2 As 44/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 95/2023- 112 - text 15 3 A 95/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Z. E. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Rezidence Švehlova s. r. o., IČO: 07585489 sídlem Třebonice 110, 155 00 Praha 5 zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Jindrákovou, sídlem Ukrajinská 3, 101 00 Praha 10 2) L. P. bytem Y o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2023, č. j. MHMP 1070108/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 9. 2023 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný v části změnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 15 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 26. 1. 2022, č. j. ÚMČ P15 02283/2022/OST/JSo (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo na základě žádosti společnosti A-TRIO Residence, a.s. povoleno umístění stavby „Polyfunkční dům Š. – H.“ (dále též „záměr“, resp. „stavba“) v katastrálním území X, při křížení ulic Š. + H. a D. + P. na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, XW, XX, XY, XZ, XAA, XBB, XCC, XDD, XEE, XFF, XGG a XHH dle § 79 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále „stavební zákon“). 3. Žádost o povolení umístění stavby podala společnost A-TRIO Residence, a. s. (dále též „žadatel“), zastoupená společností TaK Architects s. r. o. Dne 17. 8. 2023 došlo k uzavření kupní smlouvy a smlouvy o převodu práv a povinností k projektové dokumentaci pozemní stavby, na základě které se společnost Rezidence Švehlova s. r. o. (dále též „stavebník“) stala vlastníkem pozemků, na kterých žalovaný povolil umístění stavby. Smlouvou došlo současně k převodu veškerých práv k projektové dokumentaci, která byla podkladem v územním řízení. Stavebník v tomto řízení uplatňuje práva osoby zúčastněné na řízení dle § 34 s. ř. s. Podání účastníků 4. Žalobkyně je spoluvlastníkem rodinného domu č. p. A, který je součástí pozemku parc. č. B, a pozemku parc. č. C v k. ú. X. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a věcně nesprávné. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí ji zkracuje na vlastnickém právu, právu na příznivé životní prostředí, právu na ochranu zdraví a právu na spravedlivý proces. 5. Žalovaný v případě všech žalobních námitek odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobní námitky se shodují s odvolacími důvody. Projekt je dle žalovaného konverzí širšího území s potenciálem využití pro obyvatele ze sousedství. Z celkové plochy cca 5 000 m2 má být cca 65 % ploch upraveno jako veřejný prostor a 15 % ploch jako soukromá zeleň. Vlastní zástavba nadzemními objekty má být pouze na 20 % ploch (zastavěnost na pozemku investora je 32 %). 6. Stavebník uvádí, že projekt je zástavbou dlouho opuštěného, zanedbaného a černou skládkou kontaminovaného území, přes které si obyvatelé čtvrti vytvořili pěší cesty. 7. Osoba zúčastněná na řízení 2) uvádí, že stavba není v zájmu občanů městské části, podporuje námitky žalobkyně a doplňuje řadu vlastních námitek proti stavbě. 8. S ohledem na množství uplatněných žalobních bodů soud rekapituluje podrobnou argumentaci účastníků řízení v rámci posouzení jednotlivých žalobních bodů níže. Posouzení žalobních bodů soudem Podmínky řízení 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 10. Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť účastníci řízení ústní jednání nepožadovali a k výzvě soudu se nevyjádřili. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. se tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasili. 11. Žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu se zakládá tvrzením (rozsudek NSS č. j. 1 Afs 40/2005-62 z 14. 2. 2006). Žalobkyně vlastní dům v těsné blízkosti záměru. V žalobě zcela konkrétně tvrdí, jak by napadené rozhodnutí mělo porušovat její práva (viz níže uvedené žalobní body). Dotčení jejích práv realizací záměru není nemyslitelné, ale naopak zcela reálné. Pokud by v jejím sousedství vyrostl zamýšlený záměr v rozporu se zákonem, došlo by k porušení jejích veřejných subjektivních práv. Dle soudu žalobkyni zjevně svědčí procesní legitimace k podání žaloby, nikoliv však ve všech jejích bodech (viz níže ve vztahu k námitkám smrti jednoho z účastníků řízení, požadavku na oplocené sportovní hřiště a majetkoprávního řešení s Magistrátem hl. m. Prahy). 12. Soud k žalobkyní vzneseným námitkám uvádí, že žalobkyně při jejich konstrukci často zcela ignorovala skutečnost, že se obdobnými námitkami zabýval žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalobkyně v důsledku toho v podané žalobě jen v omezené míře reagovala na závěry, které žalovaný k obsahově odpovídajícím odvolacím námitkám žalobkyně vyslovil v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nedostatečně reflektovala, že žalovaný takové námitky vypořádal a zdůvodnil závěr o jejich neopodstatněnosti, naopak se opakovaně na více místech (namnoze tak přitom činila argumentací shodnou s odvolacími námitkami) vymezovala vůči postupu prvostupňového stavebního úřadu. V tomto ohledu platí, že v těch případech, kdy se žalobkyně v žalobě omezila na takovou konstrukci námitek, aniž by reagovala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se žalovaný s předmětným okruhem námitek vypořádal a přezkoumatelným způsobem popsal a vysvětlil, na základě jakých konkrétních úvah uzavřel o nedůvodnosti tohoto okruhu námitek, značně snížila svou šanci na procesní úspěch, neboť soud za ni nemohl domýšlet další argumenty. 13. Městský soud se tak mohl věnovat takovým žalobkyní uváděným skutečnostem pouze v míře obecnosti, v jaké je sama žalobkyně vznesla (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015-31). Pokud žalobkyně v žalobních bodech neprezentuje dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů správního orgánu, nemusí pak soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl správní orgán (podrobněji srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013-128). Nepřezkoumatelnost 14. Žalobkyně předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný se ve vztahu k námitce nepřezkoumatelnosti domnívá, že veškeré odvolací námitky v napadeném rozhodnutí vypořádal a že své postupy a závěry řádně odůvodnil a vysvětlil. 15. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný ani stavební úřad nereagovali na námitku ohledně snížení výšky záměru. Dle § 26 odst. b) nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) (dále jen „PSP“) platí, že pokud není výšková regulace stanovena územním plánem, výškové hladiny se stanoví v územní studii nebo v územním rozhodnutí. Žalobkyně uvádí, že po stavebním úřadě požadovala využití tohoto nástroje a snížení výšky záměru. 16. Soud zjistil, že žalovaný na straně 15 napadeného rozhodnutí na tuto námitku reagoval. Konkrétně uvedl, že „[o]hledně výšky navrženého stavebního záměru odvolatelé v další námitce trvají na tom, že tato neodpovídá okolní zástavbě a požadují, aby v případě, že stavba bude realizována, došlo ke snížení obou staveb tak, že budou dosahovat max. 4NP. K uvedené námitce nelze než dodat, že územní řízení je řízením návrhovým, tzn. řízením o žádosti, kdy předmět řízení vymezuje sám žadatel a stavební úřad je tímto obsahem a rozsahem vázán. Navržený stavební záměr tak posuzuje z hlediska splnění zákonných požadavků (ust. § 90 stavebního zákona), přičemž mu nepřísluší jej jakkoliv upravovat, měnit či navrhovat jiná (vhodnější) řešení. Námitka je tak nedůvodná.“ 17. Též z dalšího kontextu rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný se námitce nadměrné výšky staveb věnoval (viz níže). Nesouhlas žalobkyně s výsledkem vypořádání jejích námitek není důvodem nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. 18. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný žádným způsobem neřešil jí namítaný zásah do § 1013 odst. 1 občanského zák