1 As 32/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 86/2020- 144 - text 11 15 A 86/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: MULTIAGRO v. o. s. Slatina, IČO 15030342 se sídlem Slatina 116, 566 01 Slatina zastoupená advokátem MUDr. et Mgr. Ivanem Langerem se sídlem Purkyňova 2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, IČO 00007064 se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2020, č. j. MV-95243-3/OBP-2020 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. 6. 2020, č. j. MV-95243-3/OBP-2020 a výrok I. rozhodnutí Policejního prezidia ze dne 4. 12. 2019, č. j. PPR-12870-54/ČJ-2016-990450 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta MUDr. et Mgr. Ivana Langera. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. 6. 2020, č. j. MV-95243-3/OBP-2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Policejního prezidia České republiky, ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „prvoinstanční orgán“) ze dne 4. 12. 2019, č. j. PPR-12870-54/ČJ-2016-990450 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Výrokem I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 180 000 Kč a výrokem II. byla zamítnuta žádost žalobkyně o přerušení řízení ze dne 25. 11. 2019. 3. Pokutu prvoinstanční orgán žalobkyni uložil za spáchání správních deliktů podle § 76d odst. 1 písm. d) a l) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“), jelikož žalobkyně byla rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 22. 9. 2017, č. j. PPR-128701-24/ČJ-2016-990450 ve výroku II. a III. shledána vinnou za tyto správní delikty. Výrokem II. uvedeného rozhodnutí správní orgán I. stupně shledal žalobkyni vinnou spácháním správního deliktu podle § 76d odst. 1 písm. d) zákona o zbraních, jehož se dopustila tím, že porušila povinnost držitele zbrojní licence stanovenou v § 39 odst. 1 písm. e) zákona o zbraních a přechovávala zbraně a hlavní části zbraně ve skladu zbraní č. 9 a č. 15, přestože nezajistila podmínky pro zabezpečení zbraní proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Spáchání uvedeného správního deliktu bylo prokázáno od blíže neurčené doby do provedení ohledání způsobu zabezpečení zbraní a střeliva. Výrokem III. uvedeného rozhodnutí shledal správní orgán I. stupně žalobkyni vinnou spácháním správního deliktu podle § 76d odst. 1 písm. l) zákona o zbraních, jehož se dopustila tím, že porušila povinnost držitele zbrojní licence stanovenou § 39 odst. 1 písm. m) zákona o zbraních a § 73a odst. 7 zákona o zbraních, protože nezaznamenala v Centrálním registru zbraní každou změnu stavu zbraně bezodkladně po fyzickém převzetí nebo jiné skutečnosti zakládající změnu stavu, nejdéle však do dvou dnů. 4. Rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MV-142829-3/OBP-2017 bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 9. 2017, č. j. PPR-12870-24/ČJ-2016-990450 ve výrocích II. a III. 5. Výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 9. 2017, č. j. PPR-12870-24/ČJ-2016-990450 o tom, že se žalobkyně dopustila správního deliktu podle § 76d odst. 1 písm. c) zákona o zbraních, byl rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MV-142829-3/OBP-2017 zrušen a řízení bylo zastaveno. Výrok IV. rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 9. 2017, č. j. PPR-12870-24/ČJ-2016-990450 o správním trestu byl rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MV-142829-3/OBP-2017 zrušen a věc byla vrácena prvoinstančnímu orgánu k dalšímu řízení. II. Napadené rozhodnutí 6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul průběh řízení před prvoinstančním orgánem a zrekapituloval nosné důvody rozhodnutí správního orgánu I. stupně a odvolací námitky žalobkyně. Dále shrnul důvody svého rozhodnutí ze dne 24. 1. 2018, č. j. MV-142829-3/OBP-2017 a zrekapituloval nosné důvody rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 9. 2017, č. j. PPR-12870-24/ČJ-2016-990450. 7. Žalovaný konstatoval, že přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu. V rámci vypořádání odvolacích námitek uvedl, že postup prvoinstančního orgánu byl v souladu se zákonem. K jednání žalobkyně a i k zahájení řízení o něm došlo ještě před dnem 1. 