3 As 4/2010 — Nejvyšší správní soud

13 A 60/2019- 26 - text 10 13 A 60/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce: S. O. A. státní příslušnost Nigerijská federativní republika t. č. v Zařízení pro zajištění cizinců Balková sídlem Balková 1, 331 65 Tis u Blatna zastoupen Mgr. Markem Čechovským, advokátem sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2019 č. j. KRPA-294717-15/ČJ-2019-000022-ZSV takto: I. Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 18. 8. 2019 č. j. KRPA-294717-15/ČJ-2019-000022-ZSV se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo podle § 124 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále též „zákon o pobytu cizinců“), rozhodnuto o zajištění za účelem správního vyhoštění; doba zajištění byla stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. 2. V žalobě žalobce namítal, že rozhodnutí o zajištění je nedůvodné a nadbytečné, nerespektuje požadavky na proporcionalitu obdobných druhů rozhodnutí. Žalobce shrnul závěry soudní i správní praxe týkající se institutu zajištění – zajištění je mimořádným institutem, který umožňuje zásah do ústavně zaručeného práva na osobní svobodu osoby, je proto nutné vždy zkoumat, zda je takový postup nezbytný. Správní orgán zkoumal možnost uložení mírnějších opatření nedostatečně. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2010 č. j. 9 As 5/2010-74 a na nálezy Ústavního soudu týkající se principu proporcionality (sp. zn. Pl. ÚS 28/98 a Pl. ÚS 5/01). Žalobce namítal, že i v řízení o zajištění cizince je nutné, aby správní orgány zkoumaly, zda je výkon správního vyhoštění alespoň potencionálně možný, zda např. realizaci správního vyhoštění nebrání objektivní skutečnosti – v tomto případě skutečnost, že žalobce byl v trestní věci odsouzen nepravomocně, ač v celém napadeném rozhodnutí není o této skutečnosti zmínka. Žalobce napadl rozhodnutí také z důvodu nepřezkoumatelnosti, neboť došlo k nedostatečnému posouzení možnosti uložení zvláštního opatření za účelem vycestování podle ust. § 123b zákona o pobytu cizinců. Žalovaný řádně neodůvodnil, proč by se žalobce neměl dostavovat ke správnímu orgánu v době policií stanovené. Žalobce byl sice obžalován z trestného činu, ale odsouzení bylo stále nepravomocné, správní orgán by měl ctít zásadu presumpce neviny jako ústavně garantovanou zásadu (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práva svobod). Argumentace správního orgánu, že byla podložena skutečnost, že žalobce nectí zákony České republiky, právě tím, že byl pravomocně odsouzen, nemůže obstát, správní orgán nepředložil žádné jiné skutečnosti či tvrzení. Další fatální pochybení správního orgánu spatřil žalobce v tom, že se správní orgán nevypořádal s ust. § 123b odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, žalovaný dostatečně neindividualizoval své rozhodnutí. Poukazoval na to, že žalovaný uvedl, že složení finanční záruky není možné, neboť žalobce nemá dostatečnou hotovost. K tomu žalobce sice uvedl, že nedisponuje finanční hotovostí, to však podle jeho názoru neznamená, že by nedisponoval finančními prostředky jako takovými, pouze to značí, že nemá hotovost. Žalobci nebylo sděleno, jaká výše by měla být pro správní orgán dostačující, žalovaný zvláštní opatření odbyl s tím, že žalobce nemá hotovost. V řízení tedy byla porušena ustanovení o správním řízení. Žalobce zdůraznil, že správní orgán nešetřil oprávněné zájmy dotčené osoby, nedbal, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem případu, nezohlednil, že žalobce je držitelem pobytového oprávnění v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky byl pouze velmi krátkou dobu. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že byly splněny podmínky dle ust. § 124 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. První podmínka pro možnost zajištění osoby starší 15 let byla naplněna tím, že dne 18. 8. 2019 bylo se žalobcem zahájeno řízení ve věci správního vyhoštění dle ust. § 119 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pobytu cizinců. Žalobce byl dne 15. 