1 As 35/2009 — Nejvyšší správní soud

11 A 48/2022- 37 - text 13 11 A 48/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce: AE Services s. r. o., IČO 06554873 sídlem tř. Budovatelů 2323/92, 434 01 Most zastoupeného JUDr. Danielem Volákem, advokátem se sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2022, č. j. MZP/2022/530/903, sp. zn. ZN/MZP/2022/530/218 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Ústí nad Labem, (dále též „ČIŽP“), č. j. ČIŽP/44/2022/2515 ze dne 7. 4. 2022. 2. ČIŽP prvostupňovým rozhodnutím uznala žalobce vinným tím, že a) v souvislosti s realizací betonové základové desky umístěné na pozemku st.č. 269 v k.ú. Cínovec nejméně v období od srpna 2019 do srpna 2020 na území Přírodního parku Východní Krušné hory prováděl stavební činnosti, a to bez souhlasu orgánu ochrany přírody k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ( dále jen „zákon o ochraně přírody“), dle kterého je k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, a spáchal tak přestupek podle ust. § 88 odst. 2 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., dle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti dle § 12 odst. 2 tohoto zákona. b) v souvislosti s realizací betonové základové desky umístěné na pozemku st.č. 269 v k.ú. Cínovec nejméně v období od srpna 2019 do srpna 2020 bez nutné výjimky vydávané dle ust. § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ze zákazů stanovených § 49 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., škodlivě zasahoval do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu rostliny koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) zařazeného dle § 48 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. a § 14 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., mezi ohrožené druhy, a spáchal tak přestupek podle ust. § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., dle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu rostlin. c) v souvislosti s realizací betonové základové desky umístěné na pozemku st.č. 269 v k.ú. Cínovec nejméně v období od srpna 2019 do srpna 2020 měnil způsob využití pozemku mimo zastavěné a zastavitelné území obce Cínovec ležící v Ptačí oblasti Východní Krušné hory bez předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody, čímž porušil povinnosti dané ustanovením § 45e odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. a dále § 3 odst. 1 písm. a) Nařízení vlády č. 28/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Východní Krušné hory, dle kterého lze jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí měnit způsoby využití pozemků, a spáchal tak přestupek podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., dle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává činnost v ptačí oblasti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu. d) v souvislosti s realizací betonové základové desky umístěné na pozemku st.č. 269 v k.ú. Cínovec nejméně v období od srpna 2019 do srpna 2020 na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří prováděl stavební činnosti bez předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 45c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., dle kterého jsou evropsky významné lokality chráněny před poškozováním a ničením, využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození předmětu ochrany, a spáchal tak přestupek podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., dle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává činnost v evropsky významné lokalitě, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu. 3. Za výše uvedené přestupky uložila ČIŽP žalobci v souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější, to je podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona č. 114/ 1992 Sb. (bez souhlasu orgánu ochrany přírody vykonává činnosti v evropsky významné lokalitě, pro které je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody) podle ust. § 88 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/ 1992 Sb., pokutu ve výši 100 000 Kč. Žalobní námitky 4. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný podrobně nepopsal porušení právní povinnosti žalobcem v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu. 5. Žalobce vytýká žalovanému, že zcela pominul skutečnost, že tvrzená základová deska není novou stavbou, ale pouze nezbytné zabezpečení stávajícího objektu zbořeniště. Tvrzení správního orgánu I. stupně, že na místě probíhá stavba základové konstrukce budoucího výrobku plnícího funkci stavby pro rodinnou rekreaci, označil za pouhou spekulaci. Uvádí-li správní orgán I. stupně, že popis úpravy zbořeniště jako budoucí výrobek plnící funkci stavby pro rodinnou rekreaci nikdo z přítomných v rámci kontrolní prohlídky nerozporoval, namítá žalobce, že správní orgán takto rezignoval na svoji povinnost stanovenou v § 3 správního řádu, a to zjištění stavu věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Zajištěná stavba zbořeniště je součástí pozemku st. p. č. 269 a je řádně zapsána v katastru nemovitostí. S odkazem na ustanovení § 79 odst. 5 stavebního zákona uvedl, že úprava předmětného zbořeniště je stavební úpravou, ke které není třeba územní souhlas a žalovaným tvrzené povinnosti neporušil. Vytýkaných přestupků se tedy nemohl dopustit, protože na místě tvrzené stavby žádná stavba nestojí, naopak je místo zbořeniště zcela zakryto zeminou a dlouhodobě zarostlé rostlinami, které se v místě přirozeně vyskytují. 6. Dále vytýká správnímu orgánu, že neprokázal ve vztahu k dotčeným pozemkům, na kterých měly být stavby umístěny, že se na nich skutečně vyskytuje rostlina koprníku štětinolistého a s touto skutečností se v odůvodnění nijak nevypořádal. 7. Žalobce dále vytýká správnímu orgánu I. stupně, že pouze konstatoval, že se jedná o lokalitu, kde se druh vyskytuje, avšak bez další specifikace. V rozporu s tvrzením o poškození zvláště chráněného druhu rostliny koprníku je pak dle žalobce závěr správního orgánu uvedený v odůvodnění rozhodnutí, kde správní orgán sám konstatuje, že se sice jedná o ohrožený druh rostliny, nicméně v oblasti východních Krušných hor se hojně vyskytujícím, schopným samovolné regenerace. Proto má žalobce za to, že správní orgán nedostatečně odůvodnil tvrzenou existenci rostliny koprníku na dotčených pozemcích a už vůbec neodůvodnil škodlivý zásah do jeho biotopu či přirozeného vývoje. 8. Shodné námitky pak žalobce uplatňuje i vůči nesprávnému posouzení skutečností souvisejících s tvrzeným výskytem tetřívka obecného na dotčeném pozemku ze strany správního orgánu I. stupně. K tvrzení o tom, že existencí zbořeniště mělo být zasaženo do biotopu a podmínek pro zachování populace tetřívka obecného, nebyly opatřeny relevantní podklady. Správní orgán vycházel ze zprávy o monitoringu tetřívka obecného, kterou vypracoval spolek Ametyst. Ze zprávy vyplývá, že se pokles početnosti tetřívka obecného na území Krušných hor začal plně projevovat již v roce 2019 a pokles setrvává i v roce 2021. Dále pak bylo uvedeno, že vymizeli tetřívci v okolí Fojtovic i z tradiční lokality v místě bývalé obce Přední Cínovec, kde ještě v roce 2018 tokali dva kohoutci. Předmětný pozemek st. p. č. 269 v k. ú. Cínovec leží cca 500 metrů od bývalé obce Přední Cínovec, tedy v blízkosti lokality, kde býval tetřívek v předchozích letech pozorován. Žalobce tedy zdůrazňuje, že podle tvrzení správního orgánu měl umístit stavbu na předmětný pozemek v období od srpna roku 2019, tedy v období, kdy již z oblasti tetřívci vymizeli. Nebyla proto prokázána existence výskytu tetřívka v okolí dotčeného pozemku, ani škodlivý zásah do jeho biotopu či přirozeného vývoje. Žalovanému vytýká, že pochybení prvostupňového správního orgánu nenapravil. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí s tím, že uvedené závěry považuje za správné a řádně odůvodněné. 10. Výstavbu předmětné betonové desky realizovanou žalobcem na území Ptačí oblasti Východn