4 As 16/2013 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 24/2022- 31 - text 12 4 Ad 24/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobce: M. C., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2022, č.j. MPSV-2022/131807-911 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 1. 8. 2022, č.j. MPSV-2022/131807-911 (dále jen „napadené rozhodnutí“) Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“), jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 6. 2022, č.j. 800442/22/AB, sp. zn. 11914-22-AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo dle § 7 odst. 5, § 24, § 25, § 26, § 27, § 49 v návaznosti na § 52 a § 70 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) a ust. § 3 a § 4 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŽEM“), rozhodnuto tak, že žalobci byl snížen příspěvek na bydlení z měsíční výše 2 184 Kč na 1 883 Kč, ode dne 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022. II. Obsah žaloby 2. Žalobce žalobou podanou dne 27. 9. 2022 nesouhlasil s napadeným rozhodnutím, jiné námitky v žalobě neuvedl. Dne 29. 9. 2022 byla zdejšímu soudu doručena další žaloba žalobce proti napadenému rozhodnutí, kterou žalobce podal prostřednictvím zástupce JUDr. Daniela Hlaváče, advokáta, který mu byl ustanoven rozhodnutím České advokátní komory ze dne 8. 9. 2022; toto ustanovení se vztahovalo pouze na posouzení právního stavu věci a sepsání žaloby s žádostí o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 7. 10. 2022, č. j. 4 Ad 24/2022 – 2, zdejší soud v souladu s ust. § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) spojil obě žaloby ke společnému projednání. 3. Žalobce namítal, že správní orgány vydaly ve stejný den v jeho věci a pro stejné časové období další správní rozhodnutí, která jsou v kontextu zde napadených správních rozhodnutí zcela nesrozumitelná a zmatečná; uvedl, že i proti těmto rozhodnutím podal žalobu. Počínání správního orgánu I. stupně považoval za zcela nesrozumitelné a nelogické, když ve stejný den správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím žalobci nejprve příspěvek snížil z 2 184 Kč na 1 883 Kč, a pak jej rozhodnutím, č. j. 800464/22/AB, zvýšil z 1 833 Kč na 1 883 Kč. Žalobci tento postup nedává smyl, považuje jej za rozporný se zákonem, zmatečný a zcela nepřezkoumatelný, jde o procesní vadu správního řízení. Stejný scénář se opakoval i v odvolacím řízení u žalovaného, který rozhodnutím, č. j. MPSV-2022/132444-911, odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, č. j. 800464/22/AB, zamítl a toto rozhodnutí opět potvrdil. Podle žalobce je třeba na všechna rozhodnutí pohlížet komplexně a ve vzájemných souvislostech, neboť se jedná o totožné období a totožný příspěvek na bydlení, ovšem se zcela odlišnými závěry. 4. Dále namítal, že rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí je jakýmsi exkurzem do problematiky práva sociálního zabezpečení, neboť na šesti stranách rozhodnutí jsou více než tři strany citací ze sbírky listin, resp. ze zákona o státní sociální podpoře, další dvě strany jsou tabulky s přehledy nákladů na bydlení, odůvodnění samotného výroku je pak obsaženo v pouhých několika větách na straně 4, což žalobce považoval za nepřezkoumatelné, neboť není seznatelné, jakými vnitřními úvahami se správní orgán řídil, co považoval za prokázaný skutkový stav a z čeho přesně vychází jeho rozhodování. Obdobně i napadené rozhodnutí na třech stranách svého odůvodnění rekapituluje pasáže prvostupňového rozhodnutí bez jakéhokoliv vlastního přínosu, napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, neboť není jednoznačně seznatelné, jakými vnitřními úvahami se správní orgán řídil, co považoval za prokázaný skutkový stav a z čeho přesně vychází jeho rozhodování. K tomu žalobce odkázal na ust. § 68 odst. 3 správního řádu a judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které musí správní orgány ve svých rozhodnutích vždy uvést, jakými úvahami se řídily při výkladu právních předpisů, které na rozhodovanou věc aplikovaly, jinak jsou rozhodnutí nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Měl za to, že správní orgány nedostatečně odůvodnily svá rozhodnutí, když neuvedly všechny podklady, ze kterých vycházely, a tyto podklady také nedostatečně hodnotily, čímž zatížily svá rozhodnutí vadami. 5. Měl za to, že rozhodnutí správních orgánů jsou nezákonná, neboť skutkový stav, který vzaly za základ svých rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu. Uvedl, že je již 13 let starobním důchodcem a několik let se nachází ve svízelné finanční situaci, kdy přibližně od roku 1997 je odkázán na různé formy státní podpory; výše jeho starobního důchodu se pohybuje okolo 7 300 Kč, což při dnešních cenách a celkové ekonomické situaci hraničí s chudobou či stavem nouze. V souvislosti s několikerým stěhováním pak žalobci vznikly dluhy ve výši zhruba 100 000 Kč, které není schopen splácet. Podle žalobce správní orgány nedostatečně zkoumaly jeho finanční poměry, případně dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním. Doplnil, že v nájemním bytě, v němž bydlí, nikdy nevyužíval služeb dodávek vodovodní teplé vody a dálkového vytápění, je však povinen za tyto služby hradit měsíční zálohy v součtu okolo 1 500 Kč, kdy po ročním vyúčtování jsou tyto částky většinou vráceny, což uměle navýší žalobci příjem v daném čtvrtletí a má za následek nepřiznání či krácení příspěvku na bydlení v následujícím čtvrtletí. Takový postup žalobce považoval za hrubě nespravedlivý a nezákonný, jeho finanční situace je totiž v zásadě beze změn. Hodnocení skutkového stavu v rámci správního uvážení považoval za rozporné s dobrými mravy a žádal odstranění tvrdostí zákona. 6. Dle žalobce je prokázané, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná a jejich vydáním bylo hrubě zasaženo do jeho práv. K žalobě připojil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. 6. 2022, č. j. 800464/22/AB, a rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2022, č. j. MPSV-2022/132444-911. Navrhl, aby soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobci k rukám jeho právního zástupce. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný uvedl, že příspěvek na bydlení byl žalobci přiznán na základě jeho žádosti ze dne 10. 1. 2022 oznámením ze dne 8. 2. 2022, č. j. 203015/22/AB, ve výši 2 184 Kč. Ve druhém čtvrtletí 2022 byly pro výši dávky posuzovány příjmy a náklady na bydlení za první čtvrtletí 2022, přičemž u žalobce došlo ke zvýšení starobního důchodu z 6 245 Kč na 7 104 Kč měsíčně a u nákladů na bydlení ke změně nedošlo, tyto byly i nadále ve výši 4 369 Kč. Výše dávky pak byla stanovena dle ust. § 27 zákona o státní sociální podpoře jako rozdíl mezi skutečnými náklady na bydlení a součinem koeficientu 0,35 a rozhodného příjmu, 4 369 – (7 104 x 0,35) = 1 883 Kč, přičemž hodnoty zahrnuté do výpočtu byly obsaženy v podkladech, které žalobce k žádosti doložil. Měl za to, že není na místě námitka žalobce, že správní orgány vycházely z nesprávně zjištěného skutkového stavu, číselné hodnoty jsou uvedeny v přehledné tabulce prvostupňového rozhodnutí a je z nich zřejmé, jak k uvedené výši dávky správní orgán I. stupně dospěl. 8. Dle žalovaného ze správního spisu vyplývá, že v oznámení o změně výši dávky ze dne 29. 4. 2022, č. j. 588432/22/AB, které předcházelo prvostupňovému rozhodnutí, byla chyba ve výpočtu dávky, protože do výše nákladů nebyla zahrnuta částka 50 Kč za osvětlení společných prostor v domě, což znamená, že tímto oznámením byla stanovena dávka v nesprávné výši 1 833 Kč. Správní orgán I. stupně vlastní kontrolou chybu odhalil až poté, co oznámení odeslal žalobci, a na tuto okolnost reagoval tak, že dne 3. 5. 2022 vydal nové oznámení, č. j. 598674/22/AB, v němž zvýšil dávku na 1 883 Kč, což odpovídalo doloženým nákladům na bydlení. Žalobce podal proti oběma oznámením námitky. Dne 9. 6. 2022 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, v němž již vycházel z nákladů na bydlení včetně položky za osvětlení a dospěl ke správné částce výše příspěvku, tj. 1 883 Kč. Prvostupňové rozhodnutí považoval žalovaný za věcně správné, neboť žalobci přiznalo správnou výši dávky, kdy tato byla srozumitelně odůvodněna včetně výpočtu, a proto bylo prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím potvrzeno