7 As 5/2008 — Nejvyšší správní soud

6 A 15/2017- 35 - text 14 6 A 15/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyní Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: Sec‐Communication, a.s. IČO: 24309443 se sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad se sídlem Praha 5, Na Popelce 2/16 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 13.12.2016 č.j. 211/2016‐NBÚ/07‐OP takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ředitel Národního bezpečnostního úřadu zamítl rozklad žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „Úřad“) ze dne 12.9.2016 č.j. 4653/2016‐NBÚ/21, jímž Úřad dle § 121 odst. 3 a § 101 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 412/2005 Sb.“ nebo jen „zákon“) zrušil platnost žalobci dříve vydaného osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné č. 001935, neboť přestal splňovat podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb. (dále jen „rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení“). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ředitel Úřadu konstatoval, že žalobci bylo dne 14. 11. 2013 vydáno osvědčení podnikatele č. 001935 pro stupeň utajení Důvěrné s formou přístupu podnikatele k utajované informaci dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., s dobou platnosti do 13. 11. 2022 (dále jen „osvědčení“). Po dobu platnosti osvědčení je Úřad oprávněn zjišťovat, zda podnikatel i nadále splňuje podmínky pro vydání, resp. držení osvědčení. Při tomto prověřování dle § 110 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., Úřad zjistil skutečnosti, které nasvědčovaly tomu, že žalobce přestal splňovat podmínku pro vydání osvědčení dle § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb. Dopisem ze dne 3. 11. 2015 oznámil žalobci, že zahajuje řízení o zrušení platnosti osvědčení dle § 101 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. Po provedeném řízení Úřad u žalobce konstatoval bezpečnostní riziko dle § 18 odst. 3 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., vzhledem k němuž žalobce nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti dle § 16 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Následně Úřad vydal rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení, v němž uvedl, že u žalobce na základě utajovaných zpráv příslušné zpravodajské služby evidovaných v bezpečnostním svazku vedeném k jeho osobě pod č.j. D435/2015‐NBÚ/21 a č.j. D134/2016‐NBÚ/21, shledal bezpečnostní riziko dle § 18 odst. 3 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., konkrétně vztah Ing. J. Š. – statutárního ředitele, předsedy správní rady a jediného akcionáře žalobce (tedy osoby, která má na základě pracovněprávního, členského nebo jiného smluvního vztahu vliv na jednání žalobce) k osobě, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky. Co se týče vlastního vyhodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení, Úřad odkázal na dokument „Vyhodnocení bezpečnostního řízení“ č.j. D269/2016-NBÚ/21, který je založen pod pořadovým číslem 9 v utajované části bezpečnostního svazku. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené písemnosti (míněno zprávy příslušné zpravodajské služby a Vyhodnocení bezpečnostního řízení) jsou označeny stupněm utajení Důvěrné, Úřad v rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení nemohl v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., uvést bližší důvody, které jej k jeho rozhodnutí vedly. 3. V rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení žalobce namítl, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože není řádně odůvodněno. Úřad žalobci nesdělil, kdo je sobou, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky a žalobce se může pouze domnívat, že touto osobou je I. R., k němuž však statutární ředitel žalobce nemá žádný vztah. Nezná jeho obchodní aktivity, neřešil s ním žádné obchodní případy a neuzavíral žádné smlouvy ani nedomlouval a nevyužíval jakékoliv služby. Jejich vztah byl toliko společenský. Statutární ředitel žalobce též nebyl srozuměn s činností jmenované osoby proti zájmům České republiky a nebyl si této činnosti vědom. Již dlouhou dobu v žádném styku s I. R. není. Žalobce dále poukázal na to, že Ing. J. Š.není jeho odpovědnou osobou ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., ani se neseznamuje s utajovanými informacemi. Žalobce má dostatečně zajištěno bezpečné nakládání s utajovanými informacemi bez ohledu na osobu statutárního ředitele. Úřadem tvrzené skutečnosti tak dle názoru žalobce nepředstavují bezpečnostní riziko a neodůvodňují zrušení osvědčení. 4. Ředitel Úřadu v rámci posouzení rozkladových námitek žalobce předně poukázal na to, že podle § 18 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož je zjištěno bezpečnostní riziko. Za bezpečnostní riziko dle § 18 odst. 3 písm. h) téhož zákona lze považovat vztah osoby, která má na základě pracovněprávního, členského nebo jiného smluvního vztahu vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmům České republiky. Co se týče prvního znaku shledaného bezpečnostního rizika, tj., pracovněprávního, členského nebo jiného smluvního vztahu Ing. J. Š. k žalobci, je zřejmé, že jmenovaný je jediným akcionářem, statutárním ředitelem a zároveň předsedou správní rady žalobce. K druhému znaku bezpečnostního rizika, tj. ke vztahu Ing. J. Š. k osobě, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky nelze dle ředitele Úřadu v rozhodnutí s ohledem na omezení uvedená v § 122 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., uvést konkrétní skutečnosti, jelikož se podávají z utajovaných písemností, které byly Úřadu poskytnuty příslušnou zpravodajskou službou pod stupněm utajení Důvěrné. Lze toliko odkázat na výsledek šetření příslušné zpravodajské služby k Ing. J. Š., jehož kopie je založena v příloze k úřednímu záznamu č.j. D435/2015-NBÚ/21 pod pořadovým č. 5 v utajované části bezpečnostního svazku. V této písemnosti jsou podrobně popsána zjištění týkající se Ing. J. Š. a jeho styků s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmům České republiky na zajištění vnitřního pořádku a na ochraně ekonomiky [§ 2 písm. b) zákona]. Další doplňující informace jsou uvedeny v písemnosti, jejíž kopie je založena v příloze k úřednímu záznamu č.j. D134/2016-NBÚ/21 pod pořadovým č. 6 v utajované části bezpečnostního svazku. Vzhledem k § 122 odst. 3 zákona není možné specifikovat, kdo je osobou, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, ani blíže popsat povahu styků mezi touto osobou a ing. J. Š. Lze však uvést, že se jedná o podrobné, ucelené a přesvědčivé informace o nadstandardních stycích Ing. J. Š. s touto osobou. Tyto kontakty nelze považovat za excesivní, ani je není možno označit jako nahodilé, výjimečné, neplánované, nesoustavné či sporadické a toliko společenského rázu; jedná se o dlouhodobé a opakované kontakty Ing. J. Š. s touto osobou. Vzájemná vazba obou osob je podrobně popsána ve výše uvedených utajovaných písemnostech. Ředitel Úřadu konstatoval, že ze shromážděného písemného materiálu lze učinit jednoznačný závěr, že Ing. J. Š. byl znám účel a podstata těchto styků, a to včetně aktivit na ně navazujících. Nelze odhlédnout od povahy, účelu, rozsahu a zaměření těchto styků, přičemž jejich význam a závažnost bezpochyby přetrvává. Z pohledu zákona č. 412/2005 Sb., se jedná o styky velmi nestandardní a nepochybně zakládající existenci bezpečnostního rizika ve smyslu § 18 odst. 3 písm. h) zákona. V tomto směru považoval ředitel Úřadu za vhodné upozornit na to, že existence bezpečnostního rizika není založena na subjektivní kategorii vědomosti, a žádnou roli tudíž nehraje to, zda byl Ing. J. Š. o závadových aktivitách této osoby informován či nikoliv. Naopak pro shledání bezpečnostního rizika zcela postačuje objektivní skutečnost: styk s osobou, jejíž činnost je namířena proti zájmům České republiky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 83/2009 60 ze dne 25. 2. 2010). Ovšem, jak již bylo uvedeno výše, ze spisového materiálu vyplývá, že se jednalo o zcela vědomý kontakt s takovouto osobou, přičemž jmenovanému byla známa povaha a účel těchto styků. 5. Co se týče tvrzení žalobce o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení, ředitel Úřadu vyzdvihl, že bezpečnostní riziko bylo u žalobce shledáno na základě utajovaných informací, které byly Úřadu poskytnuty příslušnou zpravodajskou službou. Zpravodajská služba označila předmětné písemnosti tím stupněm utajení, který v případě jejího vyzrazení nebo zneužití odpovídá závažnosti možného způsobení újmy zájmu České republiky anebo nevýhodnosti pro zájem České republiky ve smy