9 As 98/2015 — Nejvyšší správní soud

6 A 22/2024- 46 - text 8 6 A 22/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: WORLD LOGISTICS PLUS s.r.o. sídlem Nad hradním vodojemem11/29, Praha 6 zastoupen JUDr. Tomášem Matouškem, Ph.D., advokátem sídlem Baškirská 1404/1, Praha 10 proti: žalovanému: Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj sídlem náměstí Barikád 1122/2, Praha 3 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 27. 2. 2024 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřoval v postupu žalovaného při kontrole dodržování pracovně právních předpisů dle § 126 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) za období 1. 1. 2022 do 4. 4. 2023, provedené v provozovně společnosti Nagel Česko s.r.o. na adrese Logistický park Ostředek, Chocerady. 2. Pro úplnost Městský soud v Praze na tomto místě uvádí, že v podané žalobě se žalobce současně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024 č.j. 10061/4.71/23-25 sp.zn. I4-2023-804, jímž žalovaný rozhodl o námitkách žalobce podaných dne 6. 2. 2024 proti kontrolnímu zjištění žalovaného, shrnutému v protokolu o kontrole ze dne 9. 1. 20204 č.j. 10061/4.71/23-22. Městský soud žalobu proti rozhodnutí o námitkách proti kontrolnímu zjištění usnesením ze dne 20. 3. 2024 č.j. 6 A 22/2024-17 vyloučil k samostatnému projednání, a usnesením ze dne 22. 4. 2024 č.j. 6 A 37/2024-23 ji následně odmítl jako nepřípustnou, jelikož sdělení o vyřízení námitek, proti němuž byla podána žaloba, není rozhodnutím přezkoumatelným v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Je ovšem třeba poznamenat, že žalobní námitky na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v postupu žalovaného při kontrole a proti rozhodnutí žalovaného o námitkách proti kontrolnímu zjištění se v podané žalobě prolínají. Obsah žaloby 3. K obsahu žaloby soud nejprve uvádí, podstatný text žaloby je doslova přejat (překopírován) z obsahu námitek proti kontrolnímu zjištění, případně je pouze upravena terminologie použitá v námitkách tak, aby lépe odpovídala následnému soudnímu řízení (tj. např. namísto pojmu „kontrolovaná osoba“ v námitkách je v žalobě užit pojem „žalobce“ atd.). S přihlédnutím k uvedenému soud přikročil pouze ke stručné rekapitulaci hlavních žalobních námitek. Vycházel přitom z toho, že oběma účastníkům řízení je znám spor, není tedy nezbytné v narativní části rozsudku uvádět veškerou žalobní argumentaci. To však neznamená, že by městský soud nepřihlédl ke každé námitce. 4. Soud tedy rekapituluje, že žalobce namítal místní nepříslušnost Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, upozornil, že žalobcovo sídlo se nachází v Praze, kde také žalobce vykonává svou činnost, a ohledně fyzických osob, se kterými měl žalobce sjednánu pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce a které rovněž vykonávaly pracovní činnost v Praze, je tedy místně příslušný inspektorát práce pro hlavní město Prahu bez ohledu na to, že se tyto fyzické osoby při kontrole právě nacházely ve Středočeském kraji. 5. Dále žalobce, zjednodušeně řečeno, zpochybňoval kontrolní závěry žalovaného. Žalobce především podrobně na několika místech žaloby rozváděl, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci, když například dostatečně neprověřil možnost vzniku konkludentního pracovního poměru jednotlivých fyzických osob se společností SKARKO s.r.o. či Nagel Česko s.r.o., či nezvážil možnost vzniku faktického pracovního poměru, či nevzal v úvahu možnost jednorázové mezilidské výpomoci, či neuznal možnost vyslání zaměstnanců na služební cestu. 6. V další žalobní námitce žalobce namítal, že kontroloři žalovaného jednali s fyzickými osobami česky, přestože tyto osoby neovládaly češtinu, a ponechávali tlumočit osoby, u nichž neprověřili případný protichůdný zájem na výsledku kontroly, nezkoumali ani jejich jazykovou výbavu k tlumočení, nepřihlédli k vlivu stresu těchto dalších účastníků kontroly. 