4 Ads 10/2013 — Nejvyšší správní soud

10 Ad 4/2021- 91 - text 19 10 Ad 4/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Ing. V. Š. nar. X bytem P. proti žalovanému: Ředitel sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství ze dne 16. 4. 2021, č. j. 2-10/2021-5847, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2021, č. j. 2-10/2021-5847, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Návrh na zrušení organizačního řádu Vojenského zpravodajství, jiné ev. ozn. D39/2020/EO-4730-VP, ze dne 15. 12. 2020, se odmítá. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 6. 2021 domáhá zrušení rozhodnutí ředitele sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství ze dne 16. 4. 2021, č. j. 2-10/2021-5847, který po žalobcově odvolání zastavil řízení o stanovení složek žalobcova platu a zrušil rozhodnutí vedoucího 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska rozhodnutím ze dne 19. 1. 2021, č. j. 2-3/2021-5847, kterým bylo rozhodnuto o složkách žalobcova platu. 2. Proti těmto rozhodnutím podává žalobce tuto žalobu a domáhá se jejich zrušení, neboť podle něj rozhodovaly o platových výměrech věcně nepříslušné orgány. II. Řízení předcházející podané žalobě 3. Podané žalobě předchází dlouhá procesní historie. 4. Ředitel Vojenského zpravodajství rozhodl o složkách žalobcova platu platovým výměrem ze dne 1. 10. 2008, č. j. 4-13/3-345/2008-5847. Po žalobcově odvolání zrušil ministr obrany 19. 12. 2014 tento platový výměr pro nepřezkoumatelnost a řízení zastavil, protože žalobci v mezidobí dne 31. 10. 2010 zanikl služební poměr. 5. Po žalobcově žalobě Městský soud v Praze zrušil ministrovo rozhodnutí rozsudkem ze dne 3. 10. 2018, č. j. 10 Ad 3/2015-100. Následnou kasační stížnost ministra Nejvyšší správní soud zamítl a vyslovil právní názor, že pro posouzení věci je rozhodné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, účinné k 1. 10. 2008 (rozsudek ze dne 16. 1. 2020, č.j. 8 As 370/2018-30). 6. Následně v novém rozhodnutí ze dne 18. 8. 2020, č. j. MO 220630/2020-8694, ministr obrany původní platový výměr z 1. 10. 2008 zrušil pro nepřezkoumatelnost. 7. V návaznosti na zrušení platového výměru rozhodoval znovu o žalobcově platu jako orgán prvního stupně vedoucí 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska (orgán prvního stupně), který vydal platový výměr dne 19. 1. 2021, č. j. 2-3/2021-5847. 8. Po žalobcově odvolání ředitel sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství coby nový orgán druhého stupně (žalovaný) svým rozhodnutím ze dne 16. 4. 2021, č.j. 2-10/2021-5847, tento platový výměr zrušil a zastavil řízení zahájené vydáním platového výměru dne 1. 10. 2008, protože původní platový výměr vycházel ze stejných skutkových okolností a rozhodl o žalobcově platu stejně jako již vydaný platový výměr z 1. 5. 2008, proto podle orgánu druhého stupně bránila vydání nového platového výměru z 1. 10. 2008 překážka věci rozhodnuté, tudíž ani neexistoval předmět řízení, o němž by se platovým výměrem mělo rozhodovat. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce tuto žalobu. III. Žaloba 9. Žalobce tvrdí, že ředitel Vojenského zpravodajství coby původní prvostupňový orgán je nečinný, protože po zrušovacím rozhodnutí ministra obrany ze dne 18. 8. 2020 měl o platovém výměru rozhodnout, což dosud neučinil. Zároveň měl ředitel Vojenského zpravodajství překročit a zneužít meze správního uvážení, protože dne 5. 12. 2020 vydal nový organizační řád Vojenského zpravodajství, označený č. j. D39/2020/EO-4730-VP, jímž je stanovena pravomoc rozhodovat ve věcech služebního poměru. Na základě tohoto organizačního řádu rozhodovaly o žalobcově platu vedoucí 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska (orgán prvního stupně) a orgán druhého stupně (žalovaný), ačkoliv podle žalobce mají o jeho platu rozhodovat orgány, jejichž pravomoc trvala v době rozhodnutí o prvním platovém výměru 1. 10. 2008. Žalobce tak namítá nicotnost dvou nejnovějších rozhodnutí o platovém výměru, protože rozhodovaly věcně nepříslušné orgány. Orgánem příslušným rozhodovat o žalobcově platu je podle žalobce ředitel Vojenského zpravodajství. 10. Podle žalobce je navíc uvedený organizační řád protiprávně utajen stupněm důvěrné s cílem poškodit žalobce v tomto řízení, aby se proti rozhodnutím nemohl řádně bránit. 