10 As 241/2021 — Nejvyšší správní soud

11 A 144/2021- 26 - text 6 11 A 144/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Mgr. M. S. bytem X. zastoupený advokátkou JUDr. Bc. Marcelou Oškrdovou sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 6. 5. 2021, č. j. MV-60171-3/SO-2021 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2021, č. j. MV-60171-3/SO-2021, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 800 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám žalobcovy advokátky, JUDr. Bc. Marcely Oškrdové. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým ministr žalovaného zamítl jeho rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2021, č. j. MV-53465-13/OAM-2020. Jím žalovaný částečně odmítl žalobcovu žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). II. Obsah správního spisu 2. Žalobce žádal o poskytnutí všech materiálů připojených k pěti usnesením vlády z let 2008 a 2009. Žalovaný dopisem č. j. MV-53465-2/OAM-2020 ze dne 25. 3. 2020 odpověděl, že usnesení nemají přílohy a to, co žalobce požaduje, jsou materiály, které sloužily jako podklady pro jednání vlády, resp. pro usnesení. Následně podal žalobce proti tomuto postupu stížnost, o které ministr žalovaného rozhodl tak, že přikázal vyřídit žádost v bodech 4 a 5, v ostatních bodech žádosti postup žalovaného potvrdil jako správný. Žalobce následně podal u zdejšího soudu žalobu na nečinnost žalovaného, o které soud rozhodl tak, že přikázal žalovanému vydat rozhodnutí o žádosti v bodech 1-3. 3. Rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021, č. j. MV-53465-13/OAM-2020, žalovaný žádost v bodech 1-3 odmítl s odkazem na § 7 zákona č. 106/1999 Sb. V odůvodnění uvedl, že požadované informace (podkladové materiály pro usnesení) byly utajeny v souladu se zákonem a uvedl čísla jednací, pod kterými podklady vede. Jako povinný subjekt zkonstatoval, že stále trvají důvody utajení. Všechny materiály jsou utajované jako celek a kromě již uvedených čísel jednacích a stupně utajení žádné doprovodné informace neexistují. 4. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad, který ministr žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí v části naplnění podmínek § 7 zákona č. 106/1999 a materiálních podmínek označování utajovaných informací podle § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“). Zároveň namítal porušení čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), protože omezení práva na informace v demokratické společnosti musí splňovat podmínku nezbytnosti, kterou odmítnutí poskytnutí informacích označených jako „vyhrazené“ nesplňuje, jelikož vyzrazení takových informací může být pro Českou republiku pouze nevýhodné. Nadto jsou požadované informace starší než deset let a existuje důvodná pochybnost, zda důvody utajení existují v současnosti. 5. Ministr žalovaného označil postup žalovaného za zákonný, požadované informace byly označeny za utajované v souladu se zákonem a žalobce neprokázal, že je osobou způsobilou s takovými informacemi nakládat. Přisvědčil žalobci, že sice chybí odůvodnění naplnění materiálních podmínek, ale ze zákona č. 106/1999 Sb. taková povinnost povinného subjektu neplyne. V řízení o žádosti o informace nelze zpochybňovat výsledek procesu, při němž byly informace za utajované označeny. Povinný subjekt musí rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnit, ale tím nemůže být zmařen účel utajení. K námitce ohledně porušení žalobcova zaručeného práva na informace uvedl, že jistě nezbytnost a nevýhodnost nejsou významově shodná slova, nicméně nelze tím dovodit prolomení § 6 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. Shrnul, že podle stanoviska žalovaného důvody utajení stále trvají a byť není povinen sdělit doprovodné informace, doplnil, že požadované informace jsou zařazeny do přílohy č. 1 nařízení č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, pod položkou 7 (dále jen „nařízení vlády“). III. Obsah žaloby 6. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné. Žaloba obsahuje šest žalobních námitek z většiny uplatněných v předchozím správním řízení. Závěr ministra žalovaného, že povinnému subjektu neplyne ze zákona povinnost posuzovat věcně, zda byla informace za utajovanou označena správně, odporuje § 7 zákona č. 106/1999 Sb. Použití slov „v souladu s právními předpisy“ by bylo nadbytečné, pokud by zákonodárce nepovažoval za nutné zkoumat splnění materiálních podmínek. Pokud ministr souhlasí s žalobcem, že v rozhodnutí chybí odůvodnění naplnění materiálních podmínek pro utajení a zároveň tvrdí, že takovou povinnost zákon nestanoví, má to za následek vnitřní rozpornost, která způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 7. Taktéž obdobně namítá, že jeho právo zaručené mu čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy bylo omezeno v rozporu s podmínkou nezbytnosti. Žádný z předpokladů omezení (zabránění úniku důvěrných informací, zájem národní bezpečnosti, územní celistvosti atd.) nebyl naplněn a žalovaný neuvádí nic, z čeho by bylo možné dojít k závěru, že některý ze jmenovaných aspektů byl naplněn. Samotné utajení požadované informace ve stupni „vyhrazené“ či „důvěrné“ pak nemůže podmínku nezbytnosti naplnit, když v tomto stupni jsou utajovány informace, jejichž vyzrazení by mohlo být pouze nevýhodné, resp. by mohlo způsobit pouze prostou újmu. 8. Další důvod nepřezkoumatelnosti spatřuje žalobce v absenci údajů o tom, že by informace byly uvedeny v seznamu utajovaných informacích. Žalobce znovu odkázal na totožnou judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále „jen NSS“), která podporuje žalobcovo tvrzení, že odkaz na formální označení informací jako utajovaných nepostačuje. Zároveň odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021, č. j. 14 A 56/2020, ve velmi podobné skutkové věci žalobce, v němž soud dovodil, že povinný subjekt musí provést vlastní rozbor materiálních znaků, protože odkázat na označení informace jako utajované nepostačuje. IV. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Upozornil, že žaloba obsahuje do značné míry opakované námitky vznesené v podaném rozkladu, které byly ministrem řádně vypořádány, a proto plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 10. K uvedené judikatuře uvedl, že je napadené rozhodnutí v souladu s rozsudkem ze dne 24. 3. 2010, č. j. 1 As 8/2010-68, protože alespoň v obecné rovině uvádí, v čem spočívají důvody utajení požadovaných informací. Navíc ministr žalovaného v napadeném rozhodnutí sdělil, ve které příloze nařízení jsou informace zařazené a pod jakou položkou. 11. K argumentaci rozsudkem Městského soudu v Praze uvedl, že ji nepovažuje za relevantní, neboť proti němu byla podána kasační stížnost, o které dosud nebylo meritorně rozhodnuto. Nadto se s argumentací soudu neztotožňuje, a proto setrvává na svém názoru. V. Posouzení věci soudem 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. 14. Žaloba je důvodná. 15. Při rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy. 16. Podle § 7 zákona č. 106/1999 Sb. je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací. 17. Podle § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (§ 139). 18. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. na informaci, která naplňuje znaky § 4 a je uvedena v seznamu utajovaných informací, je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak. 19. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. stupeň utajení na utajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku