4 Azs 72/2008 — Nejvyšší správní soud

17 A 108/2021- 39 - text 9 17 A 108/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2021, č. j. MV-61153-18/KM-2020, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 10. 2021, č. j. MV-61153-18/KM-2020, a rozhodnutí Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 23. 8. 2021, č. j. NCOZ-3463-34/ČJ-2020-4100PI, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou zástupce žalobce Mgr. Marka Sedláka, advokáta. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 23. 8. 2021, č. j. NCOZ-3463-34/ČJ-2020-4100PI. Prvostupňovým rozhodnutím byla částečně odmítnuta žádost žalobce o informaci ze dne 6. 3. 2020, a to v části, kterou žádal o soupis vložených dokumentů nebo sběrný arch ke spisu č. j. NCOZ-6099/TČ-2016-411400-O vedených podle § 12 odst. 2 nebo 3 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. V případě neposkytnutí kopie dokumentu žádal žalobce o sdělení, zda povinný subjekt v uvedené věci soupis vede a od kterého dne. Povinný subjekt své rozhodnutí opřel o § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). 2. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 7. 9. 2021 nahlédl do kompletního správního spisu vedeného k žádosti o informace. Ze spisu je zřejmé, že se žádná úřední osoba s požadovanou informací neseznámila, neboť o tom neexistuje žádný záznam nebo protokol. Rozhodnutí správních orgánů jsou tudíž nepodložená, jelikož nebyl zjištěn skutečný stav věci. 3. Žalovaný se s touto odvolací námitkou vypořádal tak, že požadovaná informace vznikla činností povinného subjektu, pročež mu je její obsah znám. Dodal, že se v souvislosti s předchozí odvolatelovou žádostí totožného obsahu ze dne 3. 6. 2019 s požadovanou informací seznámil, což je zřejmé ze spisu č. j. MV-104669/KM-2019. Žalobce oponoval, že požadovaná informace nemusí být známa každé úřední osobě povinného subjektu. Bez seznámení se s požadovanou informací přitom nelze řádně rozhodnout o jejím ne/poskytnutí. Žalobce navrhl, aby si soud vyžádal spis č. j. MV-104669/KM-2019. 4. Dále žalobce namítl, že při nahlédnutí do správního spisu zjistil, že jsou v některých dokumentech části textu začerněny, aniž by ze spisu bylo zřejmé, proč povinný subjekt postupoval tímto způsobem. Bez znalosti začerněných částí textů však žalobce nemůže v plné míře uplatnit svoje procesní práva. 5. Žalovaný se s touto odvolací námitkou vypořádal tak, že z odvolací námitky není zřejmé, jakým způsobem by mělo dané začernění zkrátit žalobce na jeho právech. Začerněné dokumenty se vztahují k žalobcovu požadavku (bod 1 jeho žádosti) na poskytnutí dokumentů utajovaných dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, tj. k jiné části žalobcovy žádosti, než o které bylo rozhodnuto prvostupňovým rozhodnutím. Nadto je zřejmé, že se jedná o údaje o doméně e-mailové adresy oprávněné úřední osoby a identitu a telefonické a e-mailové kontakty pracovníků Policie České republiky, Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování, na něž jeden z nich odkazoval ve svém vyjádření k bodu 1 žalobcovy žádosti, přičemž celý obsah jeho vyjádření byl žalobci v rámci nahlížení do spisu předložen. Žalobce k tomu zopakoval, že nemůže tvrdit konkrétní újmu na svých právech, pokud nezná obsah začerněných částí. Žalovaný nadto nereagoval na tu část námitky, že začerňování údajů nemá oporu v zákoně. Žalobce navrhl, aby si soud vyžádal správní spis bez začerněných částí. 6. Žalobce nesouhlasil s tím, že je požadovaná informace interní pomůckou ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) InfZ. Soupis vložených dokumentů nebo spisový arch jsou podle § 12 odst. 2 nebo 3 vyhlášky č. 259/2012 Sb. ze zákona nedílnou součástí každého spisu. Slouží totiž (správnímu orgánu i účastníkům) k orientaci ve spise, ke zjištění, jaké dokumenty spis tvoří, a ke kontrole, zda jsou do spisu zařazeny všechny dokumenty. 