10 Ads 316/2016 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 18/2018- 94 - text 21 8 Ad 18/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Ing. P. L., bytem X, náměstek ministra vnitra pro státní službu se sídlem Jindřišská 34, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2018, č. j. MV-82523-3/OSK-2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 9. 2018, č. j. MV-82523-3/OSK-2018 (dále jen napadené rozhodnutí), bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu zdravotnictví ze dne 29. 5. 2018, č. j. MZDR 18799/2018-4/PER (dále jen prvostupňové rozhodnutí). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS) na služební místo představeného - ředitele odboru hospodářské správy, s výkonem služby v Ministerstvu zdravotnictví, se služebním působištěm v Praze, v oborech služby Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace a Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek. 2. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal správní žalobu, o níž Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“ nebo jen „soud“) rozhodl rozsudkem ze dne 24. 11. 2021, č. j. 8Ad 18/2018- 54. Městský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že u žalobce došlo převedením na místo ředitele odboru hospodářské správy k tomu, že místo 16. platové třídy mu nyní náleží toliko 13. platová třída. Tím, jak sám uvádí, došlo k poklesu jeho příjmu o značnou částku peněz, a to o cca 42 tisíc Kč měsíčně, což představuje 35 %. Pokles platu o tři platové třídy, tedy o cca 42 000 Kč měsíčně, považoval soud z hlediska dopadu do zaměstnancova života za velmi výrazný. Z tohoto důvodu uzavřel, že není možné hodnotit nové služební místo jako „vhodné“, v čemž shledal porušení ustanovení zákona a MP č. 1/2016, resp. jeho kritéria podle čl. 55 odst. 2 písm. g), kde se výslovně uvádí, že: „Pokud by však bylo volné služební místo ve stejné platové třídě a stejném oboru služby, měl by na něj být státní zaměstnanec převeden přednostně“. 3. Žalovaný podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. 8Ad 18/2018- 54, kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 8. 2023, č. j. 7Ads 9/2022-23, tak, že rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobce v podané žalobě předně popsal skutkový děj, jak vyplývá i ze správního spisu. Žalobce namítá především nezákonnost rozhodnutí napadeného i rozhodnutí prvního stupně, nesprávné právní posouzení věci z důvodu nesprávné aplikace zákona o státní službě a porušení zásady legitimního očekávání vyjádřené v § 2 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád. Uvádí, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a že byl zkrácen na svých právech. 5. Žalobce uvedl, že byl na základě výběrového řízení rozhodnutím č. j. MZDR 53811/2015/PER ze dne 23. 11. 2015 jmenován na služební místo představeného – náměstka pro ekonomiku a přímo řízené organizace v Ministerstvu zdravotnictví. V důsledku změny systemizace služebních a pracovních míst na rok 2018 (v důsledku usnesení vlády) došlo ke zrušení celé sekce ekonomiky a přímo řízených organizací a i služebního místa žalobce, a žalobce byl tedy rozhodnutím ze dne 2. 1. 2018, č. j. MZDR 14/2018-1/PER, odvolán z tohoto služebního místa. Odvolání žalobce bylo zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno (rozhodnutím ze dne 19. 3. 2018, č. j. MV-23235-2/OSK-2018). Rozhodnutím ze dne 11. 1. 2018, č. j. MZDR 1494/2018-3/PER, byl žalobce zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů a byl mu stanoven plat ve výši 80 % jeho měsíčního platu. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání (rozhodnutím ze dne 19. 3. 2018, č. j. MV-30872-2/OSK-2018). Rozhodnutím ze dne 29. 5. 2018, č. j. MZDR 18799/2018-4/PER, byl žalobce převeden na služební místo představeného – ředitele odboru hospodářské správy. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí napadeným rozhodnutím potvrzeno a odvolání zamítnuto. 