7 As 93/2014 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 7/2020- 70 - text 12 5 Ad 7/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: Mgr. J. D. bytem X zastoupený Mgr. Monikou Jiráskovou, advokátkou se sídlem Dlouhá 727/39, Praha 1 – Staré Město proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta se sídlem se sídlem Strojnická 935/27, Praha 7 – Holešovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2020, č. j. PPR-33903-57/ČJ-2018-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím ředitele Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezídia České republiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 12. 2. 2019, číslo 7/2019, byl žalobci odejmut dnem 1. 3. 2019 osobní příplatek. Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 6. 2019, č. j. PPR-33903-16/ČJ-2018-990131, bylo rozhodnutí prvostupňového správního orgánu zrušeno a věc vrácena služebnímu funkcionáři k novému projednání a rozhodnutí (dále i jen „zrušující rozhodnutí žalovaného“). Žalovaný prvostupňový správní orgán zavázal k tomu, aby v dalším řízení doplnil podklady, z nichž budou seznatelné důvody přiznání osobního příplatku žalobci a kterými prokáže, že žalobce již nenaplňuje podmínky, za nichž mu byl osobní příplatek přiznán. Rozhodnutím ze dne 9. 12. 2019, číslo 128/2019, prvostupňový správní orgán odejmul dnem 1. 1. 2020 osobní příplatek žalobci znovu. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (žalobou napadené rozhodnutí) žalovaný podané odvolání zamítl potvrdil v pořadí druhé rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. 2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu je v posuzované věci podstatné, že o změně osobního příplatku (zvýšení, snížení nebo odejmutí) příslušníka rozhoduje služební funkcionář v závislosti na plnění podmínek stanovených pro jeho přiznání. Žalovaný dále uvedl, že žalobci byl osobní příplatek zvýšen dne 1. 10. 2013 na 4 550 Kč z důvodu plnění služebních úkolů velmi aktivně, iniciativně v mimořádné kvalitě. Dne 15. 6. 2014 byl žalobci snížen osobní příplatek na 2 500 Kč, jelikož žalobce změnil služební místo a dosud neprokázal výkon služby v mimořádné kvalitě a rozsahu na novém místě, která na předchozím služebním místě odůvodňovala přiznání služebního příplatku ve výši 4 550 Kč. S přihlédnutím ke znalostem a vědomostem získaným v průběhu předchozího trvání služebního poměru byl žalobci zachován osobní příplatek ve snížené výši. Žalovaný zdůraznil, že osobní příplatek nebyl snížen pouze z důvodu změny služebního místa, ale také z toho důvodu, že obě služební místa jsou obsahem služební činnosti naprosto odlišné (teoretická výuka ve škole versus přímý výkon služby v rámci odboru hospodářské kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), a proto nemohlo být přistoupeno k automatickému přiznání osobního příplatku ve stejné výši. Určitá mimořádnost kvality plnění služebních úkolů se přitom vzhledem k předchozímu výkonu služby u žalobce předpokládala. Od 1. 4. 2015 došlo k další změně služebního místa žalobce. Při této změně zůstal žalobci osobní příplatek zachován. Jelikož předchozí důvody přiznání osobního příplatku spočívaly dle žalovaného vždy toliko ve výkonu služby v mimořádné kvalitě, muselo být následné odnětí vázáno výhradně na změnu v kritériu mimořádné kvality výkonu služby žalobce. 3. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí následně poukázal na služební hodnocení za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017, záznam o nedostatcích ve služební činnosti ze dne 5. 3. 2018, záznam o významné události ze dne 6. 3. 2018, záznam o nedostatcích ve služební činnosti ze dne 23. 5. 2018, záznam významné události ze dne 24. 5. 2018, záznam o významné události ze dne 18. 6. 2018, záznam významné události ze dne 25. 10. 2016, záznam o nedostatcích ve služební činnosti ze dne 18. 10. 2016, vyhodnocení předloženého materiálu metodického postupu ze dne 8. 9. 2017, vyhodnocení předloženého materiálu metodického postupu ze dne 21. 11. 2017, upozornění na nedostatky ze dne 22. 11. 2017, přehled významných událostí pořízený z informačního systému EKIS a zadání konkrétních úkolů žalobci a jejich vyhodnocení. Z těchto podkladů žalovaný dovozoval, že se kvality plnění služebních úkolů žalobcem snížily na takovou úroveň, že již nelze hovořit o mimořádné kvalitě plnění služebních úkolů, čímž bylo odůvodněno zvýšení osobního příplatku na 4 550 Kč (žalobce plnil služební úkoly velmi aktivně, iniciativně a v mimořádné kvalitě). Dále žalovaný reagoval na námitky žalobce uvedené v odvolání. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 4. Žalobce v podané žalobě namítá, že žalované rozhodnutí nedostatečně reflektovalo jeho argumentaci uvedenou v odvolání. Postup v řízení ve věcech služebního poměru byl podle žalobce v rozporu s § 180 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostního sboru, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „zákon o služebním poměru“), neboť podklady pro rozhodnutí o odejmutí osobního příplatku žalobci nebyly dostačující, a není tak zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V řízení nebylo dostatečně prokázáno, že by se žalobce tvrzených chyb dopustil a nerespektoval zadání a pokyny nadřízených příslušníků bezpečnostního sboru. Žalované rozhodnutí neodstranilo důvodné pochybnosti o tom, že došlo k soustavnému jednání ze strany příslušníků Policie ČR, jehož cílem bylo nerovné zacházení s žalobcem a jeho obtěžování ve smyslu zákona o služebním poměru. Žalobce je přesvědčen o tom, že v období předcházejícím řízení ve věcech služebního poměru vůči němu docházelo k soustavnému porušování zákonných a vnitřních předpisů, přičemž tato porušení nebyla podrobena kritickému zhodnocení a nebyla dostatečně zahrnuta do úvah před vydáním žalovaného rozhodnutí. Vůči žalobci byly soustavně porušovány i další povinnosti v oblasti péče o příslušníky, které jsou zakotveny v § 77 zákona o služebním poměru; se žalobcem bylo zacházeno diskriminačně a byl ze strany příslušníků obtěžován. 5. Prvostupňový správní orgán byl ve zrušujícím rozhodnutí žalovaného zavázán, aby zjistil, z jakého důvodu byl žalobci přiznán osobní příplatek. V prvostupňovém správním rozhodnutí je pouze konstatováno, že důvodem přiznání osobního příplatku bylo plnění úkolů v mimořádné kvalitě. Je zřejmé, že žalobce splňoval kladné předpoklady pro přiznání příplatku, avšak v rozhodnutí správních orgánů není popsáno, z jakých podkladů tyto kladné důvody pocházejí. Z žádného ustanovení zákona o služebním poměru nevyplývá, že by v případě změny služebního místa automaticky ze zákona docházelo i k odnětí již přiznané výše osobního příplatku. Zákon o služebním poměru vychází z kontinuity přiznané výše osobního příplatku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2015, č. j. 6 As 171/2014-46, č. 3209/2015 Sb. NSS). 6. Záznamy významných událostí byly dle žalobce vytvořeny účelově pouze s cílem jeho dehonestace a poškození jeho postavení v Policii ČR. Žalobce se od roku 2016 ocitl pod cíleným psychickým tlakem jednáním nesoucím veškeré znaky přímé a nepřímé diskriminace. Záznamy byly prováděny za účelem poškození služebního hodnocení, platového ohodnocení a poškození jeho zdraví znamenající nemožnost dalšího pokračování služebního poměru k Policii ČR. 7. Ke služebnímu hodnocení ze dne 30. 11. 2017 žalobce uvedl, že nebyl respektován § 203 odst. 5 zákona o služebním poměru, což vyplývá z rozhodnutí Policejního prezidia ČR č. j. PPR-4049-10/ČJ-20118-990220-Z. Je na něj nutné nahlížet jako na vadné a k jako takovému k němu nelze přihlížet. 8. Proti záznamu o významné události ze dne 6. 3. 2018 žalobce namítal, že úkol týkající se přepravy, jehož nedostatečné zvládnutí, mu je vytýkáno, byl zadán účelově obecně, neurčitě a zmatečně. Záznam byl sepsán pouze z důvodu drobných gramatických chyb a odlišného právního stanoviska. Tímto došlo k diskriminaci žalobce, proti žalobci bylo postupováno jiným způsobem než u jiných příslušníků. 9. Záznam o významné události ze dne 24. 5. 2018 byl vypracován opět pouze pro administrativní chyby, a to uvedení chybného čísla jednacího a chybného odkazu na právní předpis. Tyto chyby byly bez prodlení odstraněny. 10. Žalobce brojí i proti záznamu o významné události ze dne 18. 6. 2018. Žalobce sdělil, že má nová oční dioptrická skla a doložil lékařské posudky o zdravotní způsobilosti, z nichž vyplývá, že je zdravotně způsobily k výkonu povinností, přesto došlo k sepsání významné události typu významný neúspěch. 11. Žalobce k záznamu o významné události ze dne 25. 10. 2016 uvedl, že v roce 2016 byly dány jiné podmínky než v současné době a existoval jiný předpis ke kontrole. Práce s informačním systémem s ETŘ probíhala tak, že ten, kdo obdržel zadání kontroly, ji v ETŘ zaevidoval. ETŘ přidělil číslo jedn