7. 2017, tj. před nabytím účinnosti zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ“). S ohledem na ustanovení § 77 odst. 1 zákona o zbraních, ve znění účinném do 31. 7. 2017, byl správní orgán povinen při určení výše výměry pokuty právnické osobě přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Prvoinstanční orgán se při vyměřování pokuty řádně vypořádal s otázkou závažnosti spáchaných správních deliktů, kdy tato pochybení shledal jako velmi závažná a své závěry o určení výše pokuty přesvědčivě zdůvodnil. Podotkl, že otázku závažnosti předmětných správních deliktů je nutné vnímat komplexně v rámci celého odůvodnění a nelze se omezit jen na jeho dílčí část, resp. vyselektované pasáže. Žalobkyně existenci liberačního důvodu obsaženého v ustanovení § 77 odst. 1 zákona o zbraních v řízení před prvoinstančním orgánem ani v rámci odvolacího řízení neprokázala. 8. Žalovaný přisvědčil žalobkyni, že při určování výměry pokuty právnické osobě nelze argumentovat jen naplněním znaků skutkové podstaty správního deliktu, byť tato skutečnost nemá vliv na závěr prvoinstančního orgánu. V rámci řízení před prvoinstančním orgánem byly prokázány okolnosti, které svědčily i ve prospěch žalobkyně, a byly tak důvodem pro snížení uložené pokuty oproti rozhodnutím přecházejícím. Prvoinstanční orgán rovněž přihlédl k tomu, že žalobkyně v průběhu kontroly zjištěné nedostatky napravila. Podkladem pro vydání prvoinstančního rozhodnutí byla rozvaha žalobkyně v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2018, z níž je prokazatelné, že uložená pokuta pro žalobkyni nemůže mít likvidační charakter, neboť její aktiva za běžné zúčtovací období byla netto 45 167 000 Kč. Závěrem se žalovaný ztotožnil s argumentací prvoinstančního orgánu, jenž uložil pokutu za využití zásady absorpce v rámci zákonem stanovené sazby, která podle ustanovení § 76d odst. 1 písm. d) a l) zákona o zbraních činí 1 000 000 Kč, přičemž pokutu ve výši 180 000 Kč shledal přiměřenou. 9. Pokud jde o zamítnutí žádosti žalobkyně o přerušení řízení, kterou odůvodnila tím, že podala proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MV-142829-3/OBP-2017 správní žalobu, žalovaný se ztotožnil s byť poněkud stručným, ale věcným hodnocením prvoinstančního orgánu. Žalovaný považoval za nezbytné rozhodnout o správním trestu a jeho výši, protože bylo nutné vzít v úvahu nové skutečnosti vzešlé z úřední činnosti správního orgánu I. stupně i s ohledem na povinnost prvoinstančního orgánu vydat rozhodnutí v zákonných lhůtách. III. Žaloba 10. Žalobkyně v žalobě nejprve shrnula průběh řízení před správním orgánem I. stupně a žalovaným. Namítla nezákonnost napadeného rozhodnutí pro jeho rozpor s Listinou základních práv a svobod a zákonem o zbraních. Žalobkyně se cítí být napadeným rozhodnutím krácena na svých právech, zejména na právu na spravedlivý proces. Napadené rozhodnutí podle ní postrádá řádné odůvodnění, žalovaný nezohlednil všechna kritéria pro určení výše sankce, přičemž sankce byla uložena nepřiměřeně vysoko a je zjevně nepřiměřená. 11. Dále žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a to jak pro jeho nesrozumitelnost zejména ve výrokové části, tak pro nedostatek důvodů. Pro případ, že by soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, navrhla, aby soud využil svého moderačního oprávnění a změnil výši uložené sankce. Konstatovala, že se žalovaný ani prvostupňový orgán nevypořádali se všemi hledisky určujícími naplnění skutkové podstaty správních deliktů podle ustanovení § 76d odst. 1 písm. d) a l) zákona o zbraních. 12. Dodala, že se správní orgány nevypořádaly též s ustanovením § 77 odst. 2 zákona o zbraních (ve znění účinném do 31. 7. 2017), jelikož nepřihlédly k závažnosti spáchaných správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání, následkům a k okolnostem, za nichž byly skutky spáchány. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2010, č. j. 7 As 71/2010-97 a podotkla, že při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem skutková podstata deliktu, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot