3 As 7/2008 — Nejvyšší správní soud

5 A 84/2021- 105 - text 13 5 A 84/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: proti žalovanému: za účasti osoby na řízení zúčastněné: T-Mobile Czech Republic a. s., IČO: 649 49 681 sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4 zastoupen advokátem JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 Český telekomunikační úřad, sídlem Sokolovská 219, 190 00 Praha 9 zastoupen advokátkou Mgr. Janou Pattynovou, LL.M. sídlem Perlová 317/5, 110 00 Praha 1 Český bezdrát s. r. o., IČO 259 02 415 Sídlem Zámečnická 592, 742 58 Příbor o žalobě proti rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 24. 6. 2021, č. j. ČTÚ-22 266/2021-603, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení nicotnosti v záhlaví uvedeného rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále též „Rada ČTÚ“), kterým bylo k rozkladu žalobce potvrzeno rozhodnutí předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále též „předsedkyně Rady ČTÚ“ či „prvostupňový správní orgán“) ze dne 24. 3. 2021, č. j. ČTÚ-40 644/2020-606/X.vyř., jímž bylo vyhověno návrhu obchodní společnosti Český bezdrát s. r. o. (dále též „osoba na řízení zúčastněná“) ve sporu mezi podnikateli v elektronických komunikacích o uložení povinnosti odpůrci (tj. žalobci) uzavřít s navrhovatelem (tj. Český bezdrát s. r. o.) dodatek ke smlouvě o propojení č. 025562-000-00, jehož předmětem je snížení cen za datové služby, poskytované odpůrcem navrhovateli na základě smlouvy o propojení, o 41 % podle § 108 odst. 1 písm. g) a § 127 odst. 1, 4 ve spojení s § 80 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) s tím, že po právní moci rozhodnutí bylo na jedné straně stanoveno oprávnění navrhovatele vyzvat odpůrce k uzavření daného dodatku, čímž by došlo k nahrazení dosud platného ujednání o ceně mobilních dat, a na straně druhé povinnost odpůrci uzavřít dodatek nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení této písemné výzvy. 2. Ze správního spisu vyplynulo a mezi účastníky nebylo sporným, že navrhovatel (Český bezdrát s. r. o.) podal k Českému telekomunikačnímu úřadu (dále též „ČTÚ“ též „žalovaný“) návrh na rozhodnutí sporu dle § 127 zákona o elektronických komunikacích mezi podnikateli v elektronických komunikacích o uložení povinnosti odpůrci uzavřít s navrhovatelem dodatek ke smlouvě o propojení, jehož předmětem je snížení cen za datové služby, poskytované odpůrcem navrhovateli na základě smlouvy o propojení, o 41% (dále též „návrh“). Navrhovatel tvrdil, že odpůrce s ním neuzavřel nový cenový dodatek ke smlouvě o propojení, kterým by byly sníženy ceny za mobilní data, účtované odpůrcem navrhovateli tak, aby odrážely faktickou cenovou situaci na trhu. Navrhovatel byl přitom přesvědčen, že cenová regulace na trhu je nevyvážená, jelikož odpůrce mu podle dosavadního ceníku v Příloze č. 9 smlouvy o propojení účtuje velkoobchodní ceny v cenové hladině roku 2016, zatímco v mezidobí došlo na maloobchodním trhu mobilních dat k výraznému poklesu cen, kdy i sám odpůrce účtuje svým maloobchodním zákazníkům ceny nižší, než které účtuje svým velkoobchodním partnerům. Navrhovatel poukázal na § 78 zákona o elektronických komunikacích, dle kterého byla smlouva s odpůrcem uzavřena, a proto měl za to, že zde existuje povinnost odpůrce k propojení sítí v jeho prospěch, a jelikož se spor týká povinnosti uložené zákonem o elektronických komunikacích, dospěl k závěru o věcné příslušnosti Předsedkyně Rady ČTÚ k jeho vyřešení. 3. Předsedkyně Rady ČTÚ rozhodnutím ze dne 24. 3. 2021 návrhu osoby na řízení zúčastněné vyhověla. Ke své věcné příslušnosti rozhodnout spor uvedla, že smlouva o přístupu a propojení sítí je jakožto smluvní typ upravena v § 78 až § 80 zákona o elektronických komunikacích, když tato nebyla uzavřena na základě (neexistující) referenční nabídky, nýbrž jako komerční vztah mezi dvěma podnikateli v elektronických komunikacích. V evidenci smluv o propojení a o přístupu, uzavřených mezi podnikateli v elektronických komunikacích je vedena i smlouva uzavřená mezi žalobcem a osobou na řízení zúčastněnou ze dne 20. 4. 