11. Zároveň údajně ředitel Vojenského zpravodajství nerespektuje závazný názor ministra obrany z rozhodnutí ze dne 18. 8. 2020 a odmítá rozhodnout o žalobcově platu, ačkoliv mu tuto věc ministr obrany vrátil k dalšímu řízení. Nadto údajně ředitel Vojenského zpravodajství nelegitimně vyřazuje z rozhodování ministra obrany tím, že pomocí zmíněného organizačního řádu přenesl rozhodování o žalobcově platu na orgán prvního stupně. 12. Podle žalobce v rozhodnutí o žalobcově platu brání překážka litispendence, protože se o jeho platu vedou souběžně dvě řízení – v prvním je věcně příslušný jako orgán prvního stupně ředitel Vojenského zpravodajství, který je však nečinný, a ve druhém protiprávně rozhodl nepříslušný vedoucí 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska. 13. Podle žalobce je napadené rozhodnutí o žalobcově odvolání antedatované, vydal ho věcně nepříslušný orgán a jeho výrok, jímž zastavil řízení, je rozporný a neurčitý, protože nelze určit, které řízení zastavuje. Navíc se rozhodnutí nezabývá žalobcovými námitkami ze dne 18. 4. 2021 a ty dříve zaslané vypořádává pouze formálně, je proto i nepřezkoumatelné. 14. Žalobce je také názoru, že správní orgány aplikovaly zákon o vojácích z povolání v nesprávném znění, protože podle novely účinné od 1. 6. 2012 provedené zákonem č. 122/2012 Sb. se mají řízení ve věcech služebního poměru zahájená přede dnem nabytí účinnosti této novely dokončit podle zákona o vojácích z povolání ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této novely. Podle žalobcova názoru se žalovaný chybně vypořádal s touto námitkou o nesprávném znění zákona o vojácích. 15. Žalobce dále namítá nesprávnost logických úvah správních orgánů, které argumentují i zrušeným rozhodnutím ministra obrany ze dne 19. 12. 2014 a zrušeným rozhodnutím ředitele Vojenského zpravodajství ze dne 1. 10. 2008. 16. Žalobce nesouhlasí ani se zastavením řízení provedeným v napadeném rozhodnutím orgánu druhého stupně. Podle žalobce nelze v této věci argumentovat zrušeným platovým výměrem z 1. 10. 2008. 17. Nakonec žalobce obecně tvrdí, že správní orgány ignorovaly právní názory vyslovené Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra obrany z 19. 12. 2014. IV. Napadené rozhodnutí a vyjádření žalovaného 18. Na úvod napadeného rozhodnutí žalovaný nepochybuje, že k rozhodnutí o platu žalobce je podle Organizačního řádu Vojenského zpravodajství, jiné ev. označení D19/2019/EO-4730-VP, ze dne 18. 12. 2020, věcně příslušný v prvním stupni vedoucí 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska. Ředitel vojenského zpravodajství byl příslušný ke dni 1. 10. 2008 na základě rozkazu minstra obrany č. 44/2006, tento rozkaz ministra obrany byl však následně nahrazen rozkazem minstra obrany č. 57/2015, který byl následně nahrazen rozkazem minstra obrany č. 14/2016. Žádný z těchto rozkazů neobsahuje přechodné ustanovení, které by zachovávalo původní příslušnost z roku 2008. 19. Žalovaný nesouhlasí s žalobcovým názorem ohledně aplikovatelného znění zákona o vojácích z povolání. Podle žalovaného totiž zákon č. 122/2012 Sb., který novelizoval zákon o vojácích z povolání, neobsahuje ustanovení podobné § 179 odst. 1 větě druhé zákona č. 500/2004, správní řád („s. ř.“), a proto se má zákon o vojácích aplikovat v aktuálním znění, podle které bylo-li rozhodnutí před účinností tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu, postupuje se podle dosavadních předpisů. Podle žalovaného ministr obrany svým rozhodnutím ze dne 19. 12. 2014, č. j. 340-48/2013-1140, zrušil rozhodnutí ředitele Vojenského zpravodajství ze dne 1. 10. 2008, č. j. 4-13/3-345/2008-5847, a řízení zastavil. Z toho lze podle žalovaného a contrario dovodit, že orgán prvního stupně byl povinen nově postupovat podle zákona o vojácích z povolání v současném znění. 20. Dále žalovaný poukazuje na dřívější chybnou praxi správních orgánů, které vydávaly opakovaně platové výměry při každém novém služebním zařazení vojáka nehledě na to, zda se mu měnily složky platu. I platový výměr žalobce z 1. 10. 2008 byl vydán pouze v souvislosti s novým služebním zařazením žalobce a nijak neměnil složky platu oproti předešlému platovému výměru z 1. 5. 2008, vyd