1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

3 A 46/2016- 199 - text 11 3A 46/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Ludmily Sandnerové a ve věci žalobce: M. Š., narozený dne X bytem X adresa pro doručování X proti žalované: Generální inspekce bezpečnostních sborů sídlem Skokanská 2311/3, 160 17 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 5. 1. 2016 č. j. GI-IF-19-24/2015, takto: I. V řízení se pokračuje. II. Rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 5. 1. 2016 č. j. GI-IF-19-24/2015 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Městskému soudu v Praze (dále též městský soud“) byla e-mailem ze dne 17. 3. 2016 v 23:59:01 hodin doručena blanketní nepodepsaná žaloba, která byla dne 18. 3. 2016 v 10:10 hodin osobně městskému soudu doručena jako podepsaná; žalobce se v ní domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále též „odvolací orgán“). Tímto rozhodnutím odvolací orgán potvrdil (ve výrocích 1. a 2.) rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále též „povinný subjekt“ či „žalovaný“) ze dne 24. 11. 2015 č. j. GI-IF-19-20/2015, a odvolání žalobce, tehdy žadatele, zamítl. 2. Rozhodnutím povinného subjektu byla žádost žadatele ze dne 21. 8. 2015 o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“) částečně odmítnuta tak, že povinný subjekt pod výrokem 1. žádost žadatele pod body 1) [žadatel požadoval „informace o profesní minulosti a kariéře pplk. Mgr. P. T., rady Generální inspekce bezpečnostních sborů, tj. o tom, kde všude, od kdy do kdy a na jakých služebních místech působil v rámci bezpečnostních sborů a od kdy je ve služebním poměru u GIBS“] a 2) [žadatel požadoval „informace o vyplacené výši platu a odměn pplk. Mgr. P. T., rady GIBS za rok 2015 (měsíčně i celkem), tj. od 1. 1. 2015 až do dne vyřízení této žádosti, s uvedením roku jeho narození a obce ve které má trvalý pobyt“] odmítl podle § 15 odst. 1 InfZ pro zneužití práva; pod výrokem 2. žádost pod bodem 11) [žadatel požadoval „informaci o tom, kolik bylo doposud podáno stížností na postup pracovníků GIBS (do dne vyřízení této žádosti) a kolik z nich bylo vyhodnoceno jako důvodných nebo částečně důvodných; v případech důvodných nebo částečně důvodných stížností žádám o poskytnutí kopií vyrozumění, která byla zaslána stěžovatelům o výsledku šetření takových stížností“] částečně odmítl podle § 15 odst. 1 Inf za použití § 8a a § 11 odst. 6 Inf, neboť požadované písemnosti obsahují informace, které se týkají osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a další osobní údaje, které povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravující jejich ochranu, tj. v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, informace k příslušníkům Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejich zařazení, povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, pokud by se tím ohrozila schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost; dále povinný subjekt uvedl, že informace požadované v bodech 3) až 10) a 12), poskytl, v bodu 11) částečně poskytl (dílem za úhradu), a to v rozhodnutích, které blíže specifikoval. 3. Městský soud usnesením ze dne 17. 5. 2016 č. j. 3 A 46/2016-33 žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), jelikož se zřetelem na konkrétní situaci neshledal za pravděpodobné, že by žalobce (M. Š.), který podal blanketní žalobu a disponuje toliko doručováním do poštovní přihrádky bez datové schránky, za toliko jediný den, který mu zbýval do uplynutí propadné dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, v takové jednodenní lhůtě podle § 37 odst. 5 s. ř. s. bude s to žalobu doplnit včas. Jednodenní lhůtu soud proto nepovažoval za přiměřenou odpovídající „časovému prostoru“ k doplnění žaloby. 4. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s městským soudem a z podnětu kasační stížnosti žalobce rozsudkem ze dne 20. 9. 2017 č. j. 6 As 158/2016-37 usnesení městského soudu zrušil. Závazným právním názorem uvedl, že městský soud měl „vyzvat jej (žalobce, pozn. soudu) k odstranění vad žaloby. … bude mít stěžovatel ještě den na to, aby žalobní body doplnil. Výzvě k jejich doplnění dle § 37 odst. 5 s. ř. s. proto nic nebránilo.“ 5. Dne 9. 10. 