7 As 155/2015 — Nejvyšší správní soud

5 A 216/2018- 203 - text 24 5 A 216/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. et Mgr. Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: EDUCATION INSTITUTE, základní škola, mateřská škola s.r.o., IČ: 29386187 se sídlem Erbenova 782/27, Vítkovice, Ostrava zast. JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8 proti žalované: Česká školní inspekce, IČ: 00638994 se sídlem Fráni Šrámka 2319/37, Praha 5 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v neprojednání inspekční zprávy č. j. ČŠIT-1047/18-T s žalobkyní, nevypořádání připomínek žalobkyně k této inspekční správě a její zveřejnění, takto: I. Žaloba se o d m í t á v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby soud určil, že inspekční zpráva žalované ze dne 28. 6. 2018, č. j. ČŠIT-1047/18-T, představuje nezákonný zásah do práv žalobkyně. II. Žaloba se dále o d m í t á v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby soud určil, že neprojednání inspekční zprávy žalované ze dne 28. 6. 2018, č. j. ČŠIT-1047/18-T a nevypořádání připomínek žalobkyně k ní představují nezákonný zásah do práv žalobkyně, a aby žalované přikázal inspekční zprávu projednat a zajmout stanovisko k připomínkám uplatněným žalobkyní ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba z a m í t á. IV. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany proti nezákonnému zásahu žalované, který spatřuje ve vypracování inspekční zprávy č. j. ČŠIT-1047/18-T (dále „inspekční zpráva“) a jejím následném zveřejnění v registru inspekčních zpráv vedeném žalovanou. 2. Inspekční zpráva byla zpracována žalovanou na základě inspekční činnosti, kterou vykonala u žalobkyně ve dnech 5. 6. 2018 -7. 6. 2018. Inspekce byla provedena jak v mateřské škole, jejíž činnost žalobkyně vykonává, tak v základní škole, jejíž činnost vykonává rovněž žalobkyně. Inspekční zpráva (včetně jejích závěrů) nicméně představuje nedílný celek, aniž je samostatně hodnocena základní škola a mateřská škola. Ředitelka školy podala v souladu s ustanovením § 174 odst. 11 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) proti inspekční zprávě své připomínky. Tyto ovšem žalovaná neprojednala a nezapracovala, neboť dospěla k závěru, že byly podány opožděně. O této skutečnosti byla žalobkyně vyrozuměna stanoviskem č. j. ČŠIT-1733/18-T ze dne 13. 8. 2018. 3. Petitem žalobkyně požaduje, aby soud I. určil, že neprojednání inspekční zprávy a nevypořádání připomínek žalobkyně k této inspekční zprávě je nezákonný zásah do práv žalobkyně a aby žalované přikázal inspekční zprávu projednat a zajmout stanovisko k připomínkám uplatněným žalobkyní ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku; II. určil, že inspekční zpráva a její zveřejnění v registru inspekčních zpráv je nezákonným zásahem do práv žalobkyně a aby žalované přikázal inspekční zprávu odstranit z registru inspekčních zpráv ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobkyně žalované vytýká nezákonný postup, který spatřuje v tom, že žalovaná přistoupila k dokončení a zveřejnění inspekční zprávy, aniž by tuto zprávu projednala s ředitelkou školy. Popírá, že by její ředitelka dne 28. 6. 2018 odmítla inspekční zprávu převzít a podepsat, jakož i to, že tím neposkytla součinnost k řádnému doručení. 5. Žalobkyně dále žalované vytýká nezákonný postup, který spatřuje v tom, že žalovaná řádně neprojednala připomínky žalobkyně k inspekční zprávě podané dne 27. 7. 2018 a inspekční zprávu zveřejnila bez připomínek žalobkyně. Žalovaná tím porušila zákonné právo žalobkyně uplatnit připomínky k inspekční zprávě, když připomínky žalobkyně nesprávně posoudila jako opožděně podané. 6. Žalobkyně dále namítá nezákonnost samotné inspekční zprávy, když má za to, že jednotlivé dílčí závěry jsou zčásti vnitřně rozporné a zčásti skutkově nepodložené, inspektor se výuky účastnil pouze minimálně, při jejím vypracování došlo k porušení zásady rovnosti, když žalobkyni jsou vytýkána domnělá pochybení, která u jiných zřizovatelů nejsou pokládána za porušení právních předpisů. Tato tvrzení v žalobě dále konkretizuje a rozvíjí. 