7 As 69/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 40/2019- 52 - text 19 15 A 40/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: P. K. zastoupeného advokátem JUDr. Radimem Charvátem, Ph.D., LL.M., se sídlem Lidická 51, 602 00 Brno proti žalovaný: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, 160 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 31. 1. 2019, č. j. PUV 2013-27330/D18089814/2018-ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 31. 1. 2019, č. j. PUV 2013-27330/D/18089814/ 2018/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo na základě žalobcem podaného rozkladu potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 15. 8. 2018, č. j. PUV 2013-27330/D002944/2013/ÚPV (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu (dále jen „s. ř.“) zastaveno řízení o přihlášce užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330 ze dne 23. 6. 2004 (dále též „přihláška užitného vzoru“) s názvem „Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu“, jejímž přihlašovatelem byl žalobce, a to se čtyřmi nároky na ochranu v následujícím znění: 1. Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu, obsahující mikroprocesor (A) sázkového terminálu a modul (B) napájení a datového zabezpečení, jenž zahrnuje blok (2) přepěťové ochrany propojený se zdrojem (1) napětí a záložním zdrojem (3) napětí a dále blok (4) přenosu dat propojený přes komunikační síť (5) s centrálou (6) sázkové společnosti, vyznačující se tím, že alespoň jedno uživatelské rozhraní (C), zahrnující datový displej (7) a zařízení (8) pro zadávání dat, je propojeno s mikroprocesorem (A) samoobslužného sázkového terminálu, přičemž uživatelské rozhraní (C) tvoří samostatnou část samoobslužného sázkového terminálu. 2. Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že uživatelské rozhraní (C) dále obsahuje čtečku, a/nebo zapisovač (9) elektronických karet, zařízení (10) pro příjem, a/nebo výdej hotovosti a zařízení (11) pro vystavení dokladu, které jsou připojeny k mikroprocesoru (A) sázkového terminálu. 3. Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že k mikroprocesoru (A) sázkového terminálu je dále připojen modul (D) periferních zařízení a modul (E) obsluhy, který obsahuje čtečku, a/nebo zapisovač (9) elektronických karet, datový displej (7), zařízení (8) pro zadávání dat, zařízení (13) pro tisk z datových sestav a zařízení pro vystavení dokladu (11). 4. Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že uživatelské rozhraní (C) tvoří počítač (G) s mikroprocesorem (F), který dále obsahuje datový displej (7) a zařízení (8) pro zadávání dat, přičemž je propojen s mikroprocesorem (A) sázkového terminálu. 2. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán I. stupně uvedl, že technické řešení, které je chráněno užitným vzorem č. 19397 na základě skončeného řízení o přihlášce užitného vzoru sp. zn. PUV 2008-20676, jehož přihlašovatelem byl žalobce, je totožné s technickým řešením obsaženým v předmětné přihlášce užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330. Předmět obou řízení byl shodný, stejně jako přihlašovatel. Vzhledem k tomu, že o totožné věci již bylo rozhodnuto v řízení o přihlášce užitného vzoru sp. zn. PUV 2008-20676, a to tak, že žalobci bylo přiznáno právo na ochranu užitným vzorem č. 19397, byla tím vytvořena překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) zakotvená v § 48 odst. 2 s. ř. Skutečnost, že přihláška užitného vzoru sp. zn. PUV 2008-20676 byla odbočena z národní přihlášky vynálezu sp. zn. PV 2003-1824 a přihláška užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330 byla odbočena z evropské patentové přihlášky č. 04738456.5 (EP 1817754), na tom nic neměnila, jelikož pro překážku rei iudicatae je podstatná totožnost předmětu řízení, kterým je shodné technické řešení a totožnost účastníka řízení, kterým byl v obou případech shodný přihlašovatel – žalobce. Na základě shora uvedeného bylo rozhodnuto, že přihláška užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330 je z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté zjevně právně nepřípustná, načež bylo rozhodnuto o zastavení řízení. 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě rozklad, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že rozklad zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaný zabýval námitkami žalobce uvedenými v rozkladu. V rámci jejich vypořádání předně uvedl, že správní orgán I. stupně respektoval právní názor rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2017, č. j. 8 A 182/2013-34, kterým byl vázán. Soud se v uvedeném rozsudku zabýval podmínkami, jejichž naplnění bylo nutné pro vytvoření překážky věci pravomocně rozhodnuté, a konstatoval, že vzhledem ke kumulativnímu splnění těchto podmínek dospěl žalovaný ke správnému závěru o zastavení řízení o předmětné přihlášce užitného vzoru, avšak namísto ustanovení § 66 odst. 1 písm. e) s. ř. měl správní orgán řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. b) s. ř. 4. Žalovaný ověřil, že evropskou patentovou přihláškou č. 04738456.5, z níž byla přihláška užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330 odbočena, vstoupilo do své regionální fáze řízení o mezinárodní patentové přihlášce PCT/CZ2004/000036 podané dne 23. 6. 2004 a dovolávající se práva přednosti z přihlášky vynálezu sp. zn. PV 2003-1824 o názvu „Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu.“ Právo přednosti vynálezu požívá také užitný vzor č. 19397 o názvu „Uspořádání systému samoobslužného sázkového terminálu.“ Žalovaný ve shodě se správním orgánem I. stupně konstatoval, že ze shodného práva přednosti uvedených relevantních dokumentů a předmětné přihlášky užitného vzoru vyplývá shodnost chráněného předmětu podle užitného vzoru č. 19397 s předmětem ochrany nárokovaného přihláškou užitného vzoru sp. zn. PUV 2013-27330. Stanovisko žalobce, že národní česká přihláška vynálezu a evropská patentová přihláška zakládají samostatná práva, a jde tedy o rozdílné právní tituly, nemělo na totožnost nárokovaného předmětu ochrany vliv. Totožnost předmětu ochrany byla zřejmá již z prostého porovnání prvního nezávislého nároku na ochranu předmětné přihlášky užitného vzoru s prvním nárokem na ochranu užitného vzoru č. 19397 (sp. zn. PUV 2008-20676), jejichž text je shodný. Ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 s. ř. se tudíž jednalo o shodné právo. 5. Žalovaný dále uvedl, že zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o užitných vzorech“) dvojí ochranu jednoho technického řešení sice explicitně nezapovídá, v kontextu některých ustanovení však ze zákona o užitných vzorech nemožnost dvojí ochrany téhož technického řešení formou užitného vzoru přímo a jednoznačně vyplývá [např. § 17 odst. 1 písm. b) zákona o užitných vzorech]. Ustanovení § 10 zákona o užitných vzorech uvádí, že přihláška užitného vzoru může být podána (podle vlastního uvážení přihlašovatele) po dobu až 10 let, pakliže pro stejné technické řešení požádal již dříve v České republice o udělení patentu, tj. po dobu nejdéle 10 let od podání přihlášky vynálezu. Na jednu stranu má tedy přihlašovatel k takzvanému odbočení poměrně dlouhé časové období, na druhou stranu ovšem ustanovení § 10 zákona stanoví podání jediné přihlášky užitného vzoru, nikoliv opakované odbočování, o které usiloval žalobce v dané věci. Skutečnost, že smyslem ustanovení § 10 zákona o užitných vzorech je pouze jedno odbočení z přihlášky vynálezu na přihlášku užitného vzoru, je konzistentní s účinky užitného vzoru ve smyslu § 12 zákona o užitných vzorech, který poskytuje majiteli chráněného technické řešení monopol. Již z podstaty účinků užitného vzoru může být na základě odbočení z přihlášky vynálezu zapsán do rejstříku pouze jeden užitný vzor, přihlášky dalších odbočených užitných vzorů s totožným právem přednosti potom již do rejstříku zapsat nelze. 6. Žalobce se v dané věci pokusil interpretovat ustanovení čl. 66 ve spojení s čl. 140, resp. čl. 139 Evropské patentové úmluvy [sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy) č. 86/2007 Sb. m. s. (dále jen „Evropská patentová úmluva“)] tak, že evropské patenty jsou v České republice údajně běžně chráněny i přes případně udělený národní patent. Tato jeho mylná interpretace je však v rozporu nejen se smyslem ochrany vynálezů a technických řešení formou patentu a užitného vzoru, ale i se samotnými zákonnými ustanoveními, na které žalobce poukazoval. Analogické