2 Azs 222/2016 — Nejvyšší správní soud

19 Az 20/2023- 24 - text 10 19 Az 20/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X, narozený dne X státní příslušnost Ruská federace bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 4, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2023, č. j. OAM-268/ZA-ZA11-D07-2023 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2023, č. j. OAM-268/ZA-ZA11-D07-2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobci se ukládá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto rozsudku sdělil soudu číslo bankovního účtu pro vrácení soudního poplatku. Odůvodnění: I. Vymezené věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný shledal žádost žalobce nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona o azylu, neboť státem příslušným k posouzení podané žádosti podle čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen „nařízení Dublin III“), je Maďarsko. II. Žalobní body 2. Žalobce uvedl, že důvodem podání žádosti o mezinárodní ochranu je jeho obava o život z důvodu politického potlačování a pronásledování občanů Ruské federace, kteří se nechtějí zúčastnit války Ruska proti Ukrajině a kteří tuto válku odsuzují. Své obavy a opodstatněnost žádosti prokázal tzv. vojenským průkazem, kdy je zřejmé, že bude v případě mobilizace povolán k plnění branné povinnosti. Z vojenské knihy je patrno, že v roce 2011 absolvoval základní vojenskou službu, a proto by byl určitě povolán do války. 3. Žalobce uvedl, že na území České republiky se trvale nachází jeho manželka, s níž se mu brzy narodí dítě. Maďarské vízum si obstaral pouze z důvodu, že jinou možnost objektivně neměl. 4. Žalobce namítá, že při seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí mu nebylo dostatečně vysvětleno a nebyl dostatečně poučen ze strany žalovaného o charakteru tohoto úkonu a o tom, že se nejedná o „nahlížení do spisu“. Nebyl řádně informovaný o tom, že úkon „seznámení s podklady“ znamená, že jeho žádosti nebude vyhověno a že měl poslední možnost před vydáním zamítavého rozhodnutí přeložit doplňující důkazy. Tímto postupem se žalobce cítí být zkrácen na svých procesních právech. Byl v domnění, že se jedná o nahlížení do spisu a nic nenasvědčovalo tomu, že bude jeho žádost zamítnuta. Má za to, že v předmětném řízení byla porušena zásada vyjádřena v správním řádu, dle které musí správní orgány poskytovat občanům a organizacím pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu. 5. Žalobce má za to, že bylo zřejmé již z jeho cestovního dokladu, že disponuje maďarským vízem. Žalovaný tak neměl jeho žádost jako zjevně nepřípustnou projednávat a měl řízení zastavit. S ohledem na provedení pohovoru žalobce nabyl domnění a důvodné očekávání, že bude jeho žádost posuzována věcně v České republice. Žalobce se domnívá, že postupem, který spočívá ve vydání rozhodnutí o nepřípustnosti žádosti a zastavení řízení až po provedení úkonů v řízení a s velkou časovou prodlevou žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání. 6. Žalobce má za to, že je napadené rozhodnutí v rozporu se zásadou přiměřenosti. Žalovaný chybně posoudil přiměřenost rozhodnutí a jeho dopad na jeho rodinný a soukromý život. Skutečnost, že se s manželkou před jeho vycestováním dne 16. 2. 2023 viděli krátkodobě, nemění nic na tom, že vedli společnou domácnost minimálně od uzavření sňatku, kdy samotným uzavřením sňatku ex lege platí, že manželé sdílí společnou domácnost a vlastní majetek v režimu společného jmění manželů, byť se nenacházeli spolu trvale. 7. Obsahem správního spisu je oddací list, ze kterého je patrno, že žalobce dne 18. 2. 