4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

10 Af 44/2016- 190 - text 57 10 Af 44/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: BONVER WIN, a.s. sídlem Cholevova 1530/1, Hrabůvka, Ostrava-Jih zastoupena JUDr. Stanislavem Dvořákem, Ph.D., advokátem sídlem Pobřežní 394/12, Praha proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra financí ze dne 4. 3. 2016, č. j. MF-6224/2016/34-2, takto: I. Rozhodnutí ministra financí ze dne 4. 3. 2016, č. j. MF-6224/2016/34-2 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám JUDr. Stanislava Dvořáka, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra financí, jímž byl zamítnut rozklad žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2015, č. j. MF-48877/2012/34-7 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnutí ze dne 18. 4. 2007, č. j. 901/102973/2006 ve znění pozdějších rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni povoleno provozování loterie nebo jiné podobné hry podle § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“) prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení Centrálního loterního systému s obchodním názvem KAJOT VLT, - změněno tak, že byly zrušeny schválené návštěvní a provozní řády vztahující se k jednotlivým koncovým interaktivním videoloterním terminálům (dále také jen „IVT“) (výrok I.), - doplněno o následující vedlejší ustanovení: 31. V případě, že obec, na jejímž území jsou IVT umístěny, upravuje v souladu s § 50 odst. 4 zákona o loteriích nebo § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obecně závaznou vyhláškou časové určení pro provozování loterií a jiných podobných her, je provozovatel povinen provozní dobu IVT uvést do souladu s tímto časovým určením. 32. Ode dne zahájení provozování je provozovatel povinen provozovat IVT po celou dobou vymezenou v návštěvních řádech uvedených provozoven. Provozovatel je povinen zajistit umístění návštěvních řádů příslušných provozoven na viditelném a přístupném místě v dané provozovně. Provozovatel je povinen zaslat orgánům státního dozoru příslušným dle § 46 odst. 1 písm. c) zákona (dále jen „orgány státního dozoru“) návštěvní řády s uvedením provozní doby provozoven, a to nejpozději 1 den před zahájením provozování loterie nebo jiné podobné hry. V případě změny provozní doby je provozovatel povinen ohlásit tuto změnu orgánu státního dozoru nejpozději 1 den před její předpokládanou účinností (výrok II.), - změněno tak, že bylo dle současně platného a účinného zákona o loteriích podřazeno pod § 2 písm. l) zákona o loteriích (výrok III.). Ostatní podmínky uvedené v rozhodnutí ze dne 18. 4. 2007, č. j. 901/102973/2006 ve znění pozdějších rozhodnutí zůstaly i nadále v platnosti (výrok IV.). II. Napadené rozhodnutí 3. Ministr financí v napadeném rozhodnutí nejprve zrekapituloval průběh správního řízení a výrok prvostupňového rozhodnutí. Následně ministr financí shrnul argumenty (námitky) žalobkyně uplatněné v rozkladu. 4. Jako první rozkladový argument označil ministr financí návrh žalobkyně na nařízení ústního jednání. Žalobkyně považovala vzhledem ke složitosti předmětu řízení a vysokému počtu zařízení a provozoven dotčených napadeným rozhodnutím nařízení ústního jednání za nutné. 5. Jako druhý rozkladový argument označil ministr financí námitky žalobkyně týkající se nezákonnosti změny rozhodnutí č. j. 901/102973/2006 (dále také jen „základní povolení“). Žalobkyně v této souvislosti namítala, že právo provozovat jednotlivé interaktivní videoloterní terminály spolu se schválením návštěvních řádů bylo založeno samostatnými povoleními, kterými žalovaný základní povolení doplnil o povolení k provozu a umístění dalších interaktivních videoloterních terminálů (dále také jen „doplňková povolení“). Pokud žalovaný hodlal změnit podmínky provozování konkrétních interaktivních videoloterních terminálů, musí změnit právě ta povolení, kterými k povolení konkrétních interaktivních videoloterních terminálů a schválení návštěvních řádů došlo. 6. Jako třetí rozkladový argument označil mistr financí námitky žalobkyně týkající se neurčitosti a nesrozumitelnosti výroku I. prvostupňového rozhodnutí. Žalobkyně v této souvislosti namítala, že v žádném z udělených povolení nebyl schválen návštěvní nebo reklamační řád vztahující se k jednotlivým interaktivním videoloterním terminálům, neboť veškeré návštěvní řády se týkaly pouze provozoven. Žalobkyni tak není zřejmé, zda jsou výrokem I. prvostupňového rozhodnutí míněny právě návštěvní řády jednotlivých provozoven, nebo jsou jím míněny jiné dokumenty. Žalobkyně dále namítala, že žalovaný prvostupňovým rozhodnutím zrušil všechny návštěvní řády, tedy i ty, které nebyly v rozporu s příslušnou obecně závaznou vyhláškou, přičemž ani neuvedl, které návštěvní řády v rozporu s obecně závaznými vyhláškami byly, a v čem tento rozpor spočíval. Spolu s návštěvními řády zrušil žalovaný navíc také reklamační řády, které se přitom ze své podstaty provozní doby nedotýkají. Výrok I. prvostupňového rozhodnutí je rovněž neurčitý z toho důvodu, že neuvádí, které konkrétní návštěvní a reklamační řády zrušuje. 7. Jako čtvrtý rozkladový argument označil ministr financí námitky žalobkyně týkající se nicotnosti výroku II. prvostupňového rozhodnutí. V této souvislosti žalobkyně namítala, že zde stanovené povinnosti jsou nesplnitelné a neuskutečnitelné, neboť žalobkyně nemůže splnit povinnost zaslat orgánům státního dozoru návštěvní řády s uvedením provozní doby provozoven nejpozději 1 den před zahájením provozování loterie nebo jiné podobné hry, když prvostupňové rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení rozhodnutí o rozkladu žalobkyni. Žalobkyně tak nemůže před doručením rozhodnutí o rozkladu, tedy ještě před zrušením původních návštěvních řádů, zaslat příslušným orgánům dozoru nové návštěvní řády, neboť by tak měla činit dříve, než se o jejich zrušení dozvěděla. Žalobkyně dále namítala, že nemůže splnit povinnost ohlašovat změnu provozní doby nejpozději 1 den před tím, než k takové změně dojde, a povinnost udržovat provozní dobu v souladu s příslušnou obecně závaznou vyhláškou, neboť pokud bude obecně závazná vyhláška přijata bez legisvakanční lhůty, stane se tato povinnost neuskutečnitelnou. Žalobkyni však nemůže být ukládána povinnost, aby učinila něco jeden den před okamžikem, u něhož nemůže ovlivnit ani předpokládat, kdy nastane, a o němž se může dozvědět nejdříve ve chvíli, kdy nastane. 8. Jako pátý rozkladový argument označil ministr financí námitky žalobkyně týkající se neurčitosti výroku II. prvostupňového rozhodnutí. V této souvislosti žalobkyně namítala, že v tomto výroku jsou stanoveny podmínky pro oznamování změn návštěvních řádů, avšak obdobné podmínky, ale s jinými lhůtami a dalšími rozdíly obsahují rovněž doplňková povolení vydaná po roce 2012, jimiž bylo základní povolení doplněno. Prvostupňové rozhodnutí tak vnáší do základního povolení úpravu oznamování změn návštěvních řádů kolidující s úpravou v doplňkových povoleních vydaných po roce 2012, aniž by však žalovaný řešil, které úpravě má být dána přednost. Žalobkyni tak není zřejmé, jakým způsobem jsou její práva dotčena. 9. Jako šestý rozkladový argument označil ministr financí námitky žalobkyně týkající se nesrozumitelnosti a neurčitosti výroku III. prvostupňového rozhodnutí. Žalobkyně v této souvislosti namítala, že není zřejmé, jaký text a na jaké místo rozhodnutí č. j. 901/102973/2006 se tímto výrokem vkládá, a případně jaký text se odkud vypouští. Žalobkyni tak není zřejmé, zda mají § 50 odst. 3 a § 2 písm. l) zákona o loteriích na základě tohoto výroku stát vedle sebe, nebo zda má tento výrok za následek zrušení podřazení pod § 50 odst. 3 zákona o loteriích. 10. Jako sedmý rozkladový argument označil ministr financí námitky žalobkyně týkající se nezákonného nakládání s předmětem řízení. V této souvislosti žalobkyně namítala, že v oznámení o zahájení řízení byl předmět správního řízení vymezen tak, že se má týkat úpravy doby platnosti základního povolení dle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 300/2011 Sb. a podřazení základního povolení pod § 2 písm. l) zákona o loteriích. V důsledku zrušení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb. nálezem Ústavního soudu pozbyla tato část předmětu řízení platnost a měla jím zůstat pouze část týkající se podřazení základního povolení pod § 2 písm. l) zákona o loteriích. Žalovaný však takto vymezený předmět řízení nerespektoval a bez jakéhokoliv odůvodnění jej rozšířil a zcela nově uvedl, ž