4 Aps 4/2011 — Nejvyšší správní soud

18 A 15/2020- 58 - text 10 18 A 15/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Lachmanna ve věci žalobce: Green Village Development s.r.o. sídlem Jungmannovo náměstí 765/5, Praha 1 zastoupený advokátkou Mgr. Alenou Řenďovskou sídlem Revoluční 763/15, Praha 1 proti žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8 za účasti: Vilesol s.r.o. sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Ladislavem Peterkou sídlem Truhlářská 1104/13, Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nezapsání poznámky spornosti k zápisu vlastnického práva k nemovitým věcem – pozemkům parc. č. 780, trvalý travní porost, parc. č. 792/1, zahrada, parc. č. 792/63, ostatní plocha – jiná plocha, parc. č. 781/1, zahrada, to vše zapsáno na LV č. 8240 pro k. ú. Troja, obec Praha, provedeného v řízení vedeném pod sp. zn. V-85252/2019-101 dne 27. 1. 2020 ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, a vrácením žádosti žalobce o zápis poznámky spornosti podáním žalovaného ze dne 17. 3. 2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 28. 1. 2020 žádost o zápis poznámky spornosti zápisu ve smyslu § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a § 24 věta druhá zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a to konkrétně zápisu vlastnického práva k nemovitým věcem – pozemkům parc. č. 780, trvalý travní porost, parc. č. 792/1, zahrada, parc. č. 792/63, ostatní plocha – jiná plocha, parc. č. 781/1, zahrada, to vše zapsáno na LV č. 8240 pro k. ú. Troja, obec Praha (dále jen „předmětné pozemky“), ve stavu evidence ke dni podání žádosti, provedeného v řízení vedeném pod sp. zn. V-85252/2019-101 dne 27. 1. 2020 ve prospěch osoby zúčastněné na řízení na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2019 mezi původním vlastníkem předmětných pozemků paní H. K. (dále též „původní vlastník“) jako prodávající a osobou zúčastněnou na řízení jako kupující. 2. Jako důvod pro zapsání poznámky spornosti žalobce ve své žádosti uvedl, že zápisem, který byl proveden ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, bylo dotčeno jeho budoucí vlastnické právo, konkrétně právo na nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům, plynoucí ze Smlouvy o budoucí kupní smlouvě, kterou žalobce uzavřel dne 15. 8. 2017 s paní H. K., podle níž byla paní H. K. zavázána uzavřít kupní smlouvu a převést vlastnické právo k předmětným pozemkům na žalobce. H. K., která v důsledku provedení výše uvedeného zápisu není již zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, nemůže svůj závazek za tohoto stavu splnit. Žalobce doplnil, že toto své právo již uplatnil u soudu žalobou podanou dne 30. 7. 2019. 3. Žalovaný poznámku spornosti k zápisu vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení nezapsal s odůvodněním, že poznámka spornosti poskytuje ochranu těm, kteří mají v katastru zapsáno své právo například vlastnické, zástavní, a podobné, a pozbydou jej bez právního důvodu, což ovšem není případ žalobce. Jím předložené listiny proto nemohly být způsobilým podkladem pro zápis poznámky, a proto je podáním ze dne 17. 3. 2020 podle § 26 ve spojení § 21 odst. 2 katastrálního zákona žalobci vrátil. II. Žaloba 4. Žalobce ve své žalobě namítal, že výše uvedené závěry žalovaného jsou chybné. Jak § 986 občanského zákoníku, tak na něj navazující § 24 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona pro zápis poznámky spornosti stanoví toliko podmínku tvrzení žadatele, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného. Žalobce přitom již v žádosti uvedl relevantní tvrzení o tom, že je ve svém právu dotčen zápisem do veřejného seznamu, kterým je zápis vlastnického práva provedený do katastru nemovitostí ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, a právem žalobce, v němž je tímto zápisem dotčen, je žalobcovo budoucí vlastnické právo, konkrétně právo na nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem, jichž se zápis týká. Skutečnost, že je zápis poznámky oprávněný i v případě práv budoucích, jakým je právě právo žalobce na nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům, pak podle žalobce dosvědčuje např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 10/16. Žalobce dále již v žádosti tvrdil, že zápis byl proveden bez právního důvodu, neboť právní jednání, na jehož základě byl povolen vklad v řízení V-85252/2019-101 (tedy kupní smlouva ze dne 28. 