5 Afs 219/2016 — Nejvyšší správní soud

3 A 40/2024- 29 - text 7 3 A 40/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: POE, spol. s r.o., IČO 49608312, sídlem Varenská 3101/49, 702 00 Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/95633-823, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“ či „soud“) domáhala zrušení Oznámení o schválení závěrečné monitorovací zprávy a zjednodušené žádosti o platbu vydaného žalovaným dne 22. 4. 2024 pod č. j. MPSV-2024/95633-823 (dále též „napadené rozhodnutí“). 2. Úvodem považuje soud za vhodné popsat vývoj věci, který předcházel vydání napadeného rozhodnutí. 3. Rozhodnutím o poskytnutí dotace ze dne 5. 4. 2013, č. OP LZZ/GG 3.3/96/5/00052, byla žalobkyni poskytnuta dotace na realizaci projektu „Řešení pro Olomoucký kraj“ (dále jen „projekt“) ve výši 5.666.634,80 Kč. 4. Protože však žalovaný shledal porušení metodických pravidel a ust. § 31 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, oznámil žalobkyni, že poskytnutá dotace bude krácena o částku ve výši 1.019.994,26 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, které ministryně práce a sociálních věcí (dále jen „ministryně“) zamítla rozhodnutím ze dne 4. 1. 2016, č. j. 2015/66975-821/1. 5. Na základě výzvy k vrácení části dotace ze dne 15. 1. 2016, č. j. 2016/881-821, vydané žalovaným podle § 14f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“), žalobkyně vrátila část dotace ve výši 622.769,34 Kč. Zároveň však proti této výzvě podala žalobu k městskému soudu, který rozhodl rozsudkem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 5 A 49/2016-54, tak, že odmítl žalobu proti úkonu žalovaného – výzvě k vrácení dotace nebo její části, neboť není rozhodnutím, a zároveň zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného s odůvodněním, že výzva byla pouhou informací o tom, že žalobkyně porušila dotační podmínky, a jejím účelem bylo umožnit žalobkyni, aby své pochybení uznala a část poskytnuté dotace dobrovolně vrátila. Postupem žalovaného tedy nemohlo být zasaženo do práv žalobkyně, neboť daná výzva nebyla přímo vynutitelná a žalovaný pro případ jejího neuposlechnutí nestanovil žádnou bezprostřední sankci. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) zamítl rozsudkem ze dne 12. 1. 2017, č. j. 5 Afs 219/2016-27. 6. Žalobkyně podala rovněž žalobu proti výše označenému rozhodnutí ministryně ze dne 4. 1. 2016, č. j. 2015/66975-821/1, a toto rozhodnutí, jakož i jemu předcházející oznámení o krácení dotace, městský soud zrušil rozsudkem ze dne 31. 5. 2019, č. j. 8 A 41/2016-74, pro jejich nepřezkoumatelnost. 7. Dále žalovaný vydal Oznámení o schválení závěrečné monitorovací zprávy a zjednodušené žádosti o platbu ze dne 9. 9. 2019, č. j. MPSV-2019/184056-823, kterým žalobkyni oznámil, že jí nebude vyplacena částka ve výši 397.224,92 Kč. Proti tomuto oznámení podala žalobkyně námitky, které byly rozhodnutím ministryně ze dne 22. 11. 2019, č. j. MPSV-2019/194242-823/2, zamítnuty. 8. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí ministryně podala žalobu, o které městský soud rozhodl rozsudkem ze dne 21. 9. 2023, č. j. 3 A 10/2020-84. Ve výroku I. vyslovil, že rozhodnutí ministryně o námitkách je nicotné, neboť rozpočtová pravidla ve znění do 19. 2. 2015 nesvěřovala poskytovateli dotace pravomoc rozhodnout o takových námitkách, respektive vůbec nepředpokládala existenci takového opravného prostředku. Výrokem II. městský soud zrušil oznámení o schválení závěrečné monitorovací zprávy ze dne 9. 9. 2019 s odůvodněním, že žalovaný nebyl oprávněn k nevyplacení dotace přistoupit, neboť rozhodná právní úprava takový postup neumožňovala. Ustanovení § 14e rozpočtových pravidel ve znění do 19. 2. 2015 totiž připouštělo nevyplacení části dotace pouze v případě, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které by mohlo mít za následek porušení rozpočtové kázně. Takové pochybení však žalobkyni v dané věci vytýkáno nebylo. Za porušení pravidel identifikované žalovaným tedy žalobkyně mohla být postižena toliko formou odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44 a 44a rozpočtových pravidel. Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 1. 3. 