7. V dalším okruhu žalobních námitek žalobce upozornil na některé konkrétní rozpory mezi údaji zjištěnými vytěžením fyzických osob a shromážděnými dokumenty, namítal, že žalovaný tyto rozpory nijak nezkoumal. 8. Žalobce dále namítal, že žalovaný nedůvodně žádal o součinnost Úřad práce, Krajskou pobočku v Příbrami, když sídlo a místo podnikání žalobce je v Praze 6 a kontrola proběhla ve skladových prostorech v Říčanech. 9. Žalobce dále namítal, že žalovaný se nijak nevypořádal se skutečností, že při neohlášené kontrole dne 4. 4. 2023 nebyl přítomen jednatel žalobce, v této souvislosti se účelově nezabýval ani důvody nepředložení požadovaných dokumentů, což žalobce detailně rozváděl. 10. Žalobce dále namítal, že nebyl splněn materiální předpoklad správního trestání, a to společensky škodlivá protiprávní činnost, vyzdvihl přitom prospěšnost zaměstnávání ukrajinských a moldavských dělníků v dané lokalitě v rozhodné době. Postup žalovaného má žalobce za diskriminační, když žalovaný nedůvodným formalizmem vytváří překážky svobodnému podnikání nad rámec zákona. 11. Žalobce navrhl, aby soud určil, že kontrola dodržování pracovně právních předpisů dle ust. § 126 ods. 2 zákona o zaměstnanosti za období od 1. 1. 2022 do 4. 4. 2023, provedená dne 4. 4. 2023 v provozovně společnosti Nagel Česko s.r.o. na adrese Logistický park Ostředek, Chocerady, je nezákonná, a aby žalovanému zakázal pokračovat v této kontrole. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě mimo jiné uvedl, že podle jeho názoru převážná většina žaloby polemizuje se závěry kontroly, tedy kontrolními zjištěními, případně s kvalitou podkladů těchto zjištění či přesvědčivostí úvah kontrolujícího a jeho nadřízeného. Podle žalovaného ovšem kontrolní zjištění jako takové nemůže být nezákonným zásahem, neboť kontrolní zjištění není samo o sobě způsobilé zasáhnout do právní sféry kontrolované osoby. 13. K námitce místní nepříslušnosti, která by dle žalovaného jako jediná mohla být potenciálním nezákonným zásahem, žalovaný uvedl, že k předmětné kontrole místně příslušný byl. Místní příslušnost oblastního inspektorátu práce se řídí místem činnosti kontrolované osoby, přičemž všechny osoby, které byly pojaty do kontrolního vzorku, byly zastiženy při práci v obci Chocerady ve Středočeském kraji. Žalobce tak vyvíjel svou činnost, tedy umožňoval výkon práce osob pojatých do kontrolního vzorku, v místní působnosti žalovaného. 14. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Jednání před soudem 15. Při jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 7. 11. 2024 žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních stanoviscích, odkázali na svá písemná podání. Posouzení věci Městským soudem v Praze 16. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. K včasnosti žaloby soud poznamenává, že při jejím posouzení vycházel z obsahu správního spisu, kdy shledal, že žalobce se o tvrzeném nezákonném zásahu prokazatelně dozvěděl až na základě doručení protokolu o kontrole ze dne 9. 1. 2024; namítaná místní nepříslušnost Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj je pak okolností, která má trvající charakter. Vzhledem k podání žaloby dne 27. 2. 2024 je tak subjektivní dvouměsíční lhůta k podání žaloby ve smyslu ust. 84 odst. 1 § s. ř. s. zachována. 17. Městský soud v souladu s § 87 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 18. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 19. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č.j. 2 Aps 1/2005-65 nebo např. rozsudek ze dne 14. 9. 2017, č.j. 1 Afs 217/2017-34) je namístě ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout tehdy, pokud jsou kumulativně splněny všechny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). 20. Nejprve se soud i s ohledem na námitky žalovaného zabýval přípustností žalobních námit