6. 2019) je právním jednáním absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu § 588 občanského zákoníku. V tomto směru také žalobce dne 30. 3. 2020 podal příslušnou žalobu podle § 986 odst. 1 in fine občanského zákoníku, což žalovanému doložil. Zápis byl pak proveden ve prospěch jiného subjektu odlišného od žalobce – osoby zúčastněné na řízení. 5. Z uvedeného je patrné, že žalobce splnil všechny podmínky vyžadované zákonem pro zápis poznámky spornosti, tedy tvrdil, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného. Jakkoliv tak žalobce doložil žalovanému splnění veškerých podmínek pro zápis poznámky spornosti v jeho prospěch, resp. v žádosti o zápis tvrdil vše, k čemu byl povinen a následně v zákonné lhůtě doložil podanou žalobu, žalovaný poznámku spornosti nezapsal a podání žalobci vrátil, čímž se vůči žalobci dopustil nezákonného zásahu, jak dovodil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 4 Aps 4/2011. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě poukázal na doktrinální závěry, podle níž je smyslem zápisu poznámky spornosti podle § 986 občanského zákoníku, potažmo § 24 věta druhá katastrálního zákona ochrana skutečného vlastníka, resp. skutečných oprávněných. Předmětné ustanovení tak nedopadá na osobu, která byla provedeným zápisem dotčena v jakémkoli svém právu, ale výlučně o osobu, která byla dotčena v právu zapsaném ve veřejném seznamu. Proto ani tvrzení, že tato osoba byla ve svém právu dotčena provedeným zápisem, nemůže být zcela libovolné, ale musí se opírat o objektivní skutečnost, že tato osoba buďto ve veřejném seznamu zapsána byla, a v důsledku popíraného zápisu být zapsána přestala (tj. právo jí náležející bylo vymazáno zcela nebo zapsáno ve prospěch jiné osoby), nebo došlo k omezení jejího vlastnického práva zápisem věcného práva k věci cizí [Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 2013, s. 55-56 a Vrzalová, L.: Poznámky spornosti. Rekodifikace a praxe č. 10/2014, s. 10 a násl.]. 7. Vdané věci je nepochybné, že žalobce není osobou, která by v důsledku zápisu vlastnického práva k předmětným pozemkům ve prospěch osoby zúčastněné na řízení přestala být zapsána jako vlastník či jiný oprávněný, nebo jejíž věcné právo by bylo provedeným zápisem omezeno. Žalobce totiž nikdy jako vlastník označených pozemků v katastru nemovitostí zapsán nebyl a ani žádné jiné věcné právo mu k těmto pozemkům nikdy nesvědčilo. Nemůže být tedy ani považován za osobu dotčenou provedeným zápisem ve smyslu ustanovení § 986 odst. 1 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 věty druhé katastrálního zákona. Katastrální úřad postupoval v souladu s ustanovením § 26 ve spojení s § 21 odst. 2 katastrálního zákona, když předložené listiny pro nezpůsobilost k provedení požadované poznámky spornosti zápisu žalobci vrátil. 8. Žalovaný dále zdůraznil, že pro věcná práva platí princip uzavřeného výčtu (numerus clausus), přičemž součástí uzavřeného výčtu věcných práv, obsažených v občanském zákoníku, není žádné „budoucí vlastnické právo“, které se žalobce snaží účelově konstruovat. Takové věcné právo neexistuje. Podstatou smlouvy o smlouvě budoucí je pouze závazek smluvních stran uzavřít v budoucnu hlavní smlouvu; žádné věcné právo však smlouva o smlouvě budoucí nikomu nezakládá. Smluvní převod vlastnictví k nemovitým věcem zapsaným ve veřejném seznamu je nadto ve smyslu ustanovení § 1105 občanského zákoníku dvoufázový. Rozlišuje se právní důvod a právní způsob nabytí vlastnického práva. Kupní smlouva směřující k převodu vlastnického práva je právním důvodem jeho převodu, právním způsobem nabytí vlastnického práva je až vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. K tomu ještě žalovaný doplnil, že Ústavní soud se v žalobcem odkazovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/16, žádnými „budoucími právy“ vůbec nezabýval. Zabýval se situací zcela odlišnou od té, ve které se nachází žalobce. Postavení žalobce není srovnatelné s postavením osoby, o jejímž vlastnictví rozhodl pozemkový úřad – žalobce žádný nabývací titul nemá. Není ani srovnatelné s postavením osoby, která je dosud evi