2024, č. j. 6 Afs 289/2023-27, a přisvědčil názoru městského soudu, že v dané věci bylo třeba při aplikaci § 14e rozpočtových pravidel vycházet z jeho znění, které bylo účinné do 19. 2. 2015. 9. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí označené v záhlaví tohoto rozsudku. V něm žalobkyni oznámil: „Vaše závěrečná monitorovací zpráva a zjednodušená žádost o platbu byly schváleny bez krácení dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, na základě čehož Vám bude na bankovní účet č. 159789971/0300, doložený dne 4. 4. 2024 uhrazena částka vykázaná v žádosti o platbu č. 6 ve výši 397 224,92 Kč pod variabilním symbolem 4339600052. Zároveň si Vás dovolujeme upozornit, že na výše uvedenou částku Vám bude vzhledem k pochybením, jimiž byl dotčen doložený nově vytvořený/inovovaný produkt v rámci Závěrečné monitorovací zprávy, následně zaslána výzva k vrácení části dotace dle § 14f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.“ II. Žaloba 10. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, nesprávné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 11. Žalobkyně má za to, že žalovaný jí v důsledku krácení dotace zadržuje celkem částku 1.019.994,26 Kč a měl by jí celou tuto částku vyplatit. Přesto, že v nyní napadeném rozhodnutí není zmíněno žádné konkrétní porušení rozpočtových pravidel ani žádná sankce, je jím žalobkyni přiznáno pouze vyplacení části dotace ve výši 397.224,92 Kč. Žalobkyně namítá, že pokud žalovaný schválil závěrečnou monitorovací zprávu a zjednodušenou žádost bez výhrad, tedy bez jakéhokoli krácení, sankce či zjištění porušení rozpočtové kázně, pak není právní důvod k tomu, aby nadále zadržoval částku ve výši 622.769,34 Kč. 12. Z důvodu procesní opatrnosti žalobkyně v rámci své žaloby (nikoli však v jejím samotném petitu) rovněž navrhla, aby soud označil jednání žalovaného jako trvající nezákonný zásah spočívající v zadržování částky ve výši 622.769,34 Kč. 13. Žalobkyně dále považuje napadené rozhodnutí za nesrozumitelné, neboť jí není jasné, jaká pochybení má žalovaný na mysli v závěrečné větě, když žádná konkrétní zde nejsou uvedena a všechna předchozí rozhodnutí o uložení sankce či krácení dotace již neexistují v důsledku jejich zrušení soudem. 14. Žalobkyně doplnila, že jí byla adresována v pořadí druhá výzva k vrácení dotace ve výši 397.224,92 Kč, na kterou však již nereagovala. Namítá, že důvody k vrácení části dotace uvedené v této výzvě jsou zcela odlišné od těch, které byly uvedeny ve výzvě předchozí. IV. Vyjádření žalovaného k obsahu žaloby 15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť ji považuje za nedůvodnou. 16. Nejprve žalovaný vyjádřil názor, že by se soud danou věcí neměl zabývat, neboť se jedná o věc již jednou rozhodnutou. Žaloba totiž svým obsahem směřuje na vyplacení částky ve výši 622.769,34 Kč, tyto finanční prostředky však žalobkyně dobrovolně vrátila v návaznosti na výzvu podle § 14f rozpočtových pravidel ze dne 15. 1. 2016. Žalobu tuto výzvu napadající městský soud zamítl rozsudkem č. j. 5 A 49/2016-32, který byl potvrzen rozsudkem NSS č. j. 5 Afs 219/2016-27. V dané věci se přitom neobjevily žádné nové skutečnosti. 17. K napadenému rozhodnutí žalovaný uvedl, že jím reagoval na rozhodnutí městského soudu ze dne 21. 9. 2023, č. j. 3 A 10/2020-84, potvrzené Nejvyšším správním soudem, kterým bylo zrušeno předchozí Oznámení o schválení závěrečné monitorovací zprávy a zjednodušené žádosti o platbu ze dne 9. 9. 2019 s tím, že žalovaný nebyl oprávněn k nevyplacení dotace přistoupit a žalobkyně mohla být postižena pouze formou odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44 a 44a rozpočtových pravidel. Protože žalovaný byl vázán právním názorem soudu, postupoval tak, že napadeným rozhodnutím žalobkyni oznámil schválení monitorovací zprávy a žádosti o platbu bez krácení podle § 14e rozpočtových pravidel a následně dne 29. 4. 2024 žalobkyni vyplatil dosud nevyplacenou část dotace ve výši 397.224,92 Kč. S ohledem na to, že se soudy doposud nevyjádřily meritorně k samotným pochybením, které žalovaný v projektu shledal, žalovaný žalobkyni dne 10. 5. 2024 vyzval ve smyslu § 14f rozpočtových pravidel k vrácení dodatečně vyplacené části dotace ve výši 397.224,92 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tuto část dotace nevrátila, žalovaný věc předal k dalším