8. 2019 zajištěn hlídkou Policie České republiky z důvodu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, dne 18. 8. 2019 byl Obvodním soudem pro Prahu 1 trestním příkazem sp. zn. 67 T 96/2019 uznán vinným, že prodal jinému neoprávněně omamnou látku, čímž spáchal přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ust. § 283 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), za který byl odsouzen podle ust. § 283 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na 1 rok, podle ust. § 81 odst. 1 a ust. § 82 odst. 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let; podle ust. § 283 odst. 1 a ust. § 67 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku za použití ust. § 314e odst. 2 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 15 000 Kč vyměřenému podle ust. § 68 odst. 1 a 2 trestního zákoníku v 30 denních sazbách po 500 Kč; dále byl podle ust. § 70 odst. 1 trestního zákoníku za použití ust. § 314e odst. 2 písm. f) trestního řádu odsouzen k trestu propadnutí věci, a to finanční částky 1 000 Kč uložené na účtu Městského státního zastupitelství. Žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že by protiprávní jednání žalobce pokračovalo i nadále v případě, že by nebyl při prodeji odhalen. Žalobce prokazatelně a vědomě porušil právní předpisy České republiky, v tomto jednání by podle názoru žalovaného pokračoval. Byla tak naplněna podmínka dle ust. § 124 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců., neboť je nebezpečí, že by žalobce mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V daném případě nepostačovalo uložení zvláštního opatření za účelem vycestování dle ust. § 123b zákona o pobytu cizinců. Žalovaný měl za to, že se neodchýlil z limitů diskreční pravomoci, jasně a konkrétně svůj výrok odůvodnil. Byl také přesvědčen, že výstižně shrnul podstatné skutečnosti skutkového stavu a uvedl důvody vydání napadeného rozhodnutí, jasně definoval, proč nepřistoupil k možnosti užití mírnějších opatření. Pokud správní orgán shledá důvodnou obavu, že se cizinec bude vyhýbat případnému výkonu správního vyhoštění, přistoupí k jeho zajištění, aniž by nejprve užil zvláštní opatření dle ust. § 123b zákona o pobytu cizinců. Na základě dosavadního chování žalobce dospěl žalovaný k závěru, že existuje důvodná obava, že výkon správního vyhoštění by byl zmařen. K námitce, že žalobce byl odsouzen nepravomocně, žalovaný uvedl, že si byl vědom presumpce neviny, ale dle zákona o pobytu cizinců bylo nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Žalovaný je pak povinen předcházet trestné činnosti a činnosti, která není v souladu s právními předpisy. Podle žalovaného z jednání žalobce bylo zřejmé, že existuje nebezpečí, že žalobce opakovaně a závažným způsobem naruší veřejný pořádek, neboť jeho předešlé jednání demonstruje, co si myslí o právním pořádku České republiky. Žalovaný vycházel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2011 č. j. 3 As 4/2010-151. Zajištění tak je zcela vhodné a přiměřené opatření. 4. Na jednání konaném před zdejším soudem dne 2. 10. 2019 účastníci setrvali na svých právních názorech a procesních stanoviscích. 5. Správní spis pak obsahuje následující pro danou věc podstatné dokumenty: úřední záznam Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 18. 8. 2019 č. j. KRPA-294717-1/ČJ-2019-000022, úřední záznam Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 18. 8. 2019 č. j. KRPA-294717-2/ČJ-2019-000022 o zajištění cizince, trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 8. 2019 sp. zn. 67 T 96/2019, záznamy z cizineckého informačního systému vztahující se k osobě žalobce a z dalších databází dostupných Policii České republiky, úřední záznam Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha 1, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, 5. oddělení obecné kriminality ze dne 15. 8. 2019 č. j. KRPA-292751-21/TČ-2019-001175, úřední záznam Policie České republik