7. Žalobkyně zdůraznila, že namítaným nezákonným zásahem byla přímo dotčena na svých právech. Toto dotčení spočívá v tom, že žalovaná do inspekční zprávy vtělila závěry, které jsou nepodložené, zcela arbitrární a nepřezkoumatelné a zároveň vybočují z mantinelů, které pro hodnocení činnosti škol žalované vymezuje školský zákon. Takto vadnou inspekční zprávu žalovaná následně zpřístupnila veřejnosti, která k ní má neomezený přístup. Připomínky žalobkyně nejsou, na rozdíl od hodnocení žalované, v registru zpráv zveřejněny a je možno se s nimi seznámit výhradně v prostorách školy či příslušného inspektorátu. Zveřejnění inspekční zprávy obsahující nepravdivá, zavádějící či zcela nepodložená zjištění žalovaného, a to dokonce bez jakékoli reflexe připomínek žalobkyně, má negativní dopady do dobré pověsti žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že podanou žalobou se nedomáhá ochrany proti zásahu spočívajícímu ve snížení dotace v důsledku nepříznivé inspekční zprávy, nýbrž ochrany svého práva prezentovat své připomínky, a to i navenek způsobem stejným, jako je zveřejněna inspekční zpráva. 8. Žalobou vytýkaným jednáním žalované tak došlo k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně, konkrétně práva žalobkyně na řádné projednání zprávy včetně zaujetí stanoviska k připomínkám žalobkyně a dále práva žalobkyně na to, aby inspekce byla provedena v souladu s příslušnými ustanoveními školského zákona. 9. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítla, že inspekční zprávu nelze přezkoumat na základě žaloby podané ke správnímu soudu. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 22. 2. 2006, č. j. 3 Aps 2/2005-44 a ze dne 31. 5. 2011, č. j. 9 As 11/2011-74. Žalovaná namítla, že dle uvedené judikatury inspekční zpráva nemá charakter rozhodnutí, kterým by byla zakládána, měněna či závazně určována práva nebo povinnosti konkrétního subjektu. Inspekční zpráva je výstupem, který hodnotí činnosti, popisuje zjištěný stav a tento stav hodnotí, aniž by rozhodovala o právech či povinnostech právnické osoby vykonávající činnost hodnocené školy nebo školského zařízení. Inspekční zpráva tedy nemá charakter rozhodnutí, kterým by bylo rozhodováno o právech a povinnostech žalobkyně. Žalovaná navrhla, aby z uvedeného důvodu byla žaloba podle § 46 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.) odmítnuta. III. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2019 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2022 Rozsudek Městského soudu v Praze I 10. Městský soud v Praze (dále „městský soud“) svým rozsudkem ze dne 26. 6. 2019, č. j. 5 A 216/2018-62 (dále „rozsudek městského soudu I"), dospěl k závěru, že inspekční zprávou nebyla žalobkyně přímo zkrácena na svých právech a pokud pak nebyla na svých právech zkrácena samotnou inspekční zprávou, nemohla být na svých právech přímo zkrácena ani tvrzeným nezákonným postupem při projednání a zveřejnění této zprávy, a proto žalobu zamítl. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 2. 2022, č. j. 8 As 220/2019-31 (dále jen „rozsudek EDUCATION I“), k podané kasační stížnosti žalobkyně rozsudek městského soudu I zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu EDUCATION I 11. Nejvyšší správní soud uvedl, že samotná inspekční zpráva nemůže představovat nezákonný zásah, když nezasahuje do žádného konkrétního práva, pouze zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a průběh poskytování poradenských služeb. K tomu odkázal na již ustálenou judikaturu NSS vyjádřenou v rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2018-2016, č. 3687/2018 Sb. NSS, EUROVIA. Rovněž přitakal závěru městského soudu ve věci námitek proti neprojednání inspekční zprávy a nepřijetí připomínek k inspekční zprávě, které posoudil jako nedůvodné, když jde o procesní pravidla, jejichž účelem je zajistit správné zjištění skutkového stavu a správnou aplikaci právních norem, tedy „správný výsledek“. Porušení procesních pravidel je relevantní jen tehdy, pokud může mít vliv na věc samu, tedy na obsah rozhodnutí, které zasahuje do hmotných práv, k čemuž v posuzované věci nedošlo ani dojít nemohlo. Nejvyšší správní soud se zabýval i zveřejněním inspekční zprávy, jehož nezákonnost spatřuje žalobkyně v tom, že zpráva je nepravdivá, zavádějící a nepodložená, čímž zasahuje do její dobré pověsti. Dospěl k závěru, že odlišit nezákonné zveřejnění nepravdivé zprávy od zákonného zveřejnění pravdivé zprávy by mohl jen v případě, pokud by přezkoumal zprávu samotnou a její obsah. Takový postup by však byl v rozporu se závěrem, že zpráva samotná ne