5 Afs 35/2009 — Nejvyšší správní soud

10 Ad 1/2019- 47 - text 9 10Ad 1/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: EDHESSA s r.o., IČO: 278 63 816 sídlem Biskoupky 33, 664 91 Biskoupky zastoupena advokátkou JUDr. Kateřinou Tomkovou sídlem Biskoupky 33, 664 91 Biskoupky proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 3. 10. 2018, agendové číslo RO/2765/18/Vj, sp. zn. S-KV-VZP-18-02580391-A9CA takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobou podanou městskému soudu se žalobkyně domáhá přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí, jímž rozhodčí orgán žalované zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí žalované, Regionální pobočky Praha, pobočky pro Hlavní město Prahu a Středočeský kraj č. j. VZP-18-03180271-A9HC ze dne 30. 8. 2018. Tímto rozhodnutím byly zamítnuty žalobkyniny námitky a potvrzen výkaz nedoplatků č. 1941809425 ze dne 21. 8. 2018, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit dle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění do 30. 11. 2011, (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), penále ve výši 224 960 Kč. Jednalo se o penále z dosud neuhrazeného nedoplatku pojistného ve výši 136 712 Kč, předepsaného výkazem nedoplatků č. 1940900353 ze dne 7. 1. 2009 na základě vyúčtování plateb pojistného za předchozí období od 1. 5. 2008 do 21. 11. 2008. Penále bylo vyměřeno za období od 20. 7. 2009 do 23. 7. 2018. 2. Tento výkaz nedoplatků byl vydán poté, co bylo k předchozím žalobkyniným námitkám provedeno ke dni 20. 7. 2019 promlčení dlužného pojistného ve výši 116 582 Kč a penále ve výši 25 831 Kč, předepsaných výkazem nedoplatků č. 1940915944 ze dne 26. 8. 2009 za předchozí období od 22. 11. 2008 do 19. 7. 2009. II. Napadené rozhodnutí 3. Rozhodčí orgán v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobkyně shodně jako v dřívějším průběhu řízení namítá promlčení předmětného penále, tuto námitku však neshledal důvodnou. Pětiletá promlčecí lhůta u dlužného pojistného, a tedy ani u penále z něj, dosud neuplynula, jelikož žalovaná činila kvalifikované úkony k přerušení běhu promlčecí lhůty: vyúčtování plateb pojistného za období od 22. 11. 2008 do 18. 5. 2009 ze dne 5. 6. 2009 (doručeno žalobkyni 24. 9. 2009), výzvu k plnění povinností plátců veřejného zdravotního pojištění ze dne 27. 11. 2013 s přiloženým vyúčtováním plateb pojistného za období od 20. 7. 2009 do 20. 11. 2013 (doručena žalobkyni 9. 12. 2013) a výzvu k plnění povinností plátců veřejného zdravotního pojištění ze dne 11. 7. 2018 s přiloženým vyúčtováním plateb pojistného za období od 20. 7. 2009 do 8. 7. 2018 (doručena žalobkyni 11. 7. 2018). Výkaz nedoplatků ze dne 7. 1. 2009, jenž zahrnoval dlužné pojistné ve výši 159 609 Kč a dlužné penále ve výši 7 398 Kč, byl doručen žalobkyni 2. 2. 2009 a tímto dnem se stal vykonatelným. Ke dni 19. 2. 2009 byla z předepsané částky uhrazena toliko část pojistného ve výši 22 897 Kč. Dne 23. 4. 2009 podala žalovaná návrh na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, který byl následně veden u Městského soudu v Brně pod č. j. 110E 434/2009 do pravomocného zastavení řízení 6. 5. 2011. Dne 3. 8. 2011 podala žalovaná exekuční návrh adresovaný Exekutorskému úřadu Kladno, soudní exekutorce JUDr. Janě Škofové, a exekuční řízení zde pod sp. zn. 088 EX 4194/11 nadále probíhá. Po dobu trvání exekuce přitom promlčecí lhůta neběží. Rozhodčí orgán proto odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. III. Žaloba 4. Žalobkyně v žalobě namítla, že právo na vyměření penále z dlužného pojistného za období od 1. 5. 2008 do 21. 11. 2008 je již prekludováno, neboť žalovaná neučinila žádné právní jednání, jež by založilo stavění prekluzivní lhůty. Žalobkyně uvedla, že žalovaná podala na základě vykonatelného výkazu nedoplatků ze dne 7. 1. 2009 návrh na nařízení exekuce pro dlužné pojistné ve výši 159 609 Kč a pro dlužné penále ve výši 7 398 Kč. Dále citovala z napadeného rozhodnutí větu, podle níž „ke dni 19.02.2009 bylo z předepsané částky uhrazeno 22.897,- Kč a penále ve výši 7.398,- Kč,“ k níž dodala, že žádné další nároky z penále mimo penále uhrazeného ještě před exekučním řízením žalovaná v prekluzivní pětileté lhůtě neuplatnila. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1701/07 ze dne 28. 1. 2010, podle nějž může žalovaná poukázanou platbu použít v jiném než zákonem stanoveném pořadí v rozporu s plátcem určeným pořadím pouze tehdy, pokud to plátci neprodleně oznámí, proto nelze než uzavřít, že ještě před nařízením exekuce bylo předmětné penále zcela uhrazeno. S poukazem na judikaturu Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu týkající se pravomoci k řízení ve věcech pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a běhu promlčecí lhůty po dobu řízení před soudem dle § 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pak žalobkyně dovodila, že podáním návrhu na nařízení exekuce ve vztahu k vyměřenému penále žalobkyně nenaplnila hypotézu stavění lhůty po dobu řízení před soudem. Žalobkyně vznesla námitku promlčení veškerého dlužného pojistného a penále již 12. 7. 2018, jak uznává i sama žalovaná. K povaze promlčení žalobkyně citovala stanovisko veřejného ochránce práv z 20. 11. 2014, sp. zn. 6945/2013/VOP/ZK, podle nějž dojde-li k promlčení práva zdravotní pojišťovny vymáhat dlužné pojistné (§ 16 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), nelze z této částky vyměřit a vymáhat penále. Pojem „promlčení“ užívaný v tomto zákoně je třeba vykládat v souladu s konstantní judikaturou správních soudů jako prekluzi (zánik) práva, ke které zdravotní pojišťovny musejí přihlížet z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda plátce pojistného uplatnil námitku promlčení či nikoli. 5. Žalobkyně shrnula, že u výkazu nedoplatků č. j. 1940900353 ze dne 7. 1. 2009, vykonatelného dne 2. 2. 2009, běžela promlčecí lhůta ode dne 2. 2. 2009 do podání exekuční žaloby dne 15. 8. 2011, kdy z ní marně uplynulo 29 měsíců a 13 dní, to se však již nevztahuje k předmětnému penále. Napadeným výkazem nedoplatků je stanoveno dlužné penále dle vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění ke dni 23. 7. 2018. Tímto vyúčtováním je vyúčtováno toliko doposud nevyměřené penále z neuhrazeného zdravotního pojištění od 1. 5. 2008 do 21. 11. 2008. Právo žalované předepsat a vymáhat toto penále již tedy bylo prekludováno. 6. Vzhledem k uvedenému žalobkyně navrhla, aby městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zdůraznila, že režim pohledávek dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění a penále z něj, jakožto veřejnoprávních pohledávek, se řídí speciálním zákonem č. 592/1992 Sb., upravujícím problematiku veřejného zdravotního pojištění, nikoli občanským zákoníkem. Žalobkyně byla o svých povinnostech ve věci odvodu pojistného na veřejném zdravotním pojištění žalovanou podrobně informována, do předchozích výkazů nedoplatků z roku 2009 nevyužila možnosti podání opravného prostředku a námitky. Pokud jde o stěžejní námitku promlčení vyměřeného penále, tou se správní orgány zabývaly již v průběhu správního řízení, a žalovaná plně setrvala na právním názoru vyjádřeném v napadeném rozhodnutí, odkazujíc k jednotlivým žalobním bodům na příslušné pasáže svého rozhodnutí. K žalobkynině argumentaci ohledně výše penále a jeho údajného uhrazení ještě před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí žalovaná uvedla, že výkazem nedoplatků ze 7. 1. 2009 bylo předepsáno dlužné pojistné ve výši 159 609 Kč a penále ve výši 7 398 Kč. Pouze dlužné pojistné bylo částečně uhrazeno platbou ve výši 22 897 Kč. Celé tehdejší penále ve výši 7 398 Kč není uhrazeno dosud. Žalobkynin výklad je mylný, nehledě na to, že existence tohoto nedoplatku je jí z průběhu správního řízení dobře známa. Vymáhaná pohledávka ve výši 144 110 Kč je tedy správná, jde o neuhrazené dlužné pojistné ve výši 136 712 Kč a penále ve výši 7 398 Kč. Doměřená částka 224 960 Kč pak představuje dlužné penále z uvedeného nedoplatku na pojistném za celé období od 20. 7. 2009 do 23. 7. 2018. Žalovaná proto navrhla, aby městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci městským soudem 8. Městský soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal na základě podané žaloby napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 9. Městský soud rozhodl podle § 51