4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 103/2023- 36 - text 7 8 A 103/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně proti žalovanému LBnet.cz s.r.o., IČ 07212992, sídlem Ruprechtická 765/73, 460 01 Liberec zastoupena advokátem JUDr. Bc. Milanem Čmelíkem sídlem Lidická 405/3, 466 01 Jablonec nad Nisou Český telekomunikační úřad, IČ 70106975, Sokolovská 219/58, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2023, č. j. ČTÚ-1 319/2023-603 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2023, č. j. ČTÚ-1 319/2023-603 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, sekce kontroly, oddělení správních činností (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 22. 12. 2022, č. j. ČTÚ-43 761/2021-624/X. vyř. - UrL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 30 000 Kč za přestupek podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., zákon o kontrole (kontrolní řád) (dále jen „kontrolní řád“). O přestupku žalobkyně co se týče viny bylo pravomocně rozhodnuto již dříve rozhodnutím prvostupňového orgánu č. j. ČTÚ-43 761/2021-622/V.vyř.-UrL ze dne 8. 12. 2021. Toto rozhodnutí o vině nebylo napadeno žalobou. 3. Přestupek žalobkyně měl spočívat v tom, že jako kontrolovaná osoba nesplnila některou z povinností podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu, neboť při kontrole zahájené dne 26. 7. 2021 neposkytla potřebnou součinnost požadovanou žalovaným. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně namítá nesprávnost a nezákonnost rozhodnutí, kterou spatřuje v nesprávném posouzení právní otázky správním orgánem v předcházejícím řízení, ve vadách řízení a v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. 5. Uloženou pokutu označuje žalobkyně za likvidační a zcela nepřiměřenou jejím poměrům a významu porušené povinnosti. Výše pokuty způsobuje žalobkyni vážné ekonomické potíže v době ekonomické recese a zhoršené ekonomické situace žalobkyně. Žalovaná zcela bagatelizuje polehčující okolnosti na straně žalované. Žalobkyně je menším subjektem zaměřeným na drobné klienty. Přestupek vykazuje menší typovou závažnost a žalobkyně se snažila o maximální spolupráci s žalovanou a o rychlá nápravná řešení. 6. Žalobkyně dále odkázala na nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, v němž se Ústavní soud vyjádřil k zákazu likvidačních pokut. Úkolem žalované by neměla být ekonomická likvidace podnikatelských subjektů a získávání prostředků pro státní rozpočet, naopak má být kladen důraz na součinnost a snahu předcházet drakonickým pokutám. 7. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 10. 2022, č. j. 5 As 54/2021-31, dále vyplývá, že při vysokém počtu kontrol není překvapivé, že zde může být snaha úřadu usnadnit si práci a dokazování, a je proto namístě, aby soudy nastavily takovým pokusům hranice. NSS v rozsudku dodal, že pokud může žalovaný kdykoliv provést kontrolní monitoring, aniž by s tím musel kontrolovanou osobu dopředu obeznámit, bylo jeho povinností si opatřit aktuální a relevantní informace ohledně kontrolovaného zařízení. Žalovaný pro to má nástroj v podobě § 115 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích (dále také „ZEK“). 8. Žalovaná dále nepřihlédla k trestu uloženému ve věci vedené pod sp. zn. ČTÚ-22 577/2021-624/IX. vyř. – UrL, a žalobkyně je tak trestána stále za to samé. Odkázala na judikaturu NSS týkající se zásady absorpce při správním trestání, především na rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, ze kterého vyplývá, že nevedení společného řízení o sbíhajících se přestupcích není vadou řízení, pokud je z následného rozhodnutí zřejmé, že správní orgán zásadu absorpce aplikoval. 9. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 9. 2023 uvedl, že námitky týkající se nesprávnosti a nezákonnosti rozhodnutí žalobkyně nijak nerozvíjí a jde o pouhý přepis § 103 odst. 1 s.ř.s. upravující důvody kasační stížnosti. V této souvislosti odkazuje na judikaturu NSS, že není úkolem soudu žalobní argumentaci domýšlet. Žalovaný uvádí, že celé řízení bylo vedeno řádně a nedošlo v něm k porušení práv žalobkyně. Napadené rozhodnutí není nesrozumitelné nebo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 10. K námitce o nepřiměřenosti a likvidačním charakteru pokuty žalovaný uvádí, že přes výzvy k doložení výkazu zisku a ztráty žalobkyně nic nedoložila a žalovaný tak vycházel z jemu dostupných údajů. Z formuláře, který žalovaný sbírá na základě § 115 ZEK a který žalobkyně v minulosti žalovanému poskytla vyplynulo, že za rok 2022 byly její tržby ve výši 4,2 milionu Kč. 11. Uložená pokuta tak není dle žalovaného likvidační a byla zohledněna všechna hlediska dle § 37 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“). K tíží žalobkyně přičetl, že byla o zaslání informací kontrolním orgánem žádána opakovaně, byly ji prodlužovány lhůty, žalobkyně nereagovala nebo nereagovala na všechny otázky kontrolního orgánu a informace neposkytla ke 13 zařízením. Tím bránila žalovanému v jeho kontrolní činnosti a takové jednání je proto třeba hodnotit jako závažné. 12. Žalovaný dále odkázal na rozsudek NSS ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008-133, dle nějž je v zájmu účastníka řízení, zda poskytne údaje o svých osobních a majetkových poměrech; v opačném případě vychází správní orgán jen z těch údajů, které má k dispozici. Žalovaný dále nesouhlasí s tvrzením, že žalobkyně se snažila o spolupráci a rychlá nápravná řešení, neboť poprvé byla požádána o zaslání informací dne 26. 7. 2021 (lhůta do 10. 8. 2021), následovaly urgence dne 12. 8. 2021, 18. 8. 2021, prodloužení lhůty dne 25. 8. 2021. Nicméně žalobkyně i přesto všechny požadované informace neposkytla. 13. Žalobkyní odkazovaný rozsudek NSS č. j. 5 As 54/2021-31 se dle žalovaného týkal jiných skutkových okolností a není zřejmé, jak je relevantní v řízení, které se týká toliko výše pokuty. 14. Za jediný nový žalobní argument označil žalovaný námitku, že žalovaný nepřihlédl k trestu uloženému ve věci vedené pod č. j. ČTÚ-22 577/2021-634/IX.vyř.-UrL. Námitka je dle žalovaného obecná a není jasné, v čem měla být porušena uvedená judikatura. V rozhodnutí, na které odkazuje žalobkyně, tedy č. j. ČTÚ-22 577/2021-634/IX.vyř.-UrL ze dne 19. 12. 2022, byla žalobkyni uložena pokuta 2 000 Kč podle § 118 odst. 24 písm. a) ZEK (s horní hranicí do 5 000 000 Kč) za přestupek podle § 118 odst. 5 písm. b) ZEK (neposkytnutí informací podle § 115 ZEK ve znění účinném do 31. 12. 2021). Na str. 4 prvostupňového rozhodnutí prvostupňový orgán uvedl, že „v případě uložení úhrnné pokuty ve společném řízení by se postupovalo podle nejpřísněji postižitelného přestupku (tj. podle § 118 odst. 24 písm. a) zákona o elektronických komunikacích s horní sazbou do 5 000 000 Kč) a že celková výše pokuty za všechny přestupky v souběhu není vyšší než pokuta, kterou by správní orgán uložil, pokud by o všech sbíhajících se přestupcích rozhodoval ve společném řízení“. Prvostupňový orgán tak zcela jednoznačně přihlédl k trestu uloženému za souběžný přestupek a zásadu absorpce aplikoval. 15. K námitce žalobkyně, že je trestána za to samé, uvádí žalovaný, že již srovnáním výroků prvostupňového rozhodnutí a rozhodnutí č. j. ČTÚ-22 577/2021-634/IX.vyř.-UrL ze dne 19. 12. 2022 je zřejmé, že žalobkyně je trestána za naplnění různých skutkových podstat podle odlišných zákonů. Žalovaný tak navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. III. Posouzení žaloby 16. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 17. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž oba účastníci souhlasili konkludentně ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. 18. Pokud jde o tvrzení žalobkyně týkající se nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, k tomu městský soud uvádí, že žalobkyně tento argument nikterak blíže nerozvíjí a neuvádí, v čem tuto nepřezkoumatelnost spatřuje. Z jejích strohých námitek je zřejmé, že se omezila na pouhé kopírování zákona bez jakékoliv bližší specifikace pro nyní projednávanou věc. Soud proto nemohl na tuto námitku podrobněji reagovat, neboť není jeho úkolem domýšlet žalobní argumentaci žalobkyně (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS z 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). 19. Městský soud se dále zabýval výší pokuty uložené žalobkyni. Pokud jde o odkaz žalobkyně na nález Pl. ÚS 3/02, Ústavní soud v něm uvedl, že o likvidační pokutě lz