2015 o propojení uzavřená dle § 78 zákona o elektronických komunikacích. Upozornila na to, že navrhovatel se v návrhu domáhá vydání rozhodnutí o uložení povinnosti odpůrci uzavřít s ním nový cenový dodatek ke smlouvě, přičemž dovozuje, že odpůrce je fakticky v postavení podniku s významnou tržní silou. Předsedkyně Rady ČTÚ vysvětlila, že dle § 56 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích musí cenové regulaci předcházet určení soutěžitele podnikem s významnou tržní silou, a to na základě analýzy relevantního trhu dle § 51 zákona o elektronických komunikacích. Až v případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, ČTÚ jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností dle zákona. Po veřejné konzultaci výsledků analýzy relevantního trhu a po vydání stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže může být konkrétní soutěžitel určen podnikem s významnou tržní silou rozhodnutím ČTÚ dle § 51 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích a lze mu uložit konkrétní povinnosti k nápravě nerovnováhy relevantního trhu. Předsedkyně Rady ČTÚ uvedla, že z vlastní úřední činnosti je jí známo, že v současné době není provedena analýza relevantního trhu č. 5 – velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám podle opatření obecné povahy č. OOP/1/12.2019-11, jímž se mění opatření obecné povahy č. OOP/1/04.2015-2, kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikacích, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly, č. j. ČTÚ-37 393/2019-611 ze dne 18. 12. 2019. Proto dosud nemohla být potvrzena nerovnováha na relevantním trhu, nemohlo být vydáno rozhodnutí o určení odpůrce podnikem s významnou tržní silou, tudíž nemůže být uplatněna cenová regulace a nelze vydat rozhodnutí o ceně za jeho služby [dle § 84 odst. 1, 2 písm. h) a odst. 3 zákona o elektronických komunikacích]. Dále k osobní podmínce věcné příslušnosti správního orgánu konstatovala, že ji má rovněž za splněnou, když obě strany sporu jsou osobami vykonávajícími komunikační činnost, navrhovatel pod obchodní značnou Eri český bezdrát působí jako virtuální operátor v mobilní síti odpůrce. 4. Co se týče věcného posouzení návrhu, Předsedkyně Rady ČTÚ konstatovala, že podstatnou otázkou při posouzení sporu bylo stanovit přiměřenost navržené úpravy velkoobchodních cen ve vztahu k soutěžnímu prostředí na maloobchodním a velkoobchodním trhu mobilních dat. V rámci tohoto posouzení vycházela ze stanoviska mediace, obsaženého v přípisu ze dne 27. 5. 2020, č. j. ČTÚ-27 937/2020-611 (dále též „stanovisko ČTÚ“), ze kterého vyplynulo, že navrhovaný pokles velkoobchodních cen datových služeb o 41 % nepřekračuje procento poklesu průměrných maloobchodních cen, a proto dospěla k závěru, že návrh je přiměřený. Taktéž se věnovala posouzení toho, zda navrhované velkoobchodní ceny za mobilní data nejsou pro odpůrce podnákladové, což vyplynulo z § 56 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. Ze své úřední činnosti měla za osvědčené, že snížením stávajících velkoobchodních cen ve smlouvě nedojde u odpůrce k poklesu cen pod nákladově orientovanou úroveň, tudíž ani k porušení zákona. Postoj odpůrce, jenž odmítl narovnání tržního prostředí na trhu č. 5 ve vztahu k navrhovateli a trvá na velkoobchodních cenách účtovaných navrhovateli za mobilní data, v cenové úrovni ke dni 1. 5. 2016, označila za rozporný se zásadou poctivosti. 5. Žalobce podal proti rozhodnutí Předsedkyně Rady ČTÚ rozklad, v němž namítal nicotnost rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. Poukázal již na návětí výrokové části prvostupňového správního rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že rozhodnutí bylo vydáno dle § 127 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, avšak k aplikaci daného ustanovení neměl za splněné zákonné podmínky. Nad to se spor dle jeho názoru netýká propojení sítí, nýbrž jen ceny přístupu ke službě virtuálních sítí dle § 78 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích. ČTÚ je oprávněn zasahovat do komerčních vztahů mezi operátory a ukládat cenovou regulaci jen dle § 56 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a to na základě analýzy relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou, což se nestalo. V rozkladu namítal i nesprávnost a nezákonnost prvostupňového správního rozhodnutí. 6. Rada ČTÚ žalobou napadeným rozhodnutím rozklad žalobce zamítla a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdila, jelikož se plně ztotožnila s právním posouzením věci zaujatým Předsedkyní Rady ČTÚ. K namítané nicot