6. Žalobce předně namítá, že měl být převeden na jiné vhodné služební místo, přičemž se odvolává na ustanovení ZSS [§ 61 odst. 1 písm. b) ZSS, § 62 odst. 1 ZSS] a na Metodický pokyn náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2016, kterým se stanoví podrobnosti ke změnám služebního poměru (dále jen MP č. 1/2016), zejm. na čl. 54 odst. 1, čl. 54 odst. 2, čl. 54 odst. 3 a na kritéria uvedená v čl. 55. Žalobce akcentuje, že v případě, kdy je více vhodných služebních míst, musí být státní zaměstnanec převeden na služební místo nejvhodnější. Podle žalobce však toto v jeho případě nenastalo, když služební místo, na nějž byl převeden (představený – ředitel odboru hospodářské správy), není pro něj nejvhodnějším místem, neboť ve služebním úřadu existovala jiná volná služební místa, která byla vhodnější. Tato místa následně žalobce v žalobě podrobně rozebírá a popisuje a i za použití tabulky hodnotí jednotlivá kritéria jejich vhodnosti pro žalobce (platová třída, obory služby, služební úřad, služební působiště, požadované vzdělání a kvalifikace). Žalobce pak činí závěr, že nejvhodnějším místem pro něj bylo služební místo náměstka pro ekonomiku a zdravotní pojištění. Toto místo považuje za nejvhodnější zejména proto, že by zůstal ve stejné 16. platové třídě jako doposud, dále by zastával shodné 4 obory služby jako dosud (pouze jeden obor by byl nový), ve stejném služebním úřadu a služebním působišti a s odpovídající kvalifikací a vzděláním. Žalobce podrobněji rozebírá čl. 55 odst. 2 MP č. 1/2016, v němž jsou uvedena relevantní kritéria pro účely posouzení vhodnosti služebního místa, a sice: zdravotní hledisko a zdravotní způsobilost, požadované vzdělání a kvalifikace, schopnosti státního zaměstnance a jeho dosavadní zkušenosti, obor/obory služby (přednostně se státní zaměstnanec vždy převede na služební místo se stejným oborem/obory služby), stejný nebo jiný služební úřad, služební působiště, resp. místo výkonu služby, zařazení do platové třídy (pokud existuje volné služební místo ve stejné platové třídě a stejném oboru služby, měl by na něj být státní zaměstnanec převeden přednostně) a přístup státního zaměstnance k převedení. Po provedeném srovnání možných volných služebních míst žalobce dospívá k závěru, že ve služebním úřadu existovala nejméně tři jiná volná služební místa, která byla pro převedení žalobce vhodnější (náměstek pro ekonomiku a zdravotní pojištění; ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví; ředitel odboru evropských fondů a investičního rozvoje). Ze strany žalovaného tedy nebyl dodržen zákonný postup při posuzování vhodnosti služebního místa podle MP č. 1/2016 a došlo tak k nesprávnému právnímu posouzení věci, když rozhodnutí postrádá řádné odůvodnění toho, proč nebylo možné dodržet „zákonný“ postup podle MP č. 1/2016. 7. Žalobce dále zejména zpochybňuje, že ačkoliv byl (spolu s dalšími dvěma uchazeči) klasifikován jako vhodný uchazeč, nebyl vybrán, jelikož bylo vypsáno výběrové řízení s odkazem na zachování zásady rovnosti, z důvodu, že druhý státní zaměstnanec, který o převedení též požádal, byl v prvním kole výběrového řízení hodnocen lépe, avšak k uzavření dohody s ním nedošlo. 8. Žalovaný argumentoval zejména tím, že existuje-li více státních zaměstnanců, pro které může být volné služební místo také vhodné, je nejvhodnější obsadit dané místo na základě výběrového řízení podle ZSS. To je podle žalobce v rozporu s § 24 odst. 5 ZSS, podle něhož „výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle § 47, § 49 odst. 2, § 61, 67 nebo 70.“ Podle čl. 3 odst. 1 Metodického pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 2/2017, kterým se stanoví podrobnosti k provádění výběrových řízení (dále jen MP č. 2/2017) je: „služební orgán bezprostředně před konáním výběrového řízení povinen nahlédnout do rejstříku státních zaměstnanců, zda se mezi státními zaměstnanci zařazenými mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 ZSS nenachází takový státní zaměstnanec, pro něhož by bylo obsazované místo vhodné. Takového státního zaměstnance by služební orgán na volné služební místo bez výběrového řízení převedl podle § 61 ZSS, resp. zařadil podle § 70 odst. 3 ZSS.“ Podle názoru žalobce má tedy přímé převedení státního zaměstnance podle § 61 ZSS přednost před obsazením volného služebního místa na základě výběrového řízení, a to bez jakýchkoliv výjimek, tedy i v případě, že existuje více státních zaměstnanců, pro něž může být volné místo také vhodné. Žalovaný tedy jednal v rozporu se ZSS. Žalovaný řádně neodůvodnil, proč služební orgán při obsazování volného služebního místa nemusel dodržet postup podle § 24 odst. 5 ZSS, tedy d