7. Žalovaný se dle žalobce vypořádal s touto námitkou nesrozumitelně. Na jedné straně připustil, že má žalobce pravdu v tom, že sběrný arch spisu slouží k orientaci v něm, na druhé straně argumentoval tím, že dle judikatury lze požadavek na poskytnutí sběrného archu trestního spisu považovat za žádost o nahlédnutí do spisu dle trestního řádu, čímž potvrdil, že jde o součást trestního spisu (viz body 12 až 14 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 10 As 361/2019-29). 8. Žalobce nesouhlasil ani s aplikovatelností § 11 odst. 4 InfZ. Povinnému subjektu je známo, že žalobce je v uvedené trestní věci obviněným a informace požaduje v zájmu toho, aby si zajistil právo na spravedlivý proces, které je chráněno právě zmíněným ustanovením. Seznam vložených dokumentů, popř. spisový arch vedené k jeho trestnímu spisu požaduje ke kontrole, zda před ním nejsou zatajovány dokumenty významné pro jeho obhajobu a zda budou státním zástupcem soudu předloženy kompletní spisy. Povinný subjekt poukázal na to, že obsah spisu, resp. trestního spisu na rozdíl od elektronického systému spisové služby (ETŘ, elektronické trestní řízení) neobsahuje všechny listiny opatřené či vytvořené v dané trestní věci, ale tvoří jej listiny/věci způsobilé přispět k objasnění trestní věci. Dle žalobce tím připustil, že existují dvě verze trestního spisu, k čemuž nemá pravomoc. Úvaha o tom, co je způsobilé přispět k objasnění věci, přísluší pouze soudu. 9. Žalobce konečně nesouhlasil ani s využitelností § 11 odst. 6 InfZ. Soupis vložených dokumentů nebo spisový arch jsou ze zákona součástí trestního spisu, který bude čten při veřejném hlavním líčení, takže informace o postupech policejního orgánu, které jsou v něm údajně uvedeny, budou beztak veřejnosti zpřístupněny. 10. Povinný subjekt uvedl, že soupis vložených dokumentů je interní pomůckou a jako takový není a ani v průběhu dalšího trestního řízení nebude zpřístupněn osobám, proti nimž se řízení vede, ani jejich obhájcům. Tím dle žalobce implicitně potvrzuje, že soupis vložených dokumentů bude zatajen i před soudem. Žalovaný v napadeném rozhodnutí rovněž uvedl, že požadovaná informace není součástí trestního spisu, a nebude tedy čtena při hlavním líčení. 11. Žalobce odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, dle něhož lze informace o probíhajícím trestním řízení a neveřejné informace částečně vyčíst i ze soupisu vložených dokumentů. Z uvedeného vyplývá, že se důvody pro neposkytnutí požadované informace vztahují pouze na její část. Povinný subjekt proto mohl poskytnout alespoň část požadované informace (viz § 12 InfZ) a neměl žádost odmítnout jako celek. Žalobce byl dne 6. 9. 2021 seznámen s omezenou verzí trestního spisu vyhotovenou povinným subjektem pro obhajobu a pro soud. Bylo mu zpřístupněno celkem 1477 dokumentů, které musejí být i v kompletní verzi trestního spisu vedené v ETŘ a musejí tedy tvořit i část položek v soupisu vložených dokumentů nebo spisovém archu. Žalovaný se s námitkou vypořádal na str. 11 napadeného rozhodnutí, leč žalobce pokládal odůvodnění za nekonkrétní a hypotetické. Žalobce dodal, že v předmětné trestní věci již došlo ke skončení vyšetřování, takže argumentace probíhajícím prověřováním a pátráním neodpovídá aktuální fázi trestního řízení. 12. Závěrem žalobce upozornil na to, že ve věci již rozhodoval zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 7. 2021, č. j. 18 A 36/2021-54, který zrušil rozhodnutí obou správních orgánů. Povinný subjekt citovaný rozsudek nerespektoval, vytýkané vady neodstranil (žalobce výslovně poukázal na bod 96 citovaného rozsudku) a vydal prakticky totožné rozhodnutí jako předchozí. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Konstatoval, že žalobní námitky jsou v podstatě totožné s odvolacími a odkázal na správní rozhodnutí a obsah spisu. 14. Co se týče námitky, že se úřední osoby neseznámily s požadovanou informací, žalovaný podotkl, že svůj závěr, že tato námitka nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, resp. řízení, vztáhl k tvrzení žalobce, že se s požadovanou informací neseznámily oprávněné úřední osoby žalovaného. Jednání odvolacího orgánu při přezkoumávání prvostupňového rozhodnutí nemůže mít žádný vliv na správnost a zákonnost jím přezkoumávaného rozhodnutí. Pokud se týk