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele,
b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.
(4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání11).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kolektivní smlouva může zlepšit podmínky pro zaměstnance nad rámec zákona, například vyšší mzdy, delší dovolenou nebo lepší benefity.
- Ujednání v kolektivní smlouvě, která by zaměstnancům ukládala nové povinnosti nebo jim zkracovala práva daná zákoníkem práce, jsou neplatná a nepřihlíží se k nim.
- Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatelé (nebo jejich organizace) a odborové organizace.
- Rozlišují se dva typy kolektivních smluv: podniková (uzavřená přímo u zaměstnavatele) a vyššího stupně (uzavřená mezi organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi).
Na co si dát pozor
- Kolektivní smlouva nemůže zhoršit postavení zaměstnance oproti zákoníku práce.
- Pro uzavření kolektivní smlouvy je nezbytná účast odborové organizace.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
… na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dní (srov. § 23 cit. zák.). V návaznosti na tuto úpravu zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007, v ustanoveních § 192 až 194 stanoví, že po dobu prvních 14 (21) kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo …
Podle ustanovení § 23 odst. 1 zák. práce v kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.
Podle druhé věty § 23 odst. 1 zákoníku práce se nepřihlíží k ustanovením kolektivní smlouvy, která ukládají zaměstnancům povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem.
Právní otázky
Související
§ 8 Postup při uzavírání kolektivních smluv (Zákon o kolektivním vyjednávání)§ 7 (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 7 (Zákon o kolektivním vyjednávání)§ 13 Řízení před rozhodcem (Zákon o kolektivním vyjednávání)§ 7 (Zákon, kterým se mění zákon č. 2/1991 Sb)