2022 uzavřel sňatek s X, která pobývá na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu. Novou skutečností, která vznikla po vydání a předání napadeného rozhodnutí je to, že manželce žalobce byla schválena žádost o udělení státního občanství České republiky. Manželka žalobce čeká na složení státoobčanského slibu. Také dítě, které se žalobci s manželkou narodí, bude občanem České republiky. Žalobce se tak stane rodinným příslušníkem občana Evropské unie. Pobytem žalobce v Maďarsku nebo mimo území České republiky bude nenávratně poškozeno právo na rodinný život, neboť žalobce nebude moct opustit území Maďarska a jeho manželka nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav cestovat. Žalobce má na území České republiky pevné rodinné a soukromé vazby. Na území České republiky žije jeho manželka a v blízké době se narodí i jejich společné dítě, ke kterému bude mít žalobce vyživovací povinnost. 8. Žalobce zároveň požádal o přiznání odkladného účinku žalobě, v níž nad rámec žalobních tvrzení uvedl, že jeho manželka má rizikové těhotenství a není jí doporučeno cestování. K žádosti předložil potvrzení o jejím zdravotním stavu. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné, vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci a respektující ustálenou judikaturu. Ohledně námitky válečného konfliktu na Ukrajině, dle dostupných informací správního orgánu o zemi původu mobilizace podle úřadů Ruské federace skončila, a navíc platí, že v případě silného protiválečného přesvědčení mohou branci požádat o výkon alternativní civilní služby. V zemi původu také není rozsáhlé násilí či ozbrojený konflikt, který by ohrožoval životy občanů. Správní orgán dále namítá, že povolání k výkonu vojenské služby v ruské armádě patří k základním státoobčanským povinnostem. Tuto zásadu uznává i Úmluva o právním postavení uprchlíků (tzv. Ženevská úmluva) z roku 1951, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Nicméně obavy z odvedení do války nejsou relevantními, jelikož v Rusku pobývají miliony mužů v žadatelově věku a situaci, kdy pouze zlomek z nich, pokud vůbec, absolvuje základní vojenskou službu, ke povolán do bojových operací na Ukrajině. 11. Ani v situaci, kdy má cizinec rodinné důvody pro setrvání na území České republiky, nepředstavuje tato skutečnost důvod pro přijetí jeho žádosti k věcnému posouzení. Tímto postupem přitom nejsou porušeny mezinárodněprávní závazky České republiky vůči soukromému a rodinnému životu žalobce zaručené čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. IV. Obsah správního spisu 13. Dne 14. 3. 2023 žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany. 14. Dne 21. 3. 2023 žalobce poskytl údaje k podané žádosti. Uvedl, že hlavním důvodem jeho žádosti o mezinárodní ochranu je sloučení s manželkou. Sdělil, že Velvyslanectví České republiky v Moskvě již více než rok nepracuje. Jeho manželka je občankou Ukrajiny a žalobce je proti vojenské agresi. V Ruské federaci mu hrozí mobilizace, žalobce se účastnit války na Ukrajině nechce. 15. Dne 21. 3. 2023 byl s žalobcem proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce uvedl, že si vyřídil vízum do Maďarska, neboť české zastupitelské úřady jsou v Rusku zavřené a nemohl si vyřídit sloučení rodiny s manželkou. Dalším důvodem, pro který musel opustit Ruskou federaci, je válka, nechce se jí účastnit. V roce 2011 absolvoval základní vojenskou službu. Do vojenské knížky mu byl vlepen mobilizační předpis. To znamená, že pokud by začala mobilizace, má povinnost se dostavit v místě bydliště na vojenskou správu. Pokud by tak neučinil, hrozil by mu trest. Konkrétní výzvu k dostavení se na vojenskou správu zatím neobdržel. Žalobce uvedl, že se s manželkou seznámili v roce 2021. Byla za ním několikrát v Ruské federaci. V období mezi 20. 1. 2022 až 15. 2. 2022 za ní přicestoval do České republiky. Následně spolu odletěli do Ruské federace a 18. 2. 2022 uzavřeli manželství. Manželka žalobce ještě navštívila v květnu a srpnu 2022 v Ruské federaci, na letišti se jí však vyptávali na důvody přicestování. Žalobce na otázku, zda se seznámil s poučením o tzv. Dublinském systému, které bylo součástí výzvy k poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že poučení četl. Dále je na straně 2 protokolu o pohovoru uvedeno, že žalobce byl poučen o tzv. Dublinském systému a že v jeho případě bude odeslána žádost o převzetí do Maďarska. Žalobce zopakoval, že by chtěl zůstat s manželkou v České republice. Situace je pro manželku v Rusku nebezpečná, již předtím cítila n