3 As 51/2003 — Nejvyšší správní soud

10 A 79/2020- 55 - text 12 10 A 79/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobce: M. T. – M. bytem X, zastoupený JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem Těšnov 1/1059, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2020, č. j. MZP/2020/550/221, sp. zn. ZN/MZP/2020/550/86 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2020, č. j. MZP/2020/550/221, sp. zn. ZN/MZP/2020/550/86 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342 Kč ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Jana Nemanského, advokáta. Odůvodnění I. Předmět sporu 1. Rozhodnutím České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ze dne 18. 12. 2019, č. j. ČIŽP/45/2019/12050 bylo rozhodnuto o zabavení neživého exempláře vlka (Canis lupus) – vypreparovaná kožešina s hlavou, podšitou černou látkou s filcem zelené barvy dle ustanovení § 34a zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (dále též „zákon o obchodování s ohroženými druhy“). 2. Žalovaný - Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím ze dne 29. 5. 2020, sp. zn. ZN/MZP/2020/550/86, č. j. MZP/2020/550/221, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ČIŽP. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul procesní vývoj věci a zjištěný skutkový stav. Shrnul rovněž relevantní právní úpravu – uvedl, že dle nařízení Rady (ES) č. 338/97, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, a dle § 24 odst. 1 zákona č. 100/2004 Sb., § 48 odst. 2, § 50 odst. 2, § 54 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá jednoznačně povinnost žalobce jako držitele dotyčného exempláře, který byl kontrolován hlídkou celního úřadu na území České republiky, prokázat na výzvu uvedeného orgánu jeho zákonný původ. 4. Poté žalovaný citoval ustanovení § 26 odst. 5 a 34 odst. 1 zákona o obchodování s ohroženými druhy. Uvedl, že žalobce nebyl s to na místě kontroly celnímu úřadu zákonný původ exempláře doložit, informaci o legálním odlovu pouze ústně uvedl do prohlášení s odkazem na záznam učiněný Obvodnou pol’ovnickou komorou v Humenném. Exemplář celní úřad zadržel. Obvodná pol’ovnická komora Humenné vydala ještě v den kontroly 11. 6. 2018 potvrzení o skutečnosti, že trofej vlka dravého, ulovená dne 1. 11. 2017 T. Ch., nepochází z trestné činnosti. 5. Celní úřad taktéž ještě v den kontroly dne 11. 6. 2018 exemplář předal inspekci. Ta z důvodu nevyjasnění pochybností ohledně původu exempláře zahájila v souladu s § 34 odst. 3 zákona o obchodování s ohroženými druhy řízení o zabavení exempláře. Pochybnosti o původu exempláře vyplývaly podle ČIŽP zejména ze skutečnosti, že údajně povolený odlov exempláře z volné přírody nebyl doložen žádným dokladem vydaným příslušným orgánem státní správy a podle žalovaného též ze skutečnosti, že předložené potvrzení, vydané Obvodnou pol’ovnickou komorou Humenné, neobsahovalo žádné údaje prokazující identitu exempláře. 6. V průběhu samotného správního řízení pak byly ČIŽP zaslány další 2 dokumenty, které dle žalobce měly prokázat původ exempláře, a to osobou, která nebyla účastníkem řízení ani nedoložila zmocnění k zastupování účastníka. Přesto ČIŽP v řízení z těchto podkladů vycházela, s čímž se žalovaný ztotožnil. Konstatoval, že pochyby ohledně identifikace vyplynuly z popisu vlka, uloveného dle předložených dokumentů dne 1. 11. 2017, a týkaly se zejména rozdílů v přítomnosti prašiviny a lysých plošek v srsti. Následná genetická analýza vzorků potvrdila podezření ČIŽP, že předložené dokumenty původ zadrženého exempláře ve smyslu § 24 zákona o obchodování s ohroženými druhy neprokazují, neboť náležejí k exempláři jinému. 7. Podle žalovaného původ exempláře spolehlivě osvědčuje pouze takový dokument, který se k tomuto exempláři prokazatelně vztahuje. V tomto ohledu nebyly předložené dokumenty relevantní, neboť zakládaly pochyby. Postup ČIŽP, kdy tuto skutečnost v řízení o zabavení ověřovala, byl správný. Přestože pravost dokumentů garantoval orgán státní správy, nehraje tato skutečnost vzhledem ke zjištění, že nepatřily k zadrženému exempláři, rozhodující roli. Důkazní břemeno ve věci jednoznačného prokázání původu, o němž by nemohly vzniknout pochybnosti, přitom leželo v prvé řadě na odvolateli, ten však byl procesně zcela pasivní. 8. Žalovaný dál shledal, že v řízení byla několikanásobně překročena správní lhůta pro vydání rozhodnutí, která činí 90 dní od zahájení řízení. Řízení bylo zahájeno 13. 7. 2018, rozhodnutí ve věci bylo vydáno až 18. 12. 2019. Žalovaný nicméně po podrobném seznámení se s obsahem spisového materiálu a jednotlivými úkony ČIŽP v řízení, neshledal pochybení ČIŽP ve smyslu nečinnosti. Kompletní genetickou analýzu se srovnáním vzorků bylo možné provést až po zajištění obou vzorků a jejich předání na katedru zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; k předání vzorku vlka uloveného dne 1. 11. 2017 ze Štátnej ochrany prírody SR přitom došlo až v době po zadání analýzy. Ze spisu je zřejmé, že ČIŽP vedla od listopadu 2018 e-mailovou komunikaci s dotyčnými subjekty za účelem bezodkladného zajištění analýzy. Proces předání vzorku ze Slovenska a samotnou dobu zpracování analýzy však nebylo v jejích možnostech ovlivnit. Je nutné také zohlednit časově náročnější doručování do zahraničí (komunikace s účastníkem řízení a ministerstvy SR). 9. K námitce na kvalitu zpracování analýzy, pravost a použitelnost vzorků a věrohodnost výsledků, žalovaný uvedl, že ČIŽP byla ve věci zpracování analýzy vzorku vlka uloveného dne 1. 11. 2017 (jehož odběr zajišťovala Štátna ochrana prírody SR) pro účely vedeného správního řízení instruována sdělením Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR ze dne 18. 10. 2018. Lze tedy vycházet ze skutečnosti, že vzorek byl pro daný účel použitelný, a tedy i jednoznačně identifikovatelný. Analýzu provedlo univerzitní pracoviště, které genetické analýzy vzorků vlků, ulovených v SR, ve spolupráci se Štátnou ochranou prírody SR, provádí oficiálně a dlouhodobě. Výsledek analýzy je zcela věrohodný, a garantuje porovnání předmětných jednoznačně identifikovatelných vzorků pomocí podrobné genetické analýzy popsanými metodami (viz výsledky analýzy ze dne 5. 10. 2019), uvedené vzorky zákonitě musely vyhovět příslušným požadavkům na zadané zpracování, např. pokud se týká jejich kvality. Důkaz jako podklad řízení nebyl odvolatelem nijak zpochybněn, ze strany odvolatele nebyl ani navržen důkaz jiný. 10. Žalovaný poté shrnul, že bylo zjištěno držení chráněného exempláře na území České republiky při jeho přepravě v rámci EU. Nebylo prokázáno obchodování s exemplářem nebo jiná související komerční činnost. Žalovaný souhlasil s odvolatelem, že za uvedené situace nebylo jeho povinností disponovat povolením nebo potvrzením pro účely dovozu, vývozu, zpětného vývozu nebo potvrzením o výjimce z obchodních činností dle zákona o obchodování s ohroženými druhy, nebo nařízení Rady (ES) č. 338/97. Žalobce měl nicméně v každém případě povinnost disponovat výjimkou dle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. k držení exempláře zvláště chráněného druhu. Kterýkoliv z těchto uvedených platných dokladů by sám o sobě plně postačoval ke splnění povinnosti prokázat původ exempláře. ČIŽP předložení konkrétních „dokladů CITES“ po odvolateli nevyžadovala. Žalovaný doplnil, že původ exempláře může být doložen i jakýmkoli jiným prokazatelným způsobem, např. listinou; v řešeném případě však odvolatelem předložené dokumenty původ zadrženého exempláře neprokázaly. Ten byl proto zabaven v souladu s předpisy na ochranu druhů v oblasti regulace obchodování s nimi. Podle žalovaného je podstatné, že původ exempláře nebyl prokázán, ten byl proto zabaven v souladu s předpisy na ochranu druhů v oblasti regulace obchodování s nimi. III. Žaloba 11. Žalobce jako první žalobní bod namítl nesprávné právní posouzení věci v otázce „garance pravosti“ dokumentů ústředním orgánem státní správy, v uvedeném případě Ministerstvem pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky. Žalobce je toho názoru, že jak žalovaný, tak ČIZP nesprávně aplikovali ustanovení § 24 zákona o obchodování s ohroženými druhy ve spojení s § 54 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 12. Uvedl, že disponoval dokumenty vydanými Obvodnou poľovníckou komorou v Humenném pod č. j. 75/2018, ze dne 11. 6. 2018 a dále dokumenty nazvanými „potvrdenie o love vlka PS Habura a „záznam o ulovení vlka dravého“. Předpokládal tak, že splnil povinnosti, které jsou na něho kladeny předmětnou právní úpravou, při