4 Azs 151/2015 — Nejvyšší správní soud

3 A 42/2019- 33 - text 14 3A 42/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Ludmily Sandnerové ve věci žalobkyně: P. H. K. L., narozena dne X státní příslušnost X bytem na území republiky X zastoupena advokátem JUDr. Janem Jiříčkem sídlem Legionářů 947/2b, 182 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra - Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2019 č. j. MV-3509-3/SO-2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „prvostupňový orgán“), ze dne 23. 10. 2018 č. j. OAM-9070-29/PP-2017. Rozhodnutím prvostupňového orgánu byla podle § 87e odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZPC“), a to ve znění do 14. 8. 2017, zamítnuta žádost žalobkyně, tehdy žadatelky, o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (dále též „EU“) na území České republiky, neboť žadatelka nepobývá s občanem EU společně na území. 2. Proti rozhodnutí obou stupňů správních orgánů žalobkyně brojí podanou žalobou. Předně namítá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí odporuje § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), správní orgány obou stupňů nesprávně zjistily skutečný stav věci podle § 2 a § 3 správního řádu a podle § 87e odst. 1 písm. e) ZPC. Dále žalobkyně napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, jelikož vadně posoudilo společné soužití žalobkyně a jejího manžela a založilo právní kvalifikaci. Prvostupňový orgán nesprávným výkladem pojmů „pobývat na území společně s občanem EU“ zjistil, že žalobkyně nepobývá s občanem EU na území. Podle žalobkyně neměl prvostupňový orgán nutit žalobkyni, aby žila s manželem ve společné domácnosti, zasáhl tím do soukromých a rodinných vztahů žalobkyně. Podle § 691 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“), manželé totiž mohou vést každý svoji domácnost. Prvostupňový orgán tím porušil princip rovnosti, jelikož manželům českým státním občanům žádný správní orgán nepřikazuje, jakým způsobem mají vést svou domácnost. Žalobkyně za nepřijatelnou považuje argumentaci, že její manžel, občan jiného státu, musí mít práci. Nesouhlasí, aby správní orgán určoval manželovi povinnost vracet se jednou za čtrnáct dní na místo určené správním orgánem, nebo povinnost trávit státní svátky v místě určeném správním orgánem. Takováto argumentace jde mimo pravomoc správního orgánu i jakéhokoli členského státu, jelikož je v rozporu s právem volného pohybu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků. Napadené rozhodnutí tím neoprávněně zasáhlo do rodinného života žalobkyně a jejího manžela podle čl. 10 a čl. 32 Listiny základních práv a svobod. Vyjádření žalobkyně a jejího manžela, že by se v budoucnu chtěli přestěhovat do Spolkové republiky Německo (dále též „SRN“), dává žalovaný žalobkyni nedůvodně k tíži. Přitom plány žalobkyně a jejího manžela do budoucna nejsou předmětem řízení, stejně jako detaily rodinného života žalobkyně, kterých se správní orgán při výslechu nestandardně dožadoval. Z výpovědí žalobkyně a jejího manžela je patrné, že spolu na území pobývají a stýkají se. ZPC neurčuje limity kvality a kvantity rodinného soužití, tudíž není v pravomoci žalovaného takovéto aspekty posuzovat, či přímo určovat. 3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 1. 4. 2019 navrhl její zamítnutí jako nedůvodné. Napadené rozhodnutí považuje za zákonné a správné, žalobní námitky nepovažuje za důvodné. V podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí a na spisový materiál. K § 87b odst. 1 ZPC doplnil, že žalobkyně je manželkou občana Evropské unie (dále též „EU“), sama občankou EU není a následuje občana EU, který však na území nepobývá, jak vyplynulo ze správního řízení. Žalovaný citoval § 87e odst. 1 písm. e) ZPC a upřesnil, že napadeného rozhodnutí považuje za souladné se ZPC i se směrnicí 2004/38/ES. 4. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, jelikož žalovaný s tímto projednání věci výslovně souhlasil a žalobkyně se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), souhlasila tudíž konkludentně. 5. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti: 6. Dne 13. 6. 2017 žadatelka podala žádost o potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky, v ní v rubrice č. 14 k účelu pobytu uvedla „sloučení k obč. EU“; k pobytu uvedla, že bude pobývat do dne 30. 9. 2017 na adrese X, ode dne 3. 10. 2017 do dne 31. 12. 2019 na adrese X; má manžela „N. H. H.“, nar. X, narozen v X, státní občanství „GER“ bytem do dne 30. 9. 2017 na adrese X a ode dne 3. 10. 2017 do dne 31. 12. 2019 na adrese X, ohledně sňatku doložila kopii oddacího listu z Rudkøbing, Dánska, ze dne 19. 4. 2016. 7. Podle potvrzení o podání žádosti ze dne 13. 6. 2017 č. j. OAM-9070-3/PP-2017 podala žadatelka žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU na území České republiky podle § 87b ZPC. Žadatelka vlastnoručním podpisem dne 13. 6. 2017 stvrdila, že uvedené potvrzení převzala a s jeho obsahem souhlasí. 8. Z lustrace z evidence cizinců ze dne 13. 6. 2017 vyplývá, že žadatelka nedisponuje povolením k pobytu na území republiky. 9. K žádosti prvostupňového orgánu o prověření informací, zda žadatelka společně s manželem N. H. H. pobývají na shora tvrzené adrese X, zda se v bytě nacházejí osobní věci žadatelky a jejího manžela a zda je zřejmé, že spolu sdílí domácnost, popř. vytěžení sousedních obyvatel domu, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy dne 4. 1. 2018 pod č. j. KRPA-456722-1/ČJ-2017-000026-4 písemně uvedlo, že hlídka oddělení pobytových agend dne 20. 12. 2017 v 18:15 hodin provedla pobytovou kontrolu na uvedené adrese. Šetřením na místě bylo zjištěno, že se jedná o jednopatrový vícegenerační dům. U vchodu do domu jsou umístěny domovní zvonky, žádný z nich není označen jménem P., jeden ze zvonků je označen jménem N. U zvonků je umístěna poštovní schránka s více X jmény, jedno z nich je P. Na opětovné zvonění na vchodový zvonek do domu osoby X původu otevřely okno v přízemí domu, a po sdělení hlídky PČR k účelu návštěvy tyto osoby zavřely okno a s hlídkou odmítli komunikovat. Na další opětovné zvonění tyto osoby hleděly na hlídku PČR přes zavřené okno, vstupní dveře do domu neotevřely a nechtěly s hlídkou PČR komunikovat. Žádostí požadované skutečnosti nebylo možné pobytovou kontrolou ověřit. 10. Dne 6. 2. 2018 prvostupňový orgán předvolal žadatelku k výslechu a jejího manžela k podání svědecké výpovědi. Ani jednomu z manželů se předvolání nepodařilo doručit. Poté, co nebyli zastiženi, a předvolání si oba nevyzvedli, obě obálky se prvostupňovému orgánu vrátily zpět nevyzvednuté. 11. Dne 4. 5. 2018 prvostupňový orgán opětovně předvolal žadatelku k výslechu a jejího manžela k podání svědecké výpovědi. Současně žadatelku prvostupňový orgán vyrozuměl, že bude její manžel předvolán k podání svědecké výpovědi. Žadatelce předvolání i vyrozumění bylo doručeno dne 18. 5. 2018, jejímu manželovi se předvolání opětovně nepodařilo doručit. Poté, co nebyl zastižen, a předvolání si nevyzvedl, obálka se prvostupňovému orgánu vrátila podruhé zpět nevyzvednutá. 12. Dne 6. 6. 2018 žadatelka do protokolu o výslechu účastníka správního řízení ve věci řízení o žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie č. j. OAM-9070-24/PP-2017, který následně na každé straně podpisem stvrdila, uvedla, že manžel nepřevzal k předvolání k výslechu, protože „pracuje v Německu a v týdnu pracuje a přijede jen někdy na konci týdne na víkend a nebyl přítomen v ČR“. Žadatelka ke své osobě uvedla, že žije v ČR ode dne 25. 11. 2014, studuje různé vysoké školy. Po tuto dobu je na území nepřetržitě s výjimkou dvou dnů, kdy dne 19. 4. 2016 v Dánsku zavřela sňatek. Žádost o povolení k přechodnému pobytu podala, protože chce žít se svým manželem, který je kuchařem v SRN ve městě „Brauschweig“. Manžel je podruhé ženatý, jeho první manželka byla Němka, jestli s ní má děti, to žadatelka neví, manžel jí to nechce sdělit. V SRN byla dvakrát, vždy na jeden den, nespala tam. Uvedla: „naposledy jsem tam byla na den svatby. Poprvé jsem tam byla asi týde