2019 bylo městskému soudu doručeno jedenáctistránkové podání žalobce nazvané „Doplnění důvodů žaloby“, o kterém je blíže uvedeno níže. 6. Jelikož Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 4. 2020 č. j. 6 As 218/2019-13 (jímž bylo rozhodováno ve věci žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků) dovodil pod bodem [20], že v dané věci žalobci lhůta k doplnění žalobních bodů pokračovala i poté, co městský soud rozhodl o žádosti žalobce o (ne)osvobození od soudních poplatků, městský soud jsa vázán tímto právním názorem usnesením ze dne 31. 8. 2020 č. j. 3 A 46/2016-149 vyzval žalobce, aby ve lhůtě „jednoho dne“ ode dne doručení tohoto usnesení písemně odstranil v usnesení konstatované nedostatky žaloby. Současně městský soud pod bodem 4. tohoto usnesení konstatoval, že si je vědom, že žalobce již učinil podání obsahující doplnění důvodů žaloby a soudu je doručil dne 9. 10. 2019. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno v sobotu dne 5. 9. 2020 v 8:46 hodin. 7. Dne 11. 9. 2020 bylo soudu doručeno jedenáctistránkové podání žalobce nazvané „Doplnění důvodů žaloby“, předané dne 7. 9. 2020 poštovní přepravě v blíže nedoloženou hodinu (datované dnem 5. 9. 2020), které se svým obsahem shoduje s podáním žalobce datovaným dnem 9. 10. 2016, shora zmiňovaným. 8. Dne 11. 9. 2020 městský soud usnesením č. j. 3 A 46/2016-151 řízení přerušil, jelikož se správní spis nacházel u Nejvyššího správního soudu ve věci projednání a rozhodnutí dvou věcí (sp. zn. 3 As 76/2020 a sp. zn. 10 As 153/2020) obsahově totožného charakteru, jako je předmětná věc žalobce, a k nim byl správní spis ve věci žalobce připojen. Jelikož důvody přerušení řízení již odpadly, rozhodl městský soud pod výrokem I. tohoto rozsudku o pokračování v řízení. 9. Námitky uplatněné ve dvou shora zmiňovaných podáních žalobce ze dnů 9. 10. 2019 a 5. 9. 2020, v nichž se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí povinného subjektu „(vyjma skutečně osobních údajů, pokud jde o bod 11/ žádosti)“, lze rozdělit do těchto žalobních bodů. 10. V prvním žalobním bodu žalobce namítá procesní pochybení odvolacího orgánu. Uvádí, že dne 21. 12. 2015 podal blanketní odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu, v něm žádal o 10 denní lhůtu k napsání odůvodnění odvolání. Odvolací orgán ve věci rozhodl bez stanovení lhůty a bez výzvy k doplnění odůvodnění, aniž by znal odvolací důvody žalobce. Uvedená vada mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, žalobce proto považuje postup žalované od počátku obmyslným se záměrem informace neposkytnout, či ztížit jejich získání. 11. V druhém žalobním bodu podle žalobce je odůvodnění napadeného rozhodnutí účelové a smyšlené. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu žalobce nepovažuje jméno a příjmení příslušníků bezpečnostních sborů a zaměstnanců žalovaného, údaje o jejich pracovním zařazení, funkci a zaměstnavateli, dosaženém vzdělání, profesní kariéře a platových poměrech, jako veřejně činných osob, za osobní údaje. V tomto rozsahu mu proto byla odepřena informace neoprávněně, požadované údaje ničím nezasahují do soukromé sféry úřední osoby. Veřejnost má právo požadovat zpřístupnění požadovaných informací. Tzv. test proporcionality podle nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1378/16 nemohl být v napadeném rozhodnutí ještě aplikován. 12. Ve třetím žalobním bodu žalobce považuje závěr žalované o zneužití práva na informace a údajné šikaně příslušníka žalované pplk. Mgr. P. T. za nepravdivý. Sdělení ohledně jmenovaného, citované žalovanou z podání žalobce ze dne 8. 10. 2015, považuje za vytržené ze souvislostí. Nelze z něj zjistit, komu a proč bylo adresováno, ani k jakému skutku se vázalo. Žalobce v něm reagoval na svévoli a předchozí protiprávní jednání jmenovaného. Nesouhlasí proto se žalovanou, která z účelově vytržené citace dovozuje možnost zneužití informací k dehonestování jmenovaného. Žalobcova kritika jmenovaného nevylučuje žalobce z práva na informace, není ani důvodem odepření informací pro tvrzené zneužití práva. 13. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce tvrdí, že žalovaná odmítla informace poskytnout, aby se vyhnula veřejné kontrole své činnosti, ačkoli podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu právo na informace je prostředkem