2 As 174/2017 — Nejvyšší správní soud

9 A 167/2017- 26 - text 5 č. j. 9A 167/2017 U S N E S E N Í Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: V. P., narozený XXX, st. přísl. Ukrajina bytem N. K. P. zastoupený advokátem Mgr. Markem Nespalou sídlem Vyšehradská 21, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, P.O. BOX 21, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 22. 8. 2017, č. j. MV-74890-3/SO-2017, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3000 Kč zaplacený z podané žaloby. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce JUDr. Marka Nespaly, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a podaná žaloba 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 22. 8. 2017 označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru všeobecné správy ze dne 30. 3. 2017, č. j. VS-2630/835.3/2-2016. 2. Prvostupňovým rozhodnutím ministerstva byla zamítnuta žádost žalobce o udělení státního občanství České republiky ze dne 11. 5. 2016 podaná podle § 17 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, v níž žalobce současně požádal o prominutí splnění podmínky nejméně pětiletého povoleného trvalého pobytu na území České republiky ke dni podání žádosti. Správní orgán 1. stupně podle § 13 odst. 2 zákona o státním občanství žádosti žalobce nevyhověl na základě stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky (dále jen „bezpečnostní sbor“), že žalobce ohrožuje bezpečnost státu. Z tohoto důvodu správní orgán již v souladu s ust. § 51 odst. 3 správního řádu neprováděl další dokazování za účelem ověření integrace žalobce do společnosti v České republice a splnění ostatních zákonných podmínek stanovených v § 14 zákona o státním občanství České republiky, nezbytných pro udělení státního občanství České republiky. 3. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce rozklad, v němž namítal porušení svých procesních práv seznámit se s podklady pro rozhodnutí, obsahující utajované informace bezpečnostních sborů. O rozkladu žalobce rozhodl žalovaný ministr napadeným rozhodnutím. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. Žalovaný ministr se v odůvodnění svého rozhodnutí na základě stanovisek a informací bezpečnostních sborů ztotožnil se závěrem správního orgánu 1. stupně, že žalobce představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku a v postupu správního orgánu 1. stupně neshledal vady řízení ve využití utajovaných informací a v neumožnění žalobci se s těmito podklady seznámit. Protože stanoviska bezpečnostních sborů podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky jsou nezbytným podkladem pro rozhodnutí ve všech řízeních o udělení státního občanství České republiky a v dané věci tato stanoviska přestavovala závažnou překážku pro kladné vyřízení žádosti dle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky, ministr vnitra neshledal nezákonnost rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o udělení státního občanství České republiky. III. Žaloba 5. Žalobce v podané žalobě namítal nesprávný postup správního orgánu 1. stupně a nevypořádání svých námitek uplatněných v odvolání. Vytýkal, že postupem správního orgánu 1. stupně i odvolacího správního orgánu bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto porušení žalobce spatřoval v tom, že mu nebylo umožněno se seznámit s podklady rozhodnutí, jimiž byly utajované informace zpravodajských služeb týkající se jeho osoby a neměl možnost předložit důkazy k jejich vyvrácení. Ačkoli správní orgány v napadených rozhodnutích uzavřely, že žalobce představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku, vytýkal, že není zřejmé, na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěly, když pouze formálně odkazují na stanoviska Policie ČR a zpravodajských služeb. Žalovaný ministr takový postup podle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu aproboval, přestože takový postup je v hrubém rozporu s právem žalobce, aby jeho žádost byla řádně po skutkové a právní stránce posouzena a aby bylo rozhodnuto na základě správně a úplně zjištěného skutkového stavu věci. Žalobce považoval napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně za nepřezkoumatelné a nezákonné, porušující jeho právo žalobce na řádnou a správnou správu a právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a lidských svobod. Žalobce má za to, že splňuje veškeré zákonné podklady pro udělení státního občanství České republiky. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zrušil. IV. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě považuje předmětnou žalobu za nedůvodnou, především proto, že napadeným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobce zkrácen na svých hmotných ani procesních právech, tudíž nejsou naplněny předpoklady ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Žalobu považuje také za nepřípustnou dle ust. § 68 písm. e) s.ř.s., neboť se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí, jehož přezkoumání je ve smyslu § 68 písm. e) s.ř.s. vyloučeno zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, který v ustanovení § 26 výslovně stanoví, že rozhodnutí o žádosti o udělení státního občanství České republiky dle ust. § 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky je vyloučeno z přezkoumání soudem. V daném případě právě na základě stanovisek bezpečnostního sboru vyšlo najevo, že žalobce ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty. Žalovaný poukázal na nález Ústavního soudu ČR pod sp. zn. Pl. ÚS 5/16 ze dne 11. 10. 2016, v němž Ústavní soud posuzoval ústavní konformitu ust. § 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky a dospěl k závěru, že uvedená právní úprava sleduje legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu a k dosažení tohoto cíle současně zvolila racionální a nikoliv svévolné prostředky, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí vylučuje toliko ty informace, pro které je žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, přičemž se alespoň obecně uvede to, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. 8. Z uvedených důvodů s odkazem na ust. § 70 písm. f) s.ř.s. žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu odmítl jako nepřípustnou, resp. ji zamítl pro nedůvodnost. V. Posouzení projednatelnosti žaloby 9. Městský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro to, aby napadené rozhodnutí mohlo být soudem věcně přezkoumáno, a zda je žaloba přípustná. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu není podle 68 písm. e) s. ř. s. přípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle s. ř. s. nebo zvláštního zákona. 10. Podle § 70 písm. f) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. 11. V dané věci je zvláštním zákonem zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, podle jehož ustanovení § 26 rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky podle § 22 odst. 3 je vyloučeno z přezkoumání soudem. 12. V této věci byla žádost žalobce o udělení státního občanství České republiky zamítnuta podle § 13 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., které stanoví, že státní občanství České republiky nelze udělit žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty. Tento důvod neudělení státního občanství správní orgány shledaly v důsledku postupu podle § 22 odst. 3 cit. zákona, podle něhož platí, že k žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou podal žadatel starší 15 let, si ministerstvo vyžádá stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky; tato stanoviska se nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. V případě, že v řízení vyjde na základě stanoviska Policie České republiky nebo zpravodajské služby, které obsahuje utajované informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty, v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. 13. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že ust. § 26 zákona o státním občanství České republiky vylučuje prostřednictvím odkazu na ust. § 22 odst. 3 cit